Všichni to cítíme – skoro všechno zdražilo, peněženky nejsou bezedné a firmy krachují. Byl rok 2024 opravdu tak růžový, jak se nám někteří politici snaží namluvit? Pojďme se na to podívat bez příkras.
Ano, průměrná mzda sice vzrostla, ale inflace ji hravě strčí do kapsy. Reálně si tak kupujeme méně než před lety. Pamatujete, kolik stál například chleba nebo lístek do kina v roce 2019? Dnes za stejné věci zaplatíte mnohem víc.
Domácnosti v žádné zemi EU nemají dražší elektřinu než ty české. Ještě výraznější je ale česká drahota po zahrnutí souvisejících daní. Po jejich zahrnutí je elektřina v Česku v paritě kupní síly o 20 % vyšší než ve třetím Německu, o 17 % vyšší než na druhém Kypru. Data pocházejí… pic.twitter.com/w1N9dmyf7a
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) January 5, 2025
Například cena rohlíku se za posledních 6 let zdvojnásobila. A co teprve elektrická energie! Ta zdražila raketovým tempem. Jak uvádí ekonom Lukáš Kovanda, domácnosti v žádné zemi EU nemají dražší elektřinu než ty české. Po zahrnutí souvisejících daní je elektřina v Česku v paritě kupní síly o 20 % vyšší než v Německu a o 17 % vyšší než na Kypru.
Státní dluh roste závratnou rychlostí a s ním i v uvozovkách dluh každého z nás. V roce 2024 státní dluh v přepočtu na každého Čecha činí 308 894 korun. To je o 23 015 korun více než v roce 2023! Celkově tak státní dluh za rok 2024 podle Ministerstva financí vzrostl na 3,365 bilionu korun oproti 3,111 bilionu korun v předchozím roce.
Stát se zadlužuje dál, místo aby se nažil deficit snižovat. Premiér Fiala ve svém vánočním projevu sice prohlásil, že „se tu máme dobře“, ale zároveň uznal, že „ne každý má na růžích ustláno“. Zdá se, že i on si uvědomuje, že ne pro všechny je současná ekonomická situace ideální.
Firmy krachují. Podle analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau bylo v roce 2024 v České republice vyhlášeno 686 bankrotů firem, meziročně o 5 % více. Jen v prosinci 2024 zbankrotovalo 48 firem. Nejvíce bankrotů bylo v Praze (318), dále v Jihomoravském (100) a Moravskoslezském kraji (55). Podnikatelé se potýkají s rostoucími náklady a nejistou budoucností. A co dělá vláda? Slibuje a slibuje, ale reálná pomoc v nedohlednu.
Nezaměstnanost se sice drží na uzdě, ale kolik z těch „zaměstnaných“ má ve skutečnosti práci, která uživí rodinu? A kolik mladých po škole marně shání uplatnění?
HDP sice mírně roste, ale za cenu zadlužování a drancování státní kasy. Je tohle udržitelné? A co bude, když přijde další krize?
Takže, máme se lépe? Podle oficiálních statistik možná ano. Ale realita je jiná. Většina Čechů si i v roce 2025 musí utáhnout opasky a s obavami hledí do budoucnosti. A to je realita dnešního Česka.
