Kdy se pes přidal k člověku? Tuhle zásadní otázku si vědci kladou už hodně dlouho. Pokusíme se na ni odpovědět. Jedna ze studií hovoří o tom, že k tomu došlo před 15 000 lety.
Dlouhá cesta do Afriky a Ameriky
Vědci připouštějí teorii, že se pes stal prvním domestikovaným zvířetem. Kdy k tomu došlo, zkoumala vědecká analýza z roku 2012. Na dějiny psů se autoři analýzy podívali z pohledu genetiky, archeologie a biogeografie. Podle ní bychom se se zdomácnělými psy mohli setkat už v období 13 000 př. n. l., ale dodává zároveň, že „psi nebyli přítomni na všech obyvatelných kontinentech, dokud se nedostali do Jižní Afriky a Jižní Ameriky. K tomu došlo před méně než 1 400 lety.“
Český příspěvek k výzkumu
K bádání o domestikaci psů významně přispěli i Češi. V Přerově-Předmostí vykopal už roku 1894 archeolog Karel Jaroslav Raška hrob obsahující kostry 18 paleolitických lidí a vlčí lebky. Šlo o důkaz, že vlk, tedy předek psa, doprovázel člověka už v tomto období.
„Vlci z Předmostí patří nějaké malé rase, snad už částečně domestikované, jak svědčí klikatkovité zasazení zubů v čelistech. Domestikaci jistě napomáhalo paběrkování vlků na haldách mamutích kostí se zbytky masa v bezprostředním okolí sídlišť,“ uvádí ve své odborné publikaci Civilizace moravského paleolitu a mezolitu archeolog Martin Oliva, který se nálezy z Předmostí zabýval.
Stopy po rituálech
Teprve výzkum dokončený v roce 2012 ale datoval vlčí lebky do období cca 26 000 let př. n. l. Zásadní byla spolupráce českých vědců s belgickou paleontoložkou Mietje Germonpréovou, která výsledky svého výzkumu publikovala v časopise Journal of Archeologic Science. Prováděla tehdy rozsáhlá měření délky nalezených vlčích mozkoven.
Dalším parametrem, který zkoumala, byla šířka patra jejich tlamy. V práci jí pomohly počítačové programy. Pomocí simulace ze zadaných parametrů ukázaly na ty z lebek, které již odpovídaly psům a ne vlkům. Mietje Germopréová také upozorňuje, že lidé tehdy upravili vlčí lebky způsobem, který „by mohl být interpretován jako důsledek rituálů. Stopy po řezných ranách na vlčích kostech naznačují, že lidé jedli vlčí maso společně s mamutím.“
Dva různé okamžiky
Jeden bod vývoje představuje moment, kdy se pes přidal k člověku. Druhým významným mezníkem dějin se stal okamžik, kdy se pes a vlk stali dvěma rozdílnými druhy. Po něm zřejmě musíme pátrat ještě hlouběji v minulosti.
„Vědci odhadují, že psi a vlci se geneticky oddělili před 36 900 až 41 500 lety a že východní a západní psi se rozdělili před 17 500 až 23 900 lety. Vzhledem k tomu, že k domestikaci muselo dojít mezi těmito událostmi, tým ji umisťuje někam do doby před 20 000 až 40 000 lety,“ píše Rachael Lallensacková článku pro časopis Nature z roku 2017.
Sdíleli obydlí s lidmi
Co přitahovalo vlky k lidem? Mostem mezi těmito dvěma světy nepochybně byly zbytky jídla, které se nacházely kolem lidských obydlí. Novinářka Ruth Schusterová ve svém článku o archeologii psů pro Haaretz z prosince 2017 uvažuje o tom, že k připojení psů k člověku mohlo dojít na Blízkém východě, konkrétně v oblasti Levanty.
Důkazy v podobě pohřbů lidí se psy naznačují, že v době před 12 000 až 13 000 lety už psi prokazatelně žili v blízkosti lidských obydlí, případně přímo v nich. Pravděpodobně se už tehdy změnili v domácí mazlíčky.
Odpověď neznáme
Schusterová připomíná, že jsou nyní uznávány dvě protichůdné teorie o zdomácnění psů. Podle té první k ní došlo v Evropě před 15 000 lety, podle druhé v Asii o něco později. Dodává ale, že pravdu mohou mít oba názory, protože psi mohli být domestikování několikrát na různých místech.
Další ze studií kolektivu vědců se ale zmiňuje i o nálezech potvrzujících zdomácnělé psy na Sibiři před 23 000 lety. Přesnou odpověď na otázku, kdy se pes stal nejlepším přítelem člověka, ale nejspíše hned tak znát nebudeme.
Autor: Helena Stejskalová.
