Zimní měsíce každoročně bývají obdobím zvýšené nemocnosti populace. V současné době se některé naše kraje nacházejí na hranici epidemie chřipky. Jak jste na tom v zaměstnání s možností odejít na nemocenskou?
Když zaměstnanec onemocní
V případě onemocnění navštíví zaměstnanec svého praktického lékaře, který ho na základě zjištěné diagnózy uzná dočasně práce neschopným a vypíše mu e-neschopenku. To v praxi znamená, že zaměstnanec obdrží od lékaře vytištěný „Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce“. Pak už jen stačí telefonicky či e-mailem oznámit v práci, že je nemocný. Ostatní doklady pro okresní správu sociálního zabezpečení předává lékař elektronicky. Zaměstnanec nemusí v práci žádné doklady odevzdávat, protože údaje o pracovní neschopnosti je možné ověřit na ePortálu ČSSZ.
Jak se krátí výplata při nemoci
Pacient se doma kurýruje, aby mohl co nejdříve opět zapojit do pracovního procesu. Důvod je prostý. Peněz z dávek nemocenského pojištění není zrovna moc. Na základě e-neschopenky bude nemocnému pracovníkovi do 14. dne nemoci vyplácet náhradu mzdy jeho zaměstnavatel, a to pouze za pracovní dny. Od 15. dne nemoci za kalendářní den včetně svátků je vyplácena dávka nemocenského pojištění od OSSZ. Kolik zaměstnanec dostane peněz v době, kdy marodí, si může vypočítat pomocí webových kalkulaček.
Názorně si to lze ukázat na příkladu hrubé mzdy ve výši 30 tisíc Kč. Zde kalkulačka spočítala orientační výši náhrady mzdy od zaměstnavatele za pracovní den 869 Kč. Dávka nemocenského pojištění od ČSSZ bude od 15. dne nemoci 622 Kč. Znamená to, že od zaměstnavatele za čtrnáct dní pracovní neschopnosti pracovník obdrží cca 8.690 Kč.
Částky to nejsou nijak závratné. Má-li z nich člověk platit všechny své závazky a potřeby, není divu, že někteří marodi si raději berou po dobu nemoci dovolenou, případně nemoc přecházejí. Tím ale nemoc přenášejí mezi své kolegy, kteří z toho nemohou mít velkou radost. I proto je chřipková epidemie na vzestupu.
Školství, zdravotnictví, korporát
Marodění – v mnoha zaměstnání je to ožehavé téma z jednoho prostého důvodu. Chybějí lidi. Když jich z pracovního kolektivu pár vypadne z důvodu nemoci, musejí ti ostatní za ně zaskočit. Problémem je to zpravidla ve školství i ve zdravotnictví, kde je náhrada personálu často složitá. Nejinak je tomu ale i v dalších firmách. Ani zde nemají nemocné zaměstnance ve velké oblibě. Jak jsme si ukázali výše, firmy to stojí peníze a nutnost řešit problémy s jejich náhradou.
Zajímavá debata na toto téma se rozvinula na webovém portálu Rodina.cz. „Pracuji v nemocniční ambulanci a potřebovala bych na ortopedický zákrok s tím, že bych po něm byla měsíc doma. Ale nevím co mám dělat. Vím, jaký je problém zajistit ambulantní provoz, když nejsou lidi. De facto nemáme zástup. Odvolat na měsíc ambulanci je nemyslitelné, tolik lidí není kam přeobjednat. Musel by tam tedy jít někdo z mladších kolegů, kteří dělají na lůžkách. Ale těch je taky málo. Neřešitelné….,“ uvedl diskutující s přezdívkou Vertigo.
Diskutující s přezdívkou Holkamodroočka napsala: „S nemocností se nepočítá skoro všude, ani v korporátu ne. Když někdo dlouhodobě onemocní, a není schopen pracovat z domu, tak se práce musí rozložit mezi ostatní zaměstnance. A často každý z nás dělá něco úplně jiného než kolega. Takže je to náročné se s tou problematikou seznámit, pokrýt pracovní dobu nemocného kolegy a ještě i tu svou. A klidně i dlouhodobě v řádů měsíců. Nevím o zaměstnání, kde se s nemocemi počítá.“
Přispěvatelka s přezdívkou Nessie a příšerky pracující ve školství a píše: „Zrovna by se mi hrozně hodilo být v práci, kde je možný home office. Mám rýmu jak trám, zimnici, ale nic moc teplotu, a to je přesně ta hranice mezi. Na neschopenku to není, doktor by hleděl, proč k němu lezu s obyčejným nachlazením, na učení taky nic moc stav, budu akorát smrkat a prskat bacily na ostatní. Dovolenou ani sick day si vzít nemůžu.
V podobném duchu debata na webu pokračovala. Je tedy evidentní, že problém zaměstnance trápí. Zůstat doma na nemocenské bývá pro mnohé složitým problémem. A to hned ze dvou důvodů, z finančního, kdy je pracovník krácený na výplatě, a pak z hlediska nadřízeného, jenž marodění zaměstnanců nevidí rád.
Existuje vůbec řešení, které by uspokojilo obě strany?
