Mikroplasty, drobné plastové částice, které jsou všude kolem nás, ohrožují nejen přírodu, ale i naše zásoby potravin. Nová vědecká studie odhalila, že kvůli mikroplastům můžeme přijít o značnou část zdrojů potravy.
Už dávno není tajemstvím, že mikroplasty představují vážný problém pro životní prostředí. Tyto nepatrné částice plastu se nacházejí v oceánech, půdě, vzduchu, a dokonce i v našich tělech. Nová vědecká studie publikovaná v prestižním časopise Proceedings of the National Academy of Sciences ale přichází s ještě znepokojivějším zjištěním: mikroplasty by mohly vážně narušit globální zásoby potravin.
Vědci, kteří analyzovali výsledky 157 studií o vlivu mikroplastů na rostliny, zjistili, že tyto částice způsobují ztrátu úrody hlavních plodin, jako jsou pšenice, rýže a kukuřice, v rozmezí 4 až 14 procent.
Důvod? Mikroplasty narušují fotosyntézu, klíčový proces, díky kterému rostliny produkují. Studie ukázala, že v suchozemských, mořských i sladkovodních ekosystémech klesá účinnost fotosyntézy o 7 až 12 procent. „Je to alarmující zjištění, protože tyto plodiny tvoří základ výživy miliard lidí po celém světě,“ varuje tým vědců.
Co je ještě znepokojivější, ztráty na úrodě způsobené mikroplasty by se podle odborníků mohly v budoucnu přiblížit těm, které dnes připisujeme změně klimatu. „Pokud se situace nezlepší, můžeme čelit dvojnásobnému úderu – změna klimatu a plastová krize by mohly společně ohrozit potravinovou bezpečnost na globální úrovni,“ dodávají autoři studie.
Mikroplasty jsou všude
Problém mikroplastů už dávno není jen otázkou znečištěných oceánů. Tyto částice byly objeveny v odlehlých koutech planety, kam by se podle všeho nikdy neměly dostat – od arktického ledu až po vrcholky hor. A co víc, vědci je nacházejí i v lidských tělech – v krvi, plicích či dokonce v mateřském mléce. Teď se ale ukazuje, že jejich dopad na zemědělství může být ještě ničivější, než jsme si mysleli.
„Mikroplasty nejenže znečišťují půdu, ale ovlivňují i růst rostlin a jejich schopnost přijímat živiny,“ vysvětluje hlavní autor studie. Rostliny vystavené mikroplastům produkují méně biomasy a jejich kořeny jsou slabší, což vede ke snížení výnosů. A to je problém, který se v příštích desetiletích může jen zhoršit, pokud se nepřijmou razantní kroky.
Skepticismus i naléhavost
Přestože studie přináší závažná zjištění, někteří odborníci volají po opatrnosti. „Data jsou sice působivá, ale potřebujeme další výzkum, abychom potvrdili přesný mechanismus, jak mikroplasty působí na rostliny,“ říká například ekolog, který se na studii nepodílel. I přes tyto výhrady však většina vědců souhlasí, že situace je vážná a vyžaduje okamžitou pozornost.
Autoři studie proto vyzývají k rychlé akci. „Musíme snížit produkci a spotřebu plastů a vyvinout účinné strategie, jak chránit naše ekosystémy a zásoby potravin,“ apelují. Jejich výzva přichází v době, kdy snahy o globální řešení plastové krize narážejí na překážky. Stačí vzpomenout prosinec 2024, kdy se rozpadla dlouho očekávaná dohoda OSN o boji proti znečištění plasty. Důvod? Nesouhlas několika ropných velmocí s omezením výroby plastů.
Co bude dál?
Pokud svět nenajde společnou řeč a nepřijme opatření ke zmírnění plastové zátěže, problém mikroplastů bude jen narůstat. Vědci varují, že bez systémových změn – od snižování jednorázových plastů až po lepší recyklaci – může být ohrožena nejen příroda, ale i naše talíře. „Tato zjištění nejsou jen varováním, ale také výzvou pro politiky, výzkumníky i veřejnost,“ uzavírají autoři studie.
Plastová krize už není jen ekologickým strašákem, ale reálnou hrozbou pro budoucnost lidstva. Otázkou zůstává, zda ji dokážeme včas zastavit.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Většina lidských mozků obsahuje polévkovou lžíci plastu, tvrdí vědci
