Řecká mytologie už po tisíce let fascinuje svět. Příběhy o statečných válečnících, mocných bozích a tragických osudech jsou plné napětí, vášně a intrik. Jenže co když některé z těchto mýtů nejsou tak úplně pravdivé? Podívejme se na sedm nejčastějších mýtů, které si o starověkém Řecku stále myslíme.
Trojský kůň: Skutečná lest, nebo jen legenda?
Příběh o trojském koni patří k nejznámějším příběhů řecké mytologie. Podle Homéra se řečtí válečníci ukryli do obrovského dřevěného koně, kterého důvěřiví Trojané vtáhli za městské hradby.
V noci z něj bojovníci vylezli a otevřeli brány nepřátelům, čímž Trója padla. Zní to jako geniální lest, ale historici a archeologové nemají pro existenci tohoto koně žádné důkazy. Přestože se v Tróji našly stopy bojů, žádný dřevěný kůň nebyl nikdy objeven. Spíše se mohlo jednat o metaforu pro jiný vojenský trik nebo zbraň.
Sparta: Mýtus o neporazitelných válečnících
Sparťané jsou považováni za dokonalé bojovníky, kteří nikdy nezažili porážku. Pravda je ale složitější. Ano, Sparta měla přísně organizovanou vojenskou společnost a chlapci byli trénováni k boji od útlého věku.
Jenže Sparta nebyla vždy neporazitelná. Po slavné bitvě u Thermopyl, kde 300 Sparťanů statečně vzdorovalo Peršanům, přišly i těžké porážky. V roce 371 př. n. l. Sparta podlehla v bitvě u Leuctry, což odstartovalo její úpadek. Sparťané možná byli skvělí bojovníci, ale ne nesmrtelní.
Mužská láska: Romantika, nebo výchova?
V antickém Řecku bylo běžné, že dospělí muži měli mladé chráněnce, které učili nejen bojovým a politickým dovednostem, ale mnohdy je zasvěcovali i do milostného života.
Tento vztah, známý jako pederastie, však nebyl vždy výhradně sexuální. Mnoho historiků tvrdí, že hlavním smyslem bylo mentorství, nikoliv fyzická stránka vztahu. Pokud starší muž své vášně krotil, bylo to považováno za znak ctnosti a sebekontroly.
Amor nebyl roztomilé miminko
Dnes si Erose (neboli Amora – pozn. red.) představujeme jako baculatého andílka s lukem, který střílí šípy lásky. Ve skutečnosti byl ale původně zobrazován jako mocný a pohledný mladík – bůh touhy a chtíče.
Až Římané jeho obraz postupně proměnili v dětskou figurku, kterou známe dnes.
Afrodita nebyla jen bohyně lásky
Afrodita je často vykreslována jako něžná bohyně lásky a krásy. Ve skutečnosti byla mnohem víc než jen romantickou ikonou. Byla rivalem Héry a Athény a dokázala využít svou krásu k manipulaci s bohy i lidmi.
Dokonce se podílela na vyvolání trojské války tím, že Parisovi slíbila nejkrásnější ženu světa – Helenu – výměnou za to, že ji prohlásí za nejkrásnější bohyni.
Pandořina skříňka? Ve skutečnosti džbán
Mýtus o Pandoře a její skříňce patří k nejznámějším. Pandora otevřela nádobu, ze které se na svět uvolnila všechna zla, a na jejím dně zůstala jen naděje. Jenže původní texty nehovoří o skříňce, ale o džbánu – vysoké hliněné nádobě zvané pithos.
Záměna se objevila až v renesanci, kdy překladatel Erasmus Rotterdamský nahradil slovo „džbán“ slovem „skříňka“.
Hádes nebyl padouch
Bůh podsvětí Hádes je často líčen jako krutý vládce říše mrtvých. Ve skutečnosti ale nebyl zlý – jen měl na starosti rovnováhu mezi životem a smrtí.
Jeho říše zahrnovala nejen ponuré Tartaros, kde končili zločinci, ale i Elysejská pole – ráj pro hrdiny a spravedlivé. Kromě únosu Persefony se Hádes nijak zvlášť neprojevoval jako tyran.
Achillova pata: Mýtus
Achilles měl být podle legendy nesmrtelný, kromě jediné zranitelné části – paty, za kterou ho jeho matka držela, když ho ponořila do řeky Styx. Přesto se o tomto příběhu Homér v Iliadě vůbec nezmiňuje. Tento detail se objevuje až v římských textech o několik století později. Ve skutečnosti nebyla Achilleova největší slabost fyzická, ale jeho pýcha a hněv.
Řecká mytologie je plná fascinujících příběhů, ale ne všechny jsou takové, jak se na první pohled zdají. Mnohé se v průběhu staletí proměnily, přibarvily a upravily podle potřeb různých epoch. A tak i dnes, když se ponoříme do těchto starověkých legend, je dobré si položit otázku: Kde končí mýtus a začíná realita?
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kryštof Kolumbus byl žid původem ze Španělska, odhalila analýza DNA