Před londýnským nočním klubem čeká dav, jehož nadšení a chuť jít si zatančit jsou patrné na první pohled. Na výjevu by nebylo nic neobvyklého, kdyby nebyla únorová sobota odpoledne. Tenhle podnik totiž otevírá ve 14:00 a hudba utichá ve 20:00. Denní diskotéka svou koncepcí vychází vstříc milovníkům nočního života, kteří už nechtějí oblíbené zábavě obětovat své noci na úkor spánku, píše agentura AFP.
„Je mi 52 let a pro muže mého věku není úplně obvyklé, aby byl ve dvě ráno v nočním klubu. Tak jsem si řekl, proč to nezkusit uspořádat odpoledne?“ řekl agentuře AFP Jonny Owen, který akci v klubu Here at Outernet v centru Londýna pořádá se svou ženou, herečkou Vicky McClureovou.
Jejich koncept „Day Fever“ (Denní horečka) nabízí program nočního klubu za bílého dne. Owen a McClureová poprvé nápad realizovali loni v prosinci v Sheffieldu na severu Anglie, teď s ním zamířili do Londýna. Do května mají naplánovaných celkem sedm zastávek napříč Británií, včetně Nottinghamu, Glasgow a Newcastlu. Lístky se prodávají za 17 liber (zhruba 500 korun) a všude už je vyprodáno.
Většina účastníků londýnského vydání si přišla zatančit ve slavnostním, ženy měly večerní róby nebo šaty s flitry, muži zase elegantní košile. Většina z nich jsou čtyřicátníci nebo padesátníci, někteří s pracovními povinnostmi, jiní s malými dětmi, kteří se po ránu nechtějí potýkat s následky prohýřené noci nebo hojné konzumace alkoholu. Londýnský noční život už pro ně nebyl atraktivní.
„Doufám, že se pobavíme, dáme si skleničku, budeme mít pocit, že je večer, a užijeme si pěkný večírek, jako jsme zažívaly před lety. Ale s tím rozdílem, že teď se vyspíme. To je pro nás ideální,“ říká 41letá matka od rodiny Katy Magraneová, která se přišla pobavit s kamarádkami.
„Nebyl jsem na diskotéce už 35 let,“ říká nedočkavě 58letý Daren Mew, který pracuje ve stavebnictví. Mew by si rád občas zatančil, ale obvykle se příležitost naskytne jen na svatbách a oslavách narozenin.
Osmapadesátiletá Sara Willatsová je ráda, že se může bavit s lidmi „jistého věku“ na místě, kde „můžete být sami sebou a bavit se, aniž by na vás mladí lidé ukazovali a říkali ´podívej se na ni´“.
Uvnitř tanečního podniku hosty obklopí atmosféra let minulých. Z reproduktorů zní hity Billyho Joela, Pulp, George Michaela, Blur nebo Cindy Lauperové. Na obrazovkách se střídají videoklipy Davida Bowieho s úryvky z filmů ze stejné doby: E.T. – Mimozemšťan, Bez dozoru, Hříšný tanec nebo staré kreslené filmy.
Publikum zpívá z plných plic, se stejnou intenzitou jako tančí. Každá nová skladba vyvolávala výkřiky radosti. Zvláštní odezvu má skladba „It’s Raining Men“ v původním podání skupiny Weather Girls.
Zlatý důl
„Nemůžu uvěřit, že je sobota odpoledne v Londýně. Když jsem vešla do klubu, měla jsem pocit, jako by mi zase bylo dvacet. Je to báječné,“ říká nadšeně padesátiletá státní úřednice Kelly Tiptonová. Tato obyvatelka Doveru na jihu Anglie má navíc radost, že se stihne večer v klidu vrátit domů vlakem ve 21:00.
„Myslím, že se na naši generaci trochu zapomnělo. Chceme zážitky jako je tento, chceme se bavit,“ říká pořadatel Owen.
Koncept si pochvaluje i zástupce ředitele klubu The Outernet Joe Richardson. Pro klub, kde se většinou konají koncerty elektronické hudby, je to příležitost přilákat novou klientelu. „Od dob pandemie covidu-19 pohostinství a ubytovací průmysl trpí. Většina klubů zavřela a koncertní sály se potýkají s velkými problémy. Akce, které se konají přes den a cílí na tuto demografickou skupinu, jsou skutečným zlatým dolem,“ říká Richardson.
Zdroj: ČTK/AFP
