Iquitos: Jedno z posledních svobodných měst světa

V dnešní době již existuje jen velice málo měst, do nichž nevede žádná pozemní komunikace. Tím největším je peruánské Iquitos, které právě z tohoto důvodu považuji za jedno z posledních svobodných měst světa.

Reklama

Příběh Iquitos se začal psát v roce 1757, kdy ovšem ještě mělo jiné jméno – konkrétně San Pablo de Napeanos. Zpočátku nebylo příliš významné, nicméně to se radikálně změnilo v době kaučukové horečky.

Na přelomu 19. a 20. století město zažívalo obrovský rozkvět, který měl ovšem svou temnou stránku. Kaučukoví baroni totiž využívali domorodé obyvatele jako levnou pracovní sílu (popřípadě rovnou jako otroky) a při své honbě za „tekoucím zlatem“ se dopouštěli mnoha neospravedlnitelných zločinů.

Je nutné si uvědomit, že kaučukovníky se svého času vyskytovaly pouze v Amazonii, a poptávka po tomto materiálu byla obrovská. Ostatně pouze díky takto získaným penězům bylo v Iquitos možné realizovat např. projekt výstavby železného domu známého jako Casa de Fierro, jehož autorem nebyl nikdo jiný než slavný architekt Gustave Eiffel.

Doba se ale změnila a aktuálně je pro místní obyvatele důležitý především turistický ruch. Každoročně sem míří řada zájemců o přírodní léčbu, šamanské ceremonie, či jen o výlety do divočiny a pozorování zvířat. Pokud ale o podobné věci máte zájem, je na místě velká opatrnost, neboť v pralesích je „šamanem“ potažmo „průvodcem“ každý druhý, což nevypovídá vůbec nic o tom, zda skutečně má potřebné vědomosti a zkušenosti.

V centru Iquitos kromě výše zmíněné Casa de Fierro stojí za návštěvu rovněž řada dalších architektonicky zajímavých budov: Antiguo Hotel Palace, Casa Cohen či třeba Casa Morey. Kromě toho si musíte prohlédnout i náměstí Plaza de Armas a Plaza 28 de Julio a projít se po „boulevardu“ Malecon Tarapaca, nebo ulici Jirón Próspero.

Belén aneb Benátky Latinské Ameriky

Mezi největší turistická lákadla patří bezesporu čtvrť Belén, občas označovaná rovněž jako „Benátky Latinské Ameriky“. V období dešťů, kdy stoupají hladiny řek, totiž tamější cesty jednoduše zmizí pod vodou, v důsledku čehož se zde můžete pohybovat pouze v lodi, nebo po úzkých dřevěných lávkách (ve většině případů bez zábradlí).

Belén přitahuje davy návštěvníků především proto, že se v něm nalézá obrovské tržiště, na němž lze koupit v podstatě cokoliv (včetně nelegálních produktů, bohužel). Jde ale o velice chudou čtvrť s vysokou kriminalitou, do jejíchž některých oblastí se cizincům nedoporučuje vůbec vstupovat.

Na druhé straně musím dodat, že právě v Belénu jsem několik let bydlel a se žádnými většími problémy jsem se nesetkal. Většina zdejších obyvatel je naopak velice vděčná za každou formu podpory. K patří například i snídaně, které příležitostně organizujeme pro děti z vybraných zón extrémní chudoby.

Okolí Iquitos

Okolí Iquitos toho podle mého názoru nabízí mnohem víc než samotné město. Především podél cca stokilometrové komunikace vedoucí do městečka Nauta se nachází mnoho velkých komplexů, v nichž se můžete dobře najíst, zasportovat si, vykoupat se v bazénech či v přírodních lagunách.

Samostatnou zmínku si zaslouží rovněž kouzelné pláže s bílým pískem, na něž se lze snadno dopravit v jednoduchých dřevěných lodích se střechou. Právě na jedné z takových pláží jsem řekl ANO své peruánské partnerce. Přestože řada lidí má obavu koupat se v místních řekách (Amazonka, Nanay, Itaya) kvůli možnému výskytu piraní, osobně nevím o žádném případu, kdy by tyto ryby na nějakého turistu v okolí pláží zaútočily.

Hodně zajímavá může být i výprava do oblasti Alto Nanay, v níž byli údajně pozorováni mimozemšťané (následné vyšetřování ovšem ukázalo, že ve skutečnosti šlo o nelegální prospektory využívající tzv. jetpacky), či řady jiných nepříliš vzdálených lokalit, kde můžete strávit nějaký čas relaxací uprostřed panenské přírody – bez elektřiny, mobilního signálu, Wi-Fi i tekoucí vody.

Autor: Jiří Černý (zahraniční redaktor) – NašeTéma.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Přidat na Seznam.cz
Reklama
Reklama
Reklama