Půlstoletí od slavného vítězství skupiny ABBA ve finále písňové soutěže Eurovize v anglickém Brightonu uteklo jako voda. A pro kapelu to žádné soukromé Waterloo nebylo. Naopak. Stala se jednou z neslavnějších popových skupin všech dob.
„Je lehce závratné a hluboce zahanbující pomyslet na to, že miliony z vás, kteří jste nás poprvé viděli ve finále Eurovize v roce 1974, předaly naši hudbu nejen jedné, ale hned několika generacím,“ uvedli členové skupiny ABBA na Instagramu.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Poslouchám je celý svůj život, a to doslova. Narodila jsem se v roce 1966 jen měsíc potom, co se podle webu Abbasite poprvé potkali Benny Andersson a Björn Ulvaeus. Později je doplnily dvě zpívající dívky a zároveň i budoucí životní partnerky Björna a Bennyho: Anni-Frid Lyngstadová a Agnetha Fältskogová. Dvě partnerské dvojice, název skupiny složený z prvních písmen jejich jmen, šílené kostýmy a pohodová hudba – to byla ABBA.
Bydlela jsem na jihu Čech, takže jejich vítězství v eurovizním finále v anglickém Brightonu v roce 1974 jsem viděla v rakouské televizi ORF. A pak bylo Waterloo najednou všude, dokonce i v rozhlase a později i v televizi tehdejšího Československa. Ale jen na pár let. Pak podpořili polskou Solidaritu a z československého éteru zase zmizeli.
Před soutěží jim nikdo moc nevěřil a velkou kariéru jim mnozí neprorokovali ani po jejich výhře. Elisabeth Vincentelliová ve své knize „Legenda ABBA“ cituje tehdejšího tiskového mluvčího ABBY v Anglii Johna Tobblera: „Zásadně jsem je podcenil, myslel jsem, že po Eurovizi zmizí, stejně jako všichni další vítězové Eurovize z kontinentu. Ale Waterloo mě dostalo, především, když se vyšplhalo na vrchol žebříčků. Takový úspěch je vzácný a dostává se ho jen nahrávkám, v nichž je něco zvláštního.“
To, že nikdo není doma prorokem, potvrdily týdny následující po vítězství doma ve Švédsku. Nejdřív se sice ABBA objevila snad ve všech švédských novinách, včetně titulní stránky deníku Expressen, ale už pár dní potom se o nich psalo jako o záměrně komerčním projektu, a to bylo v zemi s mnoha levicovými médii špatně. „To, co o nás média psala, nás ovlivnilo – psali většinou negativní věci o ABBĚ – kvůli našemu velkému úspěchu,“ řekla Frida podle knihy Elisabeth Vincentelliové v roce 2005.
Brzy po tomto triumfu se Waterloo stalo číslem jedna v hitparádách po celé Evropě, a dokonce se dostalo do první desítky v USA, kde vítězství v soutěži Eurovision Song Contest nic neznamenalo. Pak to sice ještě chvíli trvalo, ale nakonec se ABBA rozjela naplno.
„Skladba Mamma Mia z alba ABBA vrátila skupinu na první místo britské hitparády, které v letech 1974-1980 obsadila celkem devětkrát. V Austrálii, která byla prvním územím, kde byl singl vydán, byla Mamma Mia na prvním místě deset týdnů,“ píše web Abbasite.
I když si skupina dala 40 let pauzu, poslední album ABBA Voyage se znovu dostalo na 1. místo žebříčků v 18 zemích.
Jak ABBA informovala své fanoušky v newsletteru, 50. výročí slavného vítězství Waterloo skupina oslaví propojením Stockholmu, Varšavy, Londýna a Berlína „silou hudby“. Na vybraných místech zazní v den výročí 6. dubna v 10 hodin dopoledne klavírní verze písničky Waterloo, kterou speciálně pro tuto příležitost nahrál Benny. Místo vybrané pro Londýn je opravdu zvláštní, je to totiž ulice, která se jmenuje Waterloo.
Oslavy budou pokračovat i během letošní eurovizní soutěže, která se bude konat ve švédském Malmö. Jen na dva týdny se tam 29. dubna otevře ABBA World jako speciální fanouškovská zóna mapující historii i současnost skupiny. A Waterloo tam určitě chybět nebude.
Autor: Magdalena Boukhemisová.
