Japonci plánují do roku 2050 postavit výtah do vesmíru

Představte si kabel táhnoucí se ze Země do vesmíru, který je schopen dopravit lidi na oběžnou dráhu. Japonský projekt, známý jako vesmírný výtah, si získává na popularitě. Vědci odhadují, že by mohl zkrátit dobu potřebnou k cestě na Mars z měsíců na pouhé týdny. V provozu by měl být do roku 2050, oznámila japonská společnost Obayashi Corporation.

Reklama

Vesmírný výtah do roku 2050

Ačkoliv myšlenka není nová, stavba vesmírného výtahu představuje obrovské technologické výzvy a bude čelit řadě překážek. V poslední době se však v Japonsku objevily vážné ambice k realizaci vesmírného výtahu.

Obayashi Corporation, japonská společnost známá stavbou Tokyo Skytree, oznámila již v roce 2012 svůj záměr postavit vesmírný výtah. Podle jejich predikcí by měla výstavba tohoto projektu, jehož hodnota je odhadována na 100 miliard dolarů, začít do roku 2025, s potenciálním uvedením do provozu do roku 2050.

„Ačkoli je nepravděpodobné, že by výstavba v příštím roce začala podle plánu, společnost se aktivně podílí na výzkumu a vývoji, hrubém návrhu, budování partnerství a propagaci,“ cituje Business Insider Yoju Ishikawu z Obayashi’s Future Technology Creation Department.

Existuje mnoho skepticismu ohledně proveditelnosti takového projektu. „Je to bláznivý nápad, ale existují vědci, kteří projektu věří a opravdu ho chtějí uskutečnit,“ říká vědec Christian Johnson, autor zprávy o vesmírných výtahech pro Journal of Science Policy & Governance.

Rakety jsou drahé

Starty raket jsou drahé, což potvrzuje odhad vesmírné agentury NASA, že mise Artemis na Měsíc vyjde na 4,1 miliardy dolarů. Problém s náklady zdůrazňuje takzvaná raketová rovnice, která poukazuje na to, že těžké palivo potřebné pro cestování vesmírem vyžaduje ještě více paliva, což je začarovaný kruh.

Vesmírný výtah by mohl finanční problém vyřešit pomocí elektromagnetické kapsle, zvané horolezec, která by přepravovala náklad na oběžnou dráhu. Systém by byl napájen buď pomocí solární energie, nebo mikrovln, což by eliminovalo potřebu tradičního paliva.

Ishikawova vize poukazuje na to, že výtah by mohl snížit náklady na přepravu zboží do vesmíru na 114 dolarů za kilogram, jiné odhady se pohybují kolem 554 dolarů za kilogram. To je výrazně levnější než Falcon 9 od SpaceX, který stojí asi 2 454 dolarů za kilogram.

Kromě ceny nabízí výtah další výhody, jako je absence rizika výbuchu rakety. Při cestování rychlostí 200 kilometrů za hodinu by byl vesmírný výtah pomalejší a stabilnější než rakety, což by upřednostňovalo přepravu citlivého vybavení.

Materiál na stavbu výtahu

Navzdory představám čelí stavba vesmírného výtahu významným materiálním výzvám. Kabel vyrobený z tradičních materiálů, jako je ocel, by byl neprakticky silný a těžký. „Pokud se jej pokusíte postavit z oceli, budete potřebovat více oceli, než je na Zemi k dispozici,“ vysvětlil Johnson.

Společnost Obayashi ve své vizi navrhuje použití uhlíkových nanotrubic, které jsou lehčí a méně náchylné k destrukci. Současná technologie nanotrubiček je však vyrábí pouze do délky asi 60 centimetrů. Nicméně planetu Zemi dělí od geosynchronní oběžné dráhy přes 35 tisíc kilometrů.

„Takže tam ještě nejsme,“ řekl Johnson o délce nanotrubice a dodal, že může být nezbytný vývoj zcela nového materiálu.

Problémů je více

Kromě problémů s materiálem patří mezi další výzvy náchylnost kabelu k destrukci v důsledku extrémního napětí, úderů blesku a špatného počasí. Umístění základny vesmírného výtahu na rovníku a v otevřeném oceánu by mohlo zmírnit některá z těchto rizik, ale zároveň přináší další komplikace.

Johnson zdůraznil důležitost zabezpečení výtahu proti potenciálním teroristickým útokům.

Přehnaný optimismus?

S odhadovanou dobou výstavby 25 let zůstává zahájení provozu do roku 2050 nejisté. Ishikawa připustil, že rok 2050 je závislý na technologickém pokroku. „Je to náš cíl. Není to slib,“ řekl s tím, že datum zahájení provozu vesmírného výtahu zůstává pevně dané.

„Myslím, že tyto časové odhady jsou optimistické,“ uzavřel Johnson.

Autor: Jana Mitalová. Zdroje: NASA, BusinessInsider, Journal of Science Policy & Governance

Diskuze Vstoupit do diskuze
Přidat na Seznam.cz
Reklama
Reklama
Reklama