Časopis Science zveřejnil před několika dny informace o novém archeologickém objevu. Za použití laserových skenerů našli vědci v ekvádorské amazonské džungli stopy po 2,5 tisíce let starých městech.
Síť dávno ztracených lidských sídel byla nalezena v údolí Upano, které obklopuje stejnojmennou řeku na amazonském úpatí pohoří And. Archeologové našli nejen zbytek staveb a zemědělských pozemků, ale také sítě cest. Jedná se o nejstarší a největší podobný objev v regionu.
Metoda LIDAR
Předcházelo mu více než 20 let výzkumných prací, včetně terénních, ale teprve využití metody LIDAR (Light Detection and Ranging), pomocí níž lze detekovat světlo a měřit vzdálenosti, přineslo finální průlom. Jedná se o revoluční zobrazovací technologii, která umožňuje archeologům skenovat i velké celky a odhalit i otisky struktur skrytých tak, že viditelné pouhým lidským okem nejsou. „Místo jsem zkoumal mnohokrát, ale LIDAR mi poskytl další pohled na krajinu. Při pohybu pěšky vám překážejí stromy a je obtížné vidět, co se tam vlastně skrývá,“ uvedl Stéphen Rostain, archeolog, hlavní autor studie a ředitel výzkumu ve Francouzském národním centru pro vědecký výzkum (CNRS).
Archeologické zkoumání v amazonském pralesy je běžnými metodami zdlouhavé a komplikované. Letecké laserové snímání obchází hustotu pralesa a vytváří mnohem přesnější mapy daleko rychleji. Její podstatou je, že speciálně vybavená letadla vysílala do lesa laserové pulzy a měřila jejich zpětnou dráhu. Tak byly odhaleny topografické prvky, které by jinak pod stromy nebyly vidět. Již dříve byla metoda LIDAR použita i při zkoumání jiných předhispánských sídlišť v pralesích Bolívie, Brazílie a Belize.
Objevy v údolí Upano
Řeka Upano pramení asi 400 km jižně od hlavního města Ekvádoru Quita. Snímky z průzkumu metodou LIDAR, který v roce 2015 financoval ekvádorský Národní institut pro kulturní dědictví, pokrývají plochu zhruba 300 km2 a odhalily krajinu plnou stop po organizovaných lidských aktivitách. Našlo se více než 6 000 obdélníkových hliněných plošin, stejně jako zemědělské terasy a odvodňovací systémy. Rozměry plošin byly asi 20×10 m a dosahovaly výšky až 3 m. Protože se v místě nedá těžit kámen, byly postaveny z hlíny.
Vědci popisují tato sídla jako příklad „zahradního urbanismu“. Vytvořené stavby byly totiž úzce napojeny na zemědělské pozemky a rozsáhlé odvodňovacími systémy a terasy. Nejméně 15 samostatných osad, z nichž 5 bylo větších a 10 menších, bylo propojeno systémem širokých a rovných cest. V osadách byly nalezeny pozůstatky husté sítě obytných i obřadních staveb. Další archeolog z CNRS a spoluautor textu pro Science Antoine Dorison k tomu napsal: „Složitost této společnosti je obzvláště patrná v síti ulic, které byly pečlivě zkonstruovány tak, aby nekopírovaly terén, ale aby se křížily v pravém úhlu.“
Další spoluautor Fernando Mejía, archeolog z Papežské katolické univerzity v Ekvádoru k tomu doplnil: „Mluvíme o urbanismu. I když nevíme, kolik lidí tam přesně žilo, osady byly velké. Například jádro Kilamope má rozlohu srovnatelnou s náhorní plošinou v egyptské Gíze, kde jsou pyramidy, nebo s hlavní třídou v mexickém Teotihuacánu.“
Rozsáhlý komplex byl pravděpodobně obýván lidmi z kultur Kilamope a Upano, a to přibližně od roku 500 př. n. l. do roku 300 až 600 n. l. Obyvatelé se pravděpodobně věnovali zemědělství, pěstovali kukuřici, maniok a sladké brambory. Nové objevy razantně změnily názor archeologické obce na rozsah a způsob osídlení v této oblasti. Žilo zde mnohem více lidí, než se dosud předpokládalo, ve zmíněných 15 osadách jich mohlo být 10 až 100 tisíc, a navíc výrazně změnili také kraj, který obývali. Dřívější předpoklady vědců vedly k domněnce, že zdejší obyvatelé žili v malých amazonských osadách, nebo kočovným způsobem. Rozsah úprav krajiny v Upanu se však podle autorů studie vyrovná „zahradním městům“ klasických Mayů a v ekvádorské Amazonii by se mohlo najít ještě mnohem víc.
Víme o historii Jižní Ameriky dost?
Evropští kolonizátoři údajně narazili na obří města při svém prvním vstupu do Amazonie. Sídla pak pohltila džungle a vznikly legendy o ukrytých městech. Už ve 20. letech minulého století pátral po takzvaném „ztraceném městě Z“ britský badatel Percy Fawcett se svou výpravou. Domníval se, že tato v historii ztracená záhadná civilizace se nacházela v Brazílii. Byla snad takovou záhadnou civilizací i metropole v údolí Upano?
Její objevitelé k tomu uvedli, že je nezbytné důkladně revidovat naše předsudky o amazonském světě, nově interpretovat souvislosti a pojmy. Archeologické nálezy z údolí Upano jsou totiž o více než 1000 let starší než jakýkoli jiný dosud známý komplex z Amazonie.
Autor: Mirka Nová – NašeTéma. Zdroje: Science, Smithsonian MAGAZINE.
