Šest hodin práce a dost: Je osmihodinová pracovní doba minulostí?

Osmihodinová pracovní doba nebyla vždy standardem. Před 300 lety bývalo běžné, že lidé pracovali i dvojnásobek tohoto času. Jak se pracovní doba vyvíjela? Jaké jsou současné trendy?

Reklama

První pokus o kontrolu

Snahy měřit a upravovat pracovní dobu vznikaly už v minulosti. První vlaštovku vypustil nejspíše stal španělský král Filip III. (1578-1621). „Představil první pokus regulovat pracovní dobu pomocí hodin,“ poznamenává Hugh Thomas na webu The Guardian. Jestli Filipova myšlenka byla úspěšná, netušíme.

Třeba v zemědělství se v minulosti pracovní doba nepočítala. Lidé se řídili přírodou. Když nastala doba polních prací, trávili venku čas od úsvitu do setmění. Naopak zimní období se stávalo časem odpočinku.

Průmyslová revoluce

Jasné měření doby strávené v práci přinesla průmyslová revoluce. Společně se vznikem manufaktur a později továren museli lidé přijít na směnu v přesně určenou hodinu a odvádět stanovené množství práce. Majitelé se snažili, aby pracovní síly, které měli k dispozici, využili na maximum.

„Ještě na počátku 18. století pracovali dělníci v průmyslu až 16 hodin denně, ročně přes 3 000 hodin,“ vysvětluje na webu Radio Prague International Zdeňka Kuchyňová. Později se pracovní doba zkracovala. V 19. století to bylo už většinou 12–14 hodin.

Dělníky nutili podepisovat výjimky

„Žádná událost neovlivnila historii práce v Illinois (USA), a dokonce ani ve světě více než aféra Chicago Haymarket,“ píše William J. Adelman na webu Illinois Labor History Society. Americká Federace organizovaných řemesel a odborových svazů v létě roku 1884 vyzvala k tomu, aby 1. května 1886 odstartovalo celonárodní hnutí za osmihodinovou pracovní dobu.

Ačkoliv se to zdá jako radikální krok, už v roce 1867 začal v Americe platit federální zákon o osmihodinové pracovní době. Háček spočíval v tom, že se ho vládě nedařilo prosazovat. Firmy nutily dělníky podepisovat výjimku ze zákona, jinak zaměstnání nedostali. V Chicagu díky tomu stávkovalo 1. května 1886 za osmihodinovou pracovní dobu asi 300 tisíc dělníků.

Průkopník nové vize

Představa osmihodinové pracovní doby nezapadla, i když ještě před začátkem 1. světové války dělníci v továrnách běžně pracovali 10–12 hodin. „Na počátku 20. století však Robert Owen, majitel továrny a filantrop, zahájil kampaň za zavedení desetihodinového pracovního dne. Nakonec tento požadavek zpřesnil a razil heslo: Osm hodin práce, osm hodin odpočinku,“ píše Tom Bailey na webu The New Economy.

Robert Owen se stal v tomto ohledu průkopníkem, i když se vlastně jenom vracel k požadavkům dělníků z Chicaga. Jeho vize se ale postupně začala naplňovat.

Československý zákon

Po vzniku Československa parlament 19. prosince 1918 schválil zákon číslo 91. Ten stanovil, že ve státním i soukromém sektoru nesmí pracovní doba trvat déle než 8 hodin během jediného dne nebo 48 hodin týdně.

Čelem se k této otázce postavil například americký prezident Franklin Delano Roosevelt, který podle webu New Living Deal podepsal 25. června 1938 zákon o spravedlivých pracovních standardech. Tato norma zavedla 44hodinový pracovní týden.

Československý zákon o osmihodinové pracovní době zůstal v platnosti do roku 1965. „Od října 1968 byl postupně do praxe zaváděn pětidenní pracovní týden, od 90. let týdenní pracovní doba činila 42,5 hodiny, nyní to je 40 hodin,“ dodává Kuchyňová.

Plošně to nefunguje

Jaké jsou trendy v současnosti? „Mnoho pracovišť nyní experimentuje se šestihodinovou pracovní dobou,“ dočteme se ve zmiňovaném Baileyho příspěvku.

Zkrácená doba se ale nedá zavést plošně. Diskutoval o ní například britský labourista Jeremy Corbyn, který ale zároveň v rozhovoru pro Daily Miror podotkl: „Nevím, jestli bych svou práci zvládl za pouhých šest hodin denně.“

Větší spokojenost

Hovoří se o tom, že šestihodinová doba by mohla zvýšit produktivitu práce. Jak uvádí příspěvek k tomuto tématu v The Independent, experimentálně k tomu přistoupily některé firmy ve Švédsku a odezva je podle nich pozitivní. Úprava pracovní doby přinesla zaměstnancům větší spokojenost, snížila jejich fluktuaci, a dokonce některým firmám přinesla vyšší zisky.

Chris Weller na webu Business Insider potvrzuje, že ve většině společností experiment fungoval. Na druhou stranu ale politici upozorňovali, že plošné zkrácení pracovní doby by bylo pro ekonomiku příliš drahé.

Co je cílem takového opatření? Udělat více práce za kratší čas. Zaměstnanci by měli mít větší prostor na odpočinek a možnost více se věnovat soukromému životu. Během osmihodinové pracovní doby je totiž stejně nutné dělat přestávky. Jak už jsme ale poznamenali výše, nejde o univerzální řešení, které by fungovalo všude.

Zastaralá koncepce

Americký autor Timothy Ferriss ve své knize Čtyřhodinový pracovní týden upozorňuje, že koncepce pracovat osm hodin je zastaralá: „Společnost přijala za své, že od 9 do 5 je čas přenášet papíry z místa na místo, a protože jste v tomto čase otrocké práce nuceni setrvávat ve své kanceláři, nezbývá vám nic jiného než si vymýšlet různé činnosti, jimiž tento čas zaplníte. Časem se mrhá, protože je ho mnoho.“ Ferriss podporuje myšlenku pracovat na dálku a využívat flexibilního pracovního prostředí.

Autor: Helena Stejskalová.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Přidat na Seznam.cz
Reklama
Reklama
Reklama