Více než století stará záhada identity Jacka Rozparovače by mohla být konečně vyřešena. Nová analýza DNA z krví potřísněného šátku nalezeného na místě činu ukazuje na Aarona Kosminskiho, polského holiče žijícího v Londýně v době vražd. Jde tak o zásadní průlom v jednom z nejznámějších kriminálních případů historie.
Londýn se v roce 1888 otřásal hrůzou. V chudinské čtvrti Whitechapel řádil brutální sériový vrah, jehož oběťmi se stávaly ženy. Jack Rozparovač, jak byl médii záhy pojmenován, se stal symbolem zla a jeho identita zůstávala po desetiletí velkou záhadou.
Vrahem byl podle DNA holič Aaron Kosminski
Nyní se podle serveru VICE zdá, že by se tento případ mohl konečně dočkat rozuzlení. Britský historik Russell Edwards tvrdí, že má v rukách důkazy, které s největší pravděpodobností usvědčují Aarona Kosminskiho, polského holiče žijícího v Londýně v době vražd.
Edwards ve své knize z roku 2014 a v nedávném rozhovoru pro australský pořad „Today“ představil výsledky analýzy DNA z krví potřísněného šátku, o němž se tvrdí, že patřil jedné z obětí, Catherine Eddowesové. „Podle Edwardse analýza DNA ze šátku odpovídá DNA žijících potomků Kosminskiho,“ potvrzuje i britský server Daily Mail.
„Je velmi těžké vyjádřit slovy radost, kterou jsem cítil, když jsem viděl 100 procentní shodu DNA,“ řekl podle serveru Times Intertainment Russell Edwards.
Už v době vyšetřování byl Kosminski jedním z podezřelých. Historické záznamy ukazují, že vyšetřovatelé v té době věřili, že by Kosminski mohl být vrahem, a to kvůli jeho nenávisti k ženám, zejména k prostitutkám, a kvůli jeho sklonům k násilí.
V roce 1891 byl Kosminski umístěn do psychiatrické léčebny poté, co ohrožoval svou sestru nožem. Trápily ho sluchové halucinace a paranoa.
Případ rozuzlil šátek oběti
Edwards zakoupil šátek v aukci v roce 2007. Šátek, který v průběhu let mnohokrát změnil majitele, byl následně podroben testům DNA. Analýza mitochondriální DNA z krve a spermatu nalezených na šálu byla porovnána se vzorky DNA odebranými od žijících potomků Catherine Eddowesové a Aarona Kosminskiho.
Výsledky ukázaly shodu s jeho potomky, což naznačuje, že by mohl být vrahem. Analýza také odhalila, že vrah měl hnědé vlasy a hnědé oči, což odpovídá výpovědi očitého svědka z té doby. Kromě mitochondriální DNA vědci zkoumali šál i pomocí infračerveného zobrazování a spektrofotometrie. Aby se ověřilo stáří a původ šátku, byly použity techniky nukleární magnetické rezonance. Tyto testy potvrdily, že šál pochází z Ruska a je starší než vraždy.
Přestože se zdá, že DNA analýza potvrzuje Kosminskiho jako Jacka Rozparovače, někteří historici a experti zpochybňují spolehlivost důkazů. Poukazují na to, že šátek mohl být v průběhu let kontaminován DNA jiných lidí. Kritizují také fakt, že mitochondriální DNA není jedinečným identifikátorem a může být sdílena mnoha lidmi.
Shoda s příbuzným Kosminskiho proto nemusí být nezvratným důkazem. Další pochybnosti vyvolává fakt, že vědci nezveřejnili podrobné informace o potomcích, kteří poskytli vzorky DNA, s ohledem na ochranu soukromí.
V průběhu let se podle Wikipedie objevila řada dalších podezřelých a teorií o identitě Jacka Rozparovače. Mezi nimi figurovali například Montague John Druitt, advokát a učitel, který spáchal sebevraždu krátce po posledních vraždách, Seweryn Kłosowski (George Chapman), polský imigrant a sériový vrah, popravený v roce 1903 za vraždy tří žen, Michael Ostrog, ruský podvodník a zloděj s kriminální minulostí, John Pizer, židovský švec, který byl krátce zadržen, ale propuštěn pro nedostatek důkazů, James Thomas Sadler, pouliční prodavač podezřelý z vraždy své milenky, a Francis Tumblety, americký šarlatán.
Otevření případu Jacka Rozparovače
Identifikace Aarona Kosminskiho jako Jacka Rozparovače na základě analýzy DNA z šátku je významným krokem v tomto dlouho nevyřešeném případu. I přes existující kontroverze a pochybnosti o spolehlivosti důkazů, Edwards a potomci obětí požadují oficiální vyšetřování, které by Kosminskiho legálně označilo za vraha.
„Máme důkaz,“ uvedla Karen Millerová, potomek Catherine Eddowesové. „Nyní potřebujeme, aby toto vyšetřování legálně jmenovalo vraha.“ Budoucí výzkum, analýza a vyšetřování by mohly pomoci potvrdit nebo vyvrátit toto tvrzení a konečně uzavřít jednu z nejznámějších kriminálních záhad historie.
