Vánočka k adventnímu času patří stejně jako kapr, bramborový salát a cukroví. Ve většině rodin se na Štědrý den podává s máslem, marmeládou nebo třeba medem. Zkuste ale letos sváteční hostinu povýšit na staročeskou úroveň a připravte si k ní už dopředu muziku.
Co je staročeská muzika
Vánoční muzika kdysi bývala neodmyslitelnou součástí štědrovečerní večeře. Postupem času ale z našeho jídelníčku vymizela a v dnešní době si na ni vzpomene jen málokdo. Přitom se jedná o skvělou pochoutku, která právě s čerstvě upečenou nadýchanou vánočkou chutná perfektně.
Muzika se v dávných dobách připravovala i několik dní předem, aby měly jednotlivé ingredience čas se dobře uležet a prolnuly se všechny chutě. Jak vznikl název muzika, není jasné. Můžeme jenom hádat, že se jí tak přezdívalo proto, že jíst takový dezert bylo jako poslouchat hudbu.
V různých částech České republiky přitom měla muzika jiný název. Setkat jste se mohli například s označeními štrachanda, zlodějka, prachanda, rozvárka nebo sladký vocet. Tradičně se muzika vařila tři dny před Štědrým večerem, tedy 21. prosince. Tehdy římskokatolická církev slavila památku svatého Tomáše, a proto se jí mnohdy říkalo také tomáškový kompot.
Jak dříve vypadalo štědrovečerní menu
V dnešní době máme vánoční svátky často spojeny s vysoce kalorickým jídlem ve velkém množství. V mnoha rodinách se půst nedodržuje a už od rána se stoly prohýbají pod lákavě vypadajícími pochoutkami. Dříve však bylo dodržování půstu v mnoha rodinách hlouběji zakořeněné.
Ačkoliv hospodyně už od samého rána připravovaly jídlo na večer, přes den se nejedlo. V některých krajích si lidé dali řídkou polévku, houbového kubu nebo třeba kousek vánočky. Občerstvení ale bylo velmi skromné.
Sváteční menu pak nejčastěji sestávalo z čočky, hrachové nebo rybí polévky. Několik dní předem se často pekl speciální chleba a tradiční vánočka. V dávných dobách se také na štědrovečerní tabuli neobjevovalo maso. Výjimkou byla ryba, respektive rybí polévka.
Symbol současných Vánoc, kapr, se na štědrovečerním stole začal pravděpodobně objevovat až v průběhu devatenáctého století. Tehdy se připravoval načerno, tedy ve speciální omáčce z cibule, kořenové zeleniny, rozinek, mandlí, povidel, sladkého piva, sušených švestek, ořechů a strouhaného perníku. Smažený kapr se objevil až mnohem později.
Recept na staročeskou muziku
Staročeská muzika chutná sladce po sušeném ovoci, zároveň díky použitému koření získává jedinečné aroma. Díky tomu se liší od klasické marmelády. Naši předci si na tomto zajímavém pokrmu potrpěli. Zkuste jej letos své rodině naservírovat i vy. Příprava je poměrně jednoduchá.
Ingredience
- 300 g sušeného ovoce (tradičně se používala hlavně jablka, hrušky a švestky)
- 100 g nasekaných ořechů dle chuti (například vlašské nebo lískové)
- 1 celá skořice
- 5 hřebíčků
- 2 lžíce medu
- Ocet nebo citronová šťáva pro dochucení
- Švestková povidla pro zahuštění
Postup přípravy
- Sušené ovoce nejprve omyjeme pod proudem vody. Následně vložíme do hrnce, zalijeme vodou a necháme jej přes noc nabobtnat.
- Na druhý den do hrnce přilijeme tolik vody, aby byla asi 1 cm nad ovocem. Přidáme skořici a hřebíček. Vaříme, dokud není ovoce měkké. Zabere to zhruba 10 minut. Před koncem varu přidáme ořechy.
- Následně směs odstavíme z plotny a necháme vychladnout. Vyjmeme hřebíčky a skořici. Dochutíme medem a citronovou šťávou (nebo octem) a přidáme pár lžic švestkových povidel pro dosažení odpovídající konzistence.
- Naše babičky na závěr muziku mnohdy dochucovaly také strouhaným perníkem, díky čemuž si získala typické vánoční aroma. Pokud máte rádi ostřejší chutě, lze také do směsi přidat rum.
Pokud muziku připravujete dopředu, uchovávejte ji v chladu. Vydrží několik dní.
Zdroj: autorský text a rodinný receptář Hany Smětákové
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vyzkoušejte letos místo tradiční vánočky italské panettone
