Představte si, že byste mohli mít digitálního dvojníka, který by s neuvěřitelnou přesností odrážel vaše myšlenky, hodnoty a postoje. Vědci přišli na to, že k vytvoření takového AI klonu stačí pouhé dvě hodiny rozhovoru.
Svět umělé inteligence se neustále vyvíjí a posouvá hranice toho, co je možné. Dnes už umělá inteligence nezvládá jen rutinní úkoly, ale dokáže i něco mnohem komplexnějšího – napodobit lidskou osobnost. Jak ukázal nedávný výzkum, na kterém se podíleli odborníci z Googlu a Stanfordu, k vytvoření takového AI „dvojčete“ stačí pouhé dvě hodiny konverzace.
Výzkumníci nazvali tyto umělé inteligence „simulovanými agenty“ – modely, které napodobují lidské chování s překvapivou přesností.
Do studie, která byla publikována ve vědeckém časopise arXiv, se zapojilo více než tisíc dobrovolníků různého věku, pohlaví, vzdělání a politického přesvědčení. Ti s vědci strávili dvě hodiny rozhovorem o svých životních příbězích, názorech na svět a hodnotách. Tato data pak posloužila k trénování generativních modelů umělé inteligence.
Po dvou týdnech účastníci výzkumu opakovali testy osobnosti, průzkumy sociálních postojů a logické hry. Stejné úkoly následně absolvovali i jejich AI klony. Výsledky byly ohromující. Umělá inteligence dosahovala v odpovědích až 85procentní shody s lidmi, na jejichž datech byla trénována. „Je to neuvěřitelné, jak přesně dokáže AI napodobit lidskou osobnost,“ komentuje výsledky jeden z výzkumníků.
Vědci věří, že by tyto AI klony mohly znamenat revoluci ve výzkumu lidského chování. „Místo toho, abychom do studií zapojovali lidi, bychom mohli pracovat s jejich digitálními dvojníky,“ vysvětluje jeden z autorů studie.
To by mohlo usnadnit testování různých teorií a provádění intervencí bez etických a logistických komplikací spojených s výzkumem na lidech. Představte si například, že by se s AI klony mohlo diskutovat o otázkách veřejného zdraví, společenských akcích nebo uvádění nových produktů na trh. Získané odpovědi by pak měly být podobné těm, které by poskytli skuteční lidé.
I přes slibné výsledky studie se ukázalo, že AI klony mají i své limity. V testech, které vyžadovaly pochopení komplexní sociální dynamiky a kontextových nuancí, si vedly hůře. Například v interaktivních rozhodovacích hrách nedokázaly předvídat lidské chování s takovou přesností jako v testech osobnosti a postojů. „To ukazuje, že umělá inteligence má stále co dohánět v úkolech, které vyžadují hlubší pochopení lidské interakce,“ dodávají vědci.
Výsledky výzkumu nicméně vzbudily velký zájem ve vědecké komunitě a otevírají dveře pro další zkoumání potenciálu digitálních klonů lidí.
