Vývoj počtu obyvatel u nás: Trend snižování bude pokračovat, zůstaneme otevřeni imigrantům

O redukci počtu obyvatel se v dávné minulosti postaraly hlavně války a epidemie, především morové. Kolik lidí na našem území žilo kdysi a kolik dnes? A jakým směrem se bude vývoj ubírat dál?

Reklama

Poloviční úmrtnost

Ve středověku nemáme o množství lidí žijících na našem území žádné relevantní informace. „Vývoj počtu obyvatel je ovlivněn třemi hlavními faktory: válka, hladomor, epidemie – největší morová epidemie v Evropě byla v roce 1347, Českou republiku nejvíce postihl mor v roce 1380,“ uvádí web Demografie. V morových dobách mohla úmrtnost dosáhnout i 50 %, což platilo i pro nás.

Historik Arnošt Klíma ve svém článku v časopise Minulost a přítomnost poznamenává, že na přelomu 15. a 16. století v Čechách žilo asi 1,7 milionu lidí, na území Moravy 800 tisíc.

Masivní úbytek přinesla třicetiletá válka, která probíhala v letech 1618–1648. Konflikt se přehnal celou Evropou. Řada bitev se odehrála přímo na našem území. Výsledek? Čechů přežilo asi 900 tisíc, Moravanů cca půl miliónu. Jde ale o pouhé odhady historiků, protože tvrdá statistická data ani za toto období pochopitelně nejsou k dispozici. A ještě dlouho potrvá, než nějaká budou.

Potřebuje vojáky a daně

Zásadní zlom v informacích o tom, kolik obyvatel a kde u nás žije, přišel až v době vlády Marie Terezie (1717–1780). Panovnice chtěla mít přehled o své říši. Důvody k tomu měla zcela prozaické. Potřebovala mít jasno v tom, kolik bojeschopných může naverbovat do armády a od koho vybrat daně a v jaké výši. Takové informace neměla šanci získat bez přesné evidence obyvatel.

Proto 13. října 1753 vydala patent o každoročním sčítání lidu, jak uvádí web Českého statistického úřadu. Akce vypukla hned následující rok. Podle výsledků české území tehdy obývalo 2,26 miliónů lidí, moravské 1,42 miliónu.

První podrobný soupis obyvatel prováděla dvojice komisařů sestávající ze zástupce krajského úřadu a vojáka. Obcházeli všechny domy a sepsali přesné údaje. Systém sčítání upravil konskripční patent z roku 1777 a s menšími obměnami fungoval až do zániku monarchie.

Spočítali ztráty

Velmi podrobná evidence obyvatel se u nás vedla za první republiky. Podle zákona, který schválilo Národní shromáždění 28. ledna 1919, dostal provádění soupisu na starost.

Státní úřad statistický (SÚS). Dnešní Český statistický úřad (ČSÚ) je jeho následovníkem. V roce 1921 proběhlo první sčítání lidu v nově zrozeném Československu. Chcete-li se přesvědčit o tom, jaké zásadní obraty v množství lidí žijících na našem území přineslo 20. století, na portálu Atlas obyvatelstva najdete demografický vývoj v letech 1921–2011. Masovější úbytky má na svědomí 2. světová válka.

Po jejím skončení spočítal statický úřad ztráty a došel k výsledku: 74 tisíc nežidovských a 138 tisíc židovských přímých obětí nacismu, 100 tisíc mrtvých vlivem válečné a okupační situace. Naopak nárůst přinesla 70. léta 20. století. Normalizační, ale relativně stabilní podmínky umožnily baby boom tzv. Husákových dětí. Podrobněji se o dějinách sčítání lidu u nás dozvíte v článku Historie sčítání lidu zpracovaném odborníky z ČSÚ.

Rekordní meziroční nárůst

A současnost? Už léta se hovoří o tom, že česká populace stárne, rodí se málo dětí. Jak je to s počtem obyvatel v České republice nyní? Ubývají, nebo přibývají? Když se podíváme na aktuální grafy Českého statistického úřadu zpracované ke konci září loňského roku, můžeme vidět přírůstek.

„Na konci roku 2022 dosahovala populace České republiky 10 827 529 obyvatel, což byl nejvyšší koncový stav (k 31. 12.) od konce druhé světové války,“ komentuje zmiňovaná data analýza ČSÚ. To zní sice hodně optimisticky, ale při bližším pohledu vidíme, že nejde o přirozený přírůstek vyplývající z množství nově narozených.

Jde o nárůst díky stěhování obyvatel. Meziročně se počet lidí žijících v České republice zvýšil o necelých 311 tisíc obyvatel. Představuje to celá 3 % a mluvíme o největším meziročním nárůstu v historii sledování těchto dat.

Vlna válečných přistěhovalců

Jde o příliv obyvatel způsobený válečným konfliktem na Ukrajině a nárůst tedy připadá na imigranty. Když se dál ponoříme do analýzy ČSÚ, zjistíme, že: „Populace České republiky pravidelně meziročně roste od roku 2003 s výjimkou úbytku v roce 2013 (o 3,7 tisíce osob).“

Pokud byste ale teď chtěli jásat, že miminek u nás přece jenom výrazně přibývá, zkazíme vám radost. „Valnou většinu přírůstku zajišťuje kladné saldo zahraničního stěhování,“ konstatuje lakonicky komentář ke statistice.

Ubýváme a nic s tím nenaděláme

Pokud jde o kmenové obyvatelstvo ČR, to pomalu klesá. „Přirozenou měnou (rozdílem v počtu živě narozených dětí a zemřelých obyvatel) populace Česka od roku 2019 ubývá, v posledních třech letech o více než 18 tisíc osob ročně,“ dozvíme se dále z informací statistického úřadu.

Obyvatelstvo stárne a bude stárnout. Rozhodně se nedá předpokládat, že by se tento trend v dohledné době nějak výrazně změnil. Nadějně nezní ani prognóza do roku 2050, která suše konstatuje, že „celkový počet obyvatel se pravděpodobně mírně sníží“.

Přibývá lidí žijících single

Případné přírůstky zajistí spíše imigranti než příliv nově narozených dětí – to bude platit i v příštích letech. I kdyby se úroveň plodnosti trochu zvýšila, nedosáhne na hodnoty před rokem 1989. Příčin je spousta.

Ženy odsouvají mateřství do pozdějšího věku, věnují se vzdělání a pracovní kariéře. Role a podoba rodiny se proměňuje. Schéma táta, máma a děti už není jedinou možností. Existují i jiné varianty.

Dlouhodobě a celosvětově roste také počet lidí, kteří žijí single, což potvrzuje řada studií a odborných článků, například od Belly DePaulové na webu Psychology Today. Mnozí z nich založení rodiny ani neplánují, svoje životní poslání vidí jinde.

Autor: Helena Stejskalová.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Přidat na Seznam.cz
Reklama
Reklama
Reklama