Čínští archeologové odkryli fascinující střípek naší evoluční historie. Fosilie druhu Homo juluensis, staré až 200 tisíc let, naznačují existenci dosud neznámého druhu člověka, který žil ve stejné éře jako Homo sapiens a neandertálců.
Ve studii publikované v časopise Nature autoři poukazují na to, že tento objev zpochybňuje dlouhodobé modely lidské evoluce a ukazuje větší rozmanitost mezi starověkými populacemi ve východní Asii. Vědci věří, že tento druh vymřel přibližně před 120 tisíci lety.
Jak složitý je vývoj lidského druhu, snad nejlépe potvrzují zprávy přicházející z Číny. Tým archeologů tam našel pozůstatky 16 jedinců, o kterých usoudil, že patří zcela novému lidskému druhu.
Tento druh s názvem Homo juluensis žil a zmizel v Číně přibližně před 200 000 lety. Pozůstatky byly nalezeny na místě Xujiayao.
Evoluční záhada
Homo juluensis se podle odborníků vyznačoval větší hlavou a mozkem, což ale nemusí nutně znamenat vyšší inteligenci. Větší zuby ukazují na jejich pravděpodobnou zálibu v lovu a schopnost zpracovat i tvrdší části kořisti, jako jsou kosti nebo chrupavky.
Zatímco lebky moderních lidí mají objem přibližně 1340 cm³ a neandrtálců kolem 1440 cm³, Homo juluensis měl lebku o objemu mezi 1690 a 1785 cm³, což je výrazně více.
Podle antropologa Christophera Bae tento druh žil v malých loveckých skupinách, které se zaměřovaly například na lov divokých zvířat.
Jak mohl Homo juluensis vymřít?
Fosilie byly nalezeny v Číně, kde v době jejich existence panovaly extrémně chladné zimy. Jedna z teorií říká, že právě nepříznivé klimatické podmínky mohly vést k vyhynutí. Homo sapiens, kteří se v téže době šířili z Afriky, pravděpodobně byli lépe adaptováni na přežití.
Výzkumy ukazují, že Homo juluensis byli zdatnými lovci, podobně jako neandertálci nebo moderní lidé. Zatímco ve filmech jsou naši předkové často zobrazováni jako bojovníci s oštěpy, realita mohla být jiná.
Objev Homo juluensis otevírá novou kapitolu v poznání našich prapředků.
