Zelená energie je fenomén, o kterém se mluví na každém rohu – od politiky až po hospodské debaty. Co ale přesně znamená? Jaký je rozdíl mezi elektřinou ze slunce a tou z uhlí? Dnes se ponoříme do světa obnovitelných zdrojů, prozkoumáme jejich fungování, zjistíme, co už klimatická změna v Evropě napáchala, a podíváme se, jak zelená budoucnost mění pravidla hry.
Zelená energie aneb Klíč k udržitelnosti
Představte si elektřinu, která nepochází z kouřících komínů, ale z přírody – ze slunce, větru nebo řek. To je podstata zelené energie: čistý a nevyčerpatelný zdroj, který na rozdíl od fosilních paliv nezatěžuje planetu emisemi.
Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) tvořily v roce 2023 obnovitelné zdroje 30 procent světové elektřiny, a do roku 2030 by měly překročit polovinu. V Evropě, kde teploty stoupají rychleji než jinde, je to otázka budoucího přežití. Méně CO₂ znamená méně veder, povodní a sucha – a to je něco, co už teď potřebujeme.
Co je zelená energie a jak funguje?
Zelená energie je elektřina vyráběná z přírodních zdrojů, které se neustále obnovují. Na rozdíl od uhlí, ropy nebo plynu, jejichž zásoby jednou dojdou, nebo jaderné energie s radioaktivním odpadem, nabízí čistou cestu.
Technologie za tím jsou rozmanité: fotovoltaické panely přeměňují sluneční světlo na proud – v Česku jejich výkon za pět let stoupl trojnásobně, jak uvádí ČEZ pro rok 2024. „Větrné turbíny roztáčí vítr a v Evropě pokrývají 19 procent výroby elektřiny,“ uvádí web WindEurope.
Vodní přehrady a říční turbíny zase využívají sílu vody – v Česku tvoří voda 60 procent zelené energie, jak říká Ministerstvo životního prostředí, zatímco teplo z hlubin Země pohání geotermální elektrárny, i když u nás jsou teprve v plenkách.
Rozdíl od fosilních paliv je zásadní. Zatímco uhlí a ropa zanechávají smog a skleníkové plyny, zelené zdroje produkují minimum emisí. Mají ale svá omezení – slunce v noci nesvítí a vítr nefouká na povel.
Typy zelené energie
Co je na nich jedinečné? Každý obnovitelný zdroj má svůj příběh. Slunce je dostupné téměř všude – v Evropě vyrobily solární panely v roce 2023 přes 9 procent elektřiny, jak uvádí Eurostat. Jsou tiché, levné na provoz a v Česku díky dotacím rostou na střechách rekordním tempem, i když v zimě nebo mlze jejich výkon klesá.
Větrná energie je v Evropě tahounem – loni vyprodukovala podle WindEurope rekordní množství elektřiny.
Vodní energie zůstává prozatím nejspolehlivějším zdrojem – přehrady jako Orlík jsou páteří české zelené produkce. Nové projekty blokují obavy o řeky.
Spalování biomasy, například dřeva nebo bioplynu, je flexibilní a v Česku tvoří polovinu obnovitelné energie, jak potvrzuje MŽP. Geotermální energie, využívající teplo Země, je stálá – v Islandu zastává čtvrtinu výroby elektřiny, zatímco u nás je teprve v plenkách. Zajímavostí je predikce IEA, která uvádí, že solární a větrná energie vedou a do roku 2030 předběhnou i vodu.
Jak se k nám zelená energie dostane?
Když zapnete žárovku, je ta energie zelená? V distribuční síti se vše mísí – uhlí, plyn i slunce tečou stejnými dráty. Rozdíl zajišťují certifikáty o původu. Dodavatelé energií jako například bonett.cz je nakupují od výrobců – třeba z větrných farem nebo solárních parků. Na jejich webu si můžete ověřit, odkud elektřina pochází, což zaručuje, že váš odběr podporuje čisté zdroje. Transparentnost je tady klíčem.
Co už klimatická změna v Evropě napáchala?
Klimatická změna není jen hrozbou – už teď mění Evropu. Kontinent se otepluje nejrychleji na světě, jak hlásí Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) pro rok 2024. V létě 2022 zabila vlna veder ve Španělsku a Francii tisíce lidí, zatímco v Česku města trpěla tepelnými ostrovy. Sucha sužují jih – v Portugalsku a Řecku shořelo v 2023 přes 400 000 hektarů lesů, a u nás sucho v letech 2018–2020 spustilo kůrovcovou kalamitu, jak ukazují studie CzechGlobe.
Naopak záplavy v roce 2021 v Německu a Belgii zabily 200 lidí a napáchaly škody za 40 miliard eur, podle EEA. V Česku si povodeň na Vltavě v roce 2013 vyžádala 15 životů. A Alpy? Tam ledovce ztratily polovinu ledu – v roce 2023 ustoupily o rekordních 24 metrů, jak uvádí Rakouský alpský klub. Tyto katastrofy ničí vše – od úrody po domy.
Kam zelená energie míří?
Zelená energie není jen o solárních panelech a turbínách – technologie ji posouvají na novou úroveň. Baterie, například lithium-iontové od Tesly, řeší výpadek solární energie v noci – v Německu už domácnosti skladují 60 procent své solární produkce, jak uvádí Fraunhofer ISE pro rok 2024.
Chytré sítě balancují výrobu a spotřebu – v Dánsku díky nim vítr pohání polovinu elektřiny bez výpadků. Zelený vodík, vyráběný z obnovitelných zdrojů, může v budoucnu nahradit plyn – EU do něj plánuje investovat 180 miliard eur do roku 2030.
U nás se testují hybridní systémy – solární panely s bateriemi na chalupách nebo bioplynové stanice s kogenerací, které produkují elektřinu i teplo.
Zelená energie v Česku a EU
Jak to vypadá v reálném světě? Dánsko je lídrem – vítr tam pohání polovinu elektřiny díky turbínám na moři a chytrým sítím. V Německu solární panely na milionech střech v létě 2023 pokryly 15 procent spotřeby.
Už i u nás si rodiny díky dotacím pořizují solární panely – třeba v Brně jedna domácnost snížila účet o 60 procent. A firmy jako Bonett.cz dodávají zelenou energii z certifikovaných zdrojů – od solárních farem po bioplynky, s jasným původem zdroje.
Proč přejít na zelenou energii?
Přechod na zelenou energii má jasné výhody. IPCC tvrdí, že obnovitelné zdroje mohou do roku 2050 snížit emise až o 70 procent. Ceny fosilních paliv stouply, zatímco vlastní solární panely nebo zelený tarif vás od zdražování může osvobodit. A je tu i zdraví – čistší vzduch znamená méně nemocí. Česko chce do 2030 zvednout podíl zelené energie na 30 procent – z aktuálních 18 procent je to koneckonců i reálný cíl.
Zelená energie není jen hezký pohádka – je to odpověď na klimatické katastrofy, rostoucí účty i budoucnost našich dětí. Od solárních střech po větrné farmy, každý zdroj hraje svou důležitou roli.
Článek vznikl ve spolupráci s odborníky z Bonett.cz, kteří dokazují, že zelená energie je dostupná už dnes. Přidáte se?
