Nový výzkum naznačuje, že srdeční frekvence může sloužit jako cenný ukazatel kriminálního chování nejen u mužů, ale také u žen. Vědci našli souvislost mezi nízkou klidovou srdeční frekvencí u žen a zvýšenou pravděpodobností kriminálního chování. Studie publikovaná v odborném časopisu PLOS ONE svým způsobem navazuje na podobnou studii z roku 2015, která byla provedena na mužích. Zdůrazňuje tak, že rizikové chování nezná žádné genderové hranice.
Studie, kterou provedli vědci z USA, Švédska a Finska, sledovala trestní rejstříky 12 499 žen starších 40 let. Zjistili například, že ženy s nižší klidovou tepovou frekvencí měly o něco vyšší pravděpodobnost, že budou odsouzeny za nenásilné trestné činy.
Predikce kriminálního chování
Ačkoli zmíněná studie zcela jistě vyžaduje opakování, výzkum poukazuje na to, že snížené autonomní vzrušení, zejména indexované nižší klidovou srdeční frekvencí, může mít potenciál jako prediktor ke kriminální trestné činnosti. Jak autoři studie tvrdí, není tomu tak jen u mužů, jak naznačovala předchozí studie. Je tomu tak i u žen.
Vědci pozorovali spojitost mezi nízkou úrovní srdeční frekvence a zvýšenými neúmyslnými zraněními, což naznačuje, že snížená aktivita autonomního nervového systému může vést jednotlivce k rizikovému chování.
„Naše zjištění, že nižší klidová srdeční frekvence byla spojena se zvýšeným rizikem neúmyslného zranění u žen, je významné,“ uvádí autoři studie.
Studie zpochybňuje konvenční prevence
Nová studie zpochybňuje konvenční přístupy k prevenci kriminality, které často ignorují biologické faktory, jako je regulace srdeční frekvence. Zkoumáním srdeční frekvence 12 499 švédských žen, které vstoupily do armády ve věku 18 let, chtěli vědci zjistit jakoukoli souvislost mezi fyziologickými ukazateli a chováním.
Výsledky ukázaly, že ženy s klidovou srdeční frekvencí pod 69 tepů za minutu měly o 35 procent vyšší pravděpodobnost, že budou odsouzeny za trestný čin, ve srovnání s těmi, které měly tepovou frekvenci nad 83 tepů za minutu. Nižší srdeční frekvence je navíc spojena se zvýšeným rizikem neúmyslných zranění.
„Nižší autonomní vzrušení je dobře známým korelátem trestných činů a jiného rizikového chování u mužů, ale jen málo studií zkoumalo tuto souvislost u žen,“ říká kriminoložka Sofi Oskarssonová z Orebro University.
Nedostatek výzkumu
Studie uznává svá omezení, zejména zastoupení obecné populace ve vzorku respondentů. Přesto zdůrazňuje potenciál biologických markerů v predikci kriminálního chování.
„Pokud další a rozsáhlejší studie potvrdí zmíněné výsledky, mohlo by nám to pomoci porozumět biologickým faktorům, které ovlivňují lidi, kteří páchají zločiny. Následně bychom mohli vyvinout lepší taktiku, abychom uspokojili jejich potřeby a odradili je od antisociálního chování,“ dodávají autoři studie.
Autor: Petr Ševčík.
