Narcis a Echó: Příběh o lásce, posedlosti a potrestání

Nebuď Narcis. Patrně jste toto označení už od někoho slyšeli. Znáte však jeho původ? Pojďme se vydat zpět do starověku a ponořme se do příběhu Narcise a nymfy Echó.

Reklama

Římská i řecká mytologie je bohatá na příběhy o lásce, zkáze, poučení i osudu. Mnoho z nich se dochovalo díky Ovidiovi, starověkému významnému autorovi, který sepsal tyto mýty v knize Proměny. V ní mluví i o příběhu Narcise a nymfy Echó. Nad romantickou láskou nakonec zvítězila posedlost jiným člověkem a téměř až toxická láska k sobě samému.

Nádherný hlas se stal prokletím

Ženskou protagonistkou je nymfa Echó, která proslula krásným zvučným hlasem. „Ráda mluvila i zpívala a nedokázala se udržet, když ostatní mluvili,“ popisuje ji Louise Vinge v knize The Narcissus Theme in Western European Literature up to the Early 19th Century (Téma Narcise v západní evropské literatuře do počátku 19. století, pozn. red.). A právě to se stalo jejím prokletím.

Dopustila se obrovské chyby, když se rozhodla pomoci nejvyššímu římském bohu Diovi. Ten si liboval v milostných pletkách, o nichž se šeptalo mezi božstvem i obyčejnými lidmi na Zemi. Diovy zálety však sžíraly jeho manželku Héru, která proslula obrovskou žárlivostí.

Vládce bohů se tak rozhodl využít Echó, která mu měla pomoci jeho poměry zakrývat. Kdykoliv se Zeus vydával smilnit, nastoupila tak Echó. „Echó se zdržela svými dlouhými řečmi bohyni Héru, aby nepřistihla svého manžela na záletech,“ píše Vojtěch Zamarovský v knize Bohové a hrdinové antických bájí. Héra však její lest prokoukla. Hněv nepadl na hlavu nevěrného boha, nýbrž na krásnou nymfu, která se stala jeho komplicem.

Bohyně si libovala v trýznění, proto nymfu potrestala tím nejhorším. Proklela její hlas, Echó tak nemohla vyjadřovat to, co chtěla. „Podváděl mne tvůj jazyk, i bude ti dána malá nad ním jen moc a krátce ho užívat budeš,“ napsala Héra v Ovidiově knize Proměny. Na místo toho byla dívka nucena navždy opakovat poslední slova, která vyslovil někdo jiný. Vždycky tak bude mít poslední slovo, nikdy však první.

Láska se změnila v posedlost

Nešťastná nymfa se vrátila do lesů, kde se smiřovala se svým osudem. Jednoho dne spatřila skupinku mužů, kteří se vydali na lov jelena. Když uviděla jednoho z nich, zlatovlasého Narcise, často zmiňovaného jako Narkissos, okamžitě k němu vzplanula city. „Chodila jako ve snách po jeho stopách, chtěla mu vyjevit svou lásku,“ píše Pavel Pay v knize Příběhy lásky v dějinách. Héřina kletba jí to však nedovolovala.

Opěvovaný mladík si sice pozornost dívek užíval, žádnou si však k tělu nepřipustil. „Narkissos vyrostl ve velmi sličného šestnáctiletého jinocha, který svou krásou pletl hlavy ženám i mužům. Sám si však nikoho nevšímal, a proto byl považován za domýšlivého,“ píše Guus Houtzager v knize Encyklopedie řecké mytologie. „Slavný věštec Tiresiás Narkissovi prorokoval, že bude žít dlouho, jestliže nepozná sám sebe.“

V průběhu lovu se pohledný Narcis oddělil od svých společníků a ztratil se v lesích. Zavolal, zdali se někdo v okolí nenachází a že on je zde. Jeho slova se mu vrátila jako ozvěna. Mladík se vylekal a hledal vetřelce. Když se situace opakovala, vyzval skrytou Echó, aby se mu ukázala. Ve víře, že by mohl opětovat její city, vylezla ze svého úkrytu. „Po zbytečné výměně opakovaných slov a výroků se Echo pokusila mladíka obejmout, ale ten ji odmítne a utíká,“ popisuje následné dění historik Marc Cartwright na webu World History Encyclopedia.

Nymfu odmítl, proto utekla zpět do lesů. Cítila se nešťastná kvůli neopětované lásce. Rozhodla se stranit lidí a žila v lesích jako divoženka. Se svými city se však nedokázala vypořádat. „Echó se kvůli tomu tak trápila, že z ní nakonec zbyl jen její hlas, který zaznívá v horách, propastech a v lesích,“ stojí v knize Slovník antické kultury od kolektivu autorů.

Krásná tvář byla zhoubou

Lesní tvorové však její tragickou smrt nemohli unést. Nymfy se modlily k bohyni Nemesis, aby Narcise potrestala stejně silnou láskou, kterou cítila Echó. Bohyně jej nalákala ke křišťálové studánce, k níž se po jednom z lovů sklonil. Když se napil, zahlédl svou tvář, která se jevila krásnější nežli dříve. Nebyl schopen odtrhnout pohled od svého obličeje. Ovidius popisuje v knize Proměny kletbu, kterou vyřkla Nemesis, takto: „Tak ať miluje sám a nikdy své nedojde touhy!“

Zprvu nechápal, že vidí pouze svou tvář, nakonec však došel poznání. U studánky žil tak dlouho, dokud nezchřadl a nezemřel. „Cítí se ztracen, když se v obraze poznává. Až poté se smrt stává jediným možným řešením. Narcis umírá, když ztratí iluzi, ale nemůže uniknout pocitu, který v sobě vyvolal; umírá, když už není naděje, že vášeň může být uspokojena,“ píše Louise Vinge v knize o narcismu.

V trávě, kde naposledy spočinulo jeho tělo, vyrostla květina se žlutými okvětními lístky. Dnes jí říkáme narcis. „Plamen nepřirozené lásky sežehl Narkissovi život. Víly hledaly jeho mrtvolu, nenašly však jeho tělo, nýbrž jen chladnou květinu narkissos (narcis), v níž ho bohové proměnili,“ uvádí dále kolektiv autorů v knize Slovník antické kultury.

Tento mýtus varuje před obsesí, která může mít fatální následky. Nastává tak otázka: Kde jsou hranice lásky a kde začíná posedlost? Příběh Echó a Narcise je tak vyprávěním o síle lásky, která může mít více podob a může přejít až v obsedantní pocity.

Autor: Pavla Krejčí. Zdroje: Kniha – ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. Praha: Mladá fronta, 1965. Kniha – HOUTZAGER, Guus. Encyklopedie řecké mytologie. Čestlice: Rebo, 2003. Kniha – PAY, Pavel. Příběhy lásky v dějinách. Praha: Petrklíč, 1996.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Přidat na Seznam.cz
Zakládáme si na tom, aby NašeTéma.cz bylo místem bezpečné diskuze. Přidávání komentářů do diskuze je proto dostupné pouze s účtem na Seznam.cz.

Pokud jste v článku zaznamenali překlep, nesrovnalost či chybu, neváhejte nám, prosím, napsat na email: tym@nasetema.cz. Děkujeme!

Reklama
Reklama
Reklama