Nedávno jsme psali o Barboře Celjské a na základě tohoto článku se nám ozvala chorvatská novinářka a scenáristka Mirjana Novak Perjanec. Ta o Barboře napsala knihu, která brzy vyjde také v českém překladu.
Ve zveřejněném článku o Barboře Celjské, známé jako Černá královna, náš redaktor vycházel z diplomové práce autorky Sáry Katanec, ale Mirjana Novak Perjanec ji představuje poněkud jinak. Proto se k této významné a legendami opředené osobnosti znovu vracíme.
Poslední římská císařovna Barbora Celjská sídlila na hradě Medvedgrad severně od Záhřebu. Podle Mirjany Novak Perjanec byla „tajemnou a mocnou ženou svůdné krásy, jejíž příběh nás provede labyrintem chorvatských a evropských středověkých dějin“. Právě to, že se stala součástí pověstí, dává této historické postavě speciální sílu. Propletenec historických faktů a legend odhalí skryté a dávno zapomenuté události, obalené pavučinami a mystikou dávných časů.
Krása legend spočívá v tom, že důvodem jejich vzniku bylo alespoň zrníčko pravdy. Barbora Celjská se narodila roku 1392 v Celje na území dnešního Slovinska. Zemřela v roce 1451 v Mělníku a pohřbena byla v katedrále sv. Víta v Praze. Jejím otcem byl hrabě z Celje a chorvatský bán Heřman II. Celjský a matkou hraběnka Anna ze Schaunbergu. Od nejútlejšího dětství žila v chladném, nemilosrdném prostředí mocných osob a v neustálém boji o feudální majetek, politický vliv a zbraněmi získanou nadvládu. V tomto duchu vyrůstala a byla vychovávána.
Už jako dítě byla zaslíbena bezskrupulóznímu Zikmundovi Lucemburskému, chorvatsko-uherskému králi a budoucímu císaři Svaté říše římské a Německé říše, který byl o 24 let starší. Stala se jeho druhou ženou. Ačkoli se Zikmundovi nepodařilo pronikání osmanských vojsk do Evropy, byl velmi úspěšný v intrikách a vraždách chorvatských šlechticů v boji o zachování trůnu a rozšíření vládnoucí moci.
Mirjana Novak Perjanec ke své knize uvádí: „Až na vzácné výjimky rodiny a přátelských kruhů tento svět nebyl světem dávání a péče. Byl to svět dobývání, únosů, brutality a vnucování politických, náboženských a představ jednotlivců i skupin se špatně maskovaným cílem nadvlády a kořistnictví. Konflikt těchto nutkání a některých jemnějších impulzů v jedné osobě je v podstatě kontextem, do kterého jsem Barbaru Celjskou zasadila, bez ohledu na to, že žila v pozdním středověku. Byla to výjimečná žena, která se narodila, vyrostla a dospěla v ledovém feudálním prostředí tehdejšího přepychu a bezohledného boje o nové majetky, politickou hegemonii a vojenskou převahu.“
Barbora od dětství v lidech kolem sebe viděla pouze nevyléčitelnou a neukojitelnou touhu po moci, a to zejména u svého otce a později i u svého manžela. Sama byla tímto virem také nakažena, což ji odsoudilo k celoživotním konfliktům s mocnými své doby. Její složitou osobnost určovala nejen chamtivost a touha po nadvládě, ale také protichůdné podněty a tlaky, které předznamenávaly zrod nové Evropy.
Pro pochopení její složité osobnosti je třeba si zasadit vše do širšího rámce. Zrod nové Evropy ovlivňovala i mystika Johanky z Arku, využití perspektivy Filippem Brunelleschim, nastupující renesance s hladem po poznání a se znovuobjevováním antiky. „V srdci a mysli Barbory Celjské docházelo k rozkolu mezi touhou vládnout a intelektuální zvědavostí, podněcovanou novými proudy…“ Barboře se připisuje praktikování magie a alchymie. To by ji v duchu tehdejšího náboženského dogmatismu mělo jako osobnost diskvalifikovat, ale pokud si uvědomíme, že alchymii praktikoval také jeden z největších vědců všech dob Isaac Newton ještě sto let po Barboře, vidíme to jinak. Odvážné a svobodomyslné osobnosti nevnímali magii jako zlovolný čarodějnický rituál, ale jako cestu k svobodnému a svěžímu vnímání, nebojácnost a zvědavost mysli připravené objevovat nové světy. Barbora Celjská tak v této souvislosti předběhla svou dobu,
Chcete-li o této unikátní osobnosti zjistit víc, těšte se nejen na novou knihu, ale vydejte se po jejích stopách i při svých cestách do Chorvatska a nejen tam. Najdete je také ve Slovinsku, Rakousku, Německu, Polsku a u nás v České republice.
Vzniká také ochranná známka „Černá královna“, která by měla podpořit propojení chorvatského Záhřebu s dalšími městy a regiony v Evropě. Česká autorka dětských omalovánek, které vycházejí v nakladatelství Oblak, Blanka Kučerová zároveň projevila zájem vytvořit také nové omalovánky na téma Černá královna. Nakladatelství Oblak svou tvorbu zaměřuje na rodiny s dětmi a vydává vlastivědné a literární omalovánky spojující cestování s českou kulturou a historií.
Upoutávkou k projektu Černá královna je také video, které jsme díky laskavosti autorů dostali již s českými titulky.
Autor: Mirka Nová – NašeTéma. Zdroje: Kniha Crna kraljica 1,2,3, autorka Mirjana Novak Perjanec (vydalo nakladatelství Semafora), scénář k dokumentárně-animovanému filmu „Vybrané kapitoly z chorvatských dějin“, kapitola Barbara Celjská z Medvedgradu od stejné autorky. Video: Laboratorij Kulture (Se souhlasem).
