Polská ministryně školství Barbara Nowacka nedávno představila svůj plán na co největší omezení domácích úkolů na základních a později možná i středních školách. Ne každý je z něj ale nadšený.
V lednu se i v českých médiích objevily informace o plánu nové polské ministryně školství na omezení domácích úkolů a jejich známkování u dětí v 1. až 3. třídě základních škol. U starších dětí na základkách by sice domácí úkoly zůstat mohly, ale nebyly by povinné ani hodnocené. V rozhovoru pro rádio ZET ministryně Barbara Nowacka uvedla: „Děti jsou příliš unavené, příliš se učí, honí se za splněním učebních osnov. Dobré známky z domácích úkolů přinášejí ty děti, jejichž rodiče si mohou dovolit doučování, nebo mají čas a znalosti, aby svým dětem s domácími úkoly pomohli.“ Opakovaně vyjádřila své přesvědčení, že bez domácích úkolů se situace polských dětí zlepší.
Její názory ale v polské společnosti vyvolaly silnou reakci. Známý polský novinář Bogdan Rymanowski si tak trochu dělal legraci ze slov Jaroslava Kaczyńského, podle něhož se kvůli nedostatku domácích úkolů vyrostou z polských žáků „evropští zemědělci“. Ministryně Nowacka to rovněž okomentovala pro web Wirtualna Polska: „Velmi si vážím myšlenkové hloubky a rozsáhlých znalostí prezidenta Kaczyńského, ale mám pocit, že o školství toho ví velmi málo. Zejména o vzdělávání v 21. století. Chápu, že pan Kaczyński má silné vzpomínky na školu, na to, jak byla úžasná, jak na něj učitelé křičeli, jak mu všechno přikazovali, jak tísnivá byla škola, ale žijeme v 21. století,“ připomněla šéfka resortu školství. Ta v dalších mediálních výstupech kritizovala také zaměření polského školství na hodnocení a testování, místo na preferenci znalostí.
Generační rozdíly
Deník Rzeczpospolita si u agentury IBRiS objednal průzkum veřejného mínění, podle kterého se zrušením domácích úkolů souhlasí jen 43 % dotázaných a jen každý pátý respondent to považuje za jednoznačně dobrý nápad. Jako spíše špatné označuje zrušení domácích úkolů 18 % dotázaných a za rozhodně špatné dalších 33 % lidí. Celkem tedy se zrušením nesouhlasí nadpoloviční většina odpovídajících. Jen kolem 6 % respondentů na věc nemá žádný názor.
Počet příznivců školských změn klesá s jejich věkem. Ve věkové skupině 50 až 59 let je proti zrušení úkolů už celých 67 % odpovídajících. Zrušení preferují hlavně lidé ve věku 18 až 29 let a podporu má také u obyvatel větších měst a rodin s dvěma dětmi. Naopak rodiče více dětí jsou ze zrušení nadšení mnohem méně.
A co domácí úkoly v Česku?
V květnu loňského roku vydalo ministerstvo školství stanovisko, v kterém se uvádí, že pro plošné omezování domácí přípravy neexistuje věcný důvod. Opírá se přitom o výsledky studie CERGE z roku 2019, dle které je zatížení českých školáků domácími úkoly v mezinárodním srovnání jedno z nejnižších. Zároveň podle různých zdrojů tráví žáci v ČR ve škole o více než sto hodin ročně méně, než je průměr OECD.
Vzhledem k tomu, jak se čeští rodiče staví třeba k formativnímu hodnocení místo známek, nedá se očekávat přílišné nadšení ani pro zrušení domácích úkolů. I když, opravdu je dnes všechny děti dělají doma a poctivě? Nejrůznější online nástroje, umělá inteligence, překladače a řada dalšího pronikají do všech stupňů škol. Žáci a studenti jsou v nejrůznějších diskusních skupinách a snaží si práci s úkoly co nejvíce zjednodušit. Vždyť už i jedna z fakult VŠE zrušila pro nové studenty klasické bakalářské práce a znalosti svých studentů chtějí prověřit jinak.
Hlas z řad učitelů
Zeptali jsme se středoškolské profesorky Jany R. (49) z Prahy, co si o případném zrušení domácích úkolů myslí ona: „Jsem toho názoru, že domácí úkoly na základní školy striktně patří. Na středních školách záleží určitě na předmětu. Osobně jsem proti rušení domácích úkolů. Podle vypracovanosti úkolu lze zjistit, jak je žák připraven na danou látku.“
[democracy id=“12″]
