Patříte-li mezi praktikující křesťany, pro které mají Velikonoce hlubší smysl než malování vajec, může pro vás být zážitkem návštěva Filipín v době jarních svátků. Uvidíte ukřižování na vlastní oči. „Dělám to pro svou rodinu, aby byli zdraví,“ uvádí Daren Pascual pro web News24. Názor si udělejte sami.
U zrodu tradice stáli Španělé
Křesťanství na Filipíny v 16. století přinesli španělští kolonizátoři a velmi silně tu zakořenilo. Katolického vyznání je zde nyní asi 80 % obyvatelstva. Jak uvádí etnoložka Valburga Vavřinová ve své knize Malá encyklopedie Velikonoc, právě poslové nové víry se postarali o vznik zvyku místních obyvatel nechat se na Velký pátek přibít na kříž nebo bičovat do zad do krve.
Tímto krokem dávali najevo, že jsou ochotni podstoupit stejné utrpení jako Ježíš Kristus, který tak spasil jejich duše.
Církev se mračí
Tradice přetrvala až do dnešních dnů, přestože, jak podotýká web The Guardian, současná katolická církev tento krutý zvyk odmítá. Na hrůzné divadlo, které přináší sebemrskačství a ukřižování, pohlížejí její představitelé s velkou nechutí. Domnívají se, že svoji oddanost víře mohou projevit i méně krutými způsoby.
Třeba darováním krve. Filipínský kněz Robert Reyes se domnívá, že vinu nese i samotná církev, která nedokáže Filipínce vzdělávat a vysvětlit jim podstatu křesťanských principů.
Ukřižované nechce soudit
„Otázkou je, kde jsme byli my, lidé z církve, když to začali dělat?“ ptá se podle webu The Independent Reyes. Podle jeho názoru by katolické duchovenstvo mělo odvést více práce ve filipínských komunitách a především šířit osvětu. Hlavní je podle něj pravidelně rozmlouvat s vesničany a vysvětlovat jim skutečnou podstatu křesťanství. „Pokud je budeme soudit, jenom si je znepřátelíme,“ poznamenává lakonicky.
Koktejl víry a pověr
Co Filipínce vede k praktikování tak krutého rituálu? Zdejší forma katolické víry se prolíná s lidovými pověrami. Za ochotou podstoupit utrpení proto často stojí prosba o uzdravení sebe nebo blízkých z nemoci, touha po splnění svých přání nebo díky za jejich vyplnění. „Dělám to pro svou rodinu, aby byli zdraví,“ uvedl například pro web News24 jednatřicetiletý Daren Pascual. Někteří vyslovují i prosby třeba o konec války na Ukrajině.
Přibit po třicátéčtvrté
„Skutečné ukřižování ve farmářské vesnici San Pedro Cutud v provincii Pampanga severně od Manily bylo obnoveno po tříleté pauze způsobené pandemií koronaviru. Přihlásilo se asi tucet vesničanů, ale zúčastnilo se jen osm mužů, včetně dvaašedesátiletého malíře nápisů Rubena Enaje, který byl v San Pedro Cutudu již po čtyřiatřicáté přibit na dřevěný kříž,“ popisuje The Guardian filipínské oslavy Velikonoc v minulém roce.
Vesnice San Pedro Cutud se nachází ve filipínské provincii Pampanga, kde se ukřižování nejčastěji praktikuje.
Deset centimetrů dlouhé hřebíky
Jak celý rituál probíhá? Na přibití se používají hřebíky o délce 7-10 cm, které bývají opatřené kulatou hlavou. Nejde ale o tak drsný rituál, jak by se mohlo na první pohled zdát. Přibíjení na kříž provádějí dobrovolníci, kteří jsou velmi dobře proškoleni, aby věděli, kam hřebíky zatlouct, aby se vyvarovali poškození tělesných tkání. Enaje podle vlastních slov myslí na to, že Bůh podstoupil daleko horší utrpení.
Rituál každoročně přivítá spoustu turistů z celého světa. Jenom vesnici San Pedro Cutud jich vloni navštívilo podle odhadů asi 15-20 tisíc. Různé zdroje, jako je například The Mirror, The Guardian nebo The Independent, se shodují, že tu panovala poklidná přátelská atmosféra. Turisté si mohli koupit balenou vodu nebo různé náboženské předměty a nad vším dohlížela policie.
Žádná falešná krev
Někdo by mohl mít pocit, že je to jenom hra. Není. „Řeknu vám, že na ukřižování na Filipínách není nic falešného. Měl jsem to „štěstí“, že jsem měl novinářskou vstupenku a podařilo se mi dostat se docela blízko k některým akcím, při kterých tuhne krev v žilách,“ líčí svou autentickou zkušenost cestovatel Anthony Middleton na svém blogu Man vs Clock.
Akce, kterou místní pořadatelé neoznačují jako zábavný festival, ale hold úcty dávné místní tradici, se také zúčastnil v loňském roce. „Ukřižování na Filipínách není něco, co by se mělo brát na lehkou váhu – tohle není průměrná školní betlémská hra. Neexistuje žádná falešná krev,“ dodává.
Vlažné odsouzení
Jak se na problém dívají oficiální představitelé církve? „Arcibiskup José Palma, předseda Katolické biskupské konference Filipín, řekl církevnímu Radiu Veritas, že tato praxe „není touhou Ježíše Krista“,“ uvedl web CBS v roce 2013.
„Je zcela jasné, že ukřižování Krista je více než dostačující k záchraně lidstva od hříchu,“ řekl podle News24 v roce 2023 otec Jerome Secillano, výkonný sekretář výboru pro veřejné záležitosti Filipínské biskupské konference. „Chceš-li, aby ti byly odpuštěny hříchy, jdi ke zpovědi,“ dodal.
Anthony Middleton si myslí, že představitelé katolické církve sice jsou proti tak dramatickým projevům víry, ale ve skutečnosti nedělají mnoho, aby jim zabránili.
Zákazy by ale stejně neměly význam. Efekt přinese jedině osvěta, jak ji žádá kněz Reyes. Křižování proběhne na Filipínách i letos, kdy Velký pátek připadá na 29. března 2024.
Autor: Helena Stejskalová.
