Digitální nomádi dělají z Kapského Města místo, kde se nedá žít, říká Jihoafričanka

Digitální nomádi se ocitli v jádru sporu v debatě v jihoafrickém Kapském Městě. Místní se ptají, jestli jsou nomádi pro domácí obyvatele přínosem, nebo jen zátěží. Kapské Město podle Jihoafričanky Azemahle Dyubeniové čelí epidemii digitálních nomádů, uvedla s odvolánám na BBC News ČTK.

Reklama

„Jedni vidí v přívalu zahraničních hostů finanční přínos a něco, co stojí za to podporovat. Ale skupina odpůrců digitálních nomádů to nevidí tak růžově,“ uvedla ČTK. Podle pětadvacetileté Jihoafričanky Azemahle Dyubeniové, která pracuje jako tvůrkyně obsahu na sociálních sítích, čelí Kapské Město „epidemii digitálních nomádů“, která má vliv na zvyšování cen nájmů a bydlení.

Dyubeniová žije v nádherném přímořském městě celý svůj život a říká, že od pandemie nemoci covid-19 se počet cizinců pracujících na dálku, přijíždějících převážně ze Západu, mnohonásobně zvýšil. Ačkoliv žádná oficiální čísla neexistují, mladá Jihoafričanka není jediná, kdo si zásadní změny povšiml.

„Když vejdu do kavárny slyším němčinu, francouzštinu, nizozemštinu a americkou angličtinu,“ řekla Dyubeniová BBC News. Vykresluje tak všechny přísady mezinárodního koloritu nové pracující „třídy“ v Kapském Městě.

Když jediné, co člověk potřebuje k práci, je kvalitní internetové připojení, tak proč svůj počítač nepřipojit třeba právě v jednom z nejmalebnějších míst? Město na úpatí Stolové hory s výhledy na oceán a převážně letními teplotami je ve srovnání s každodenní šedou kancelářskou kójí jednoznačným lákadlem. Ve videu na sociální síti TikTok Marley Rose Harrisová, která sama sebe označuje za digitální podnikatelku, o Kapském Městě říká, že je to „nejmagičtější místo na světě“.

Aktuálně mohou digitální nomádi, kteří často pracují právě jako digitální tvůrci nebo tvůrci příspěvků na sociálních sítích, pobývat v Jihoafrické republice a pracovat pro zahraniční firmu až 90 dní v roce, s malými odlišnostmi závisejícími na zemi jejich původu.

„Kapské Město je ideální destinací pro lidi pracující na dálku, kteří vyhledávají turistická lákadla a chtějí jejich návštěvu propojit se svým každodenním pracovním režimem,“ říká James Vos, člen městského výboru pro hospodářský růst Kapského Města. BBC uvedla, že digitální nomádi za dobu svého pobytu utratí na místě velmi vítanou sumu peněz – přibližně 2700 dolarů (přes 63 tisíc korun).

V únoru prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa představil návrh na zavedení víz pro cizince, která by byla k dispozici takzvaným digitálním nomádům, kteří mohou pracovat prakticky z jakéhokoli místa na světě.

Devětadvacetiletá německá fotografka Amelie Satzgerová už dvakrát pobývala v Kapském Městě jako takzvaná digitální nomádka během posledních dvou let a existenci speciálních víz pro „pracující cestovatele“ by uvítala. Fotografka říká, že je to kombinace teplého počasí, komunity a nízkých nákladů na bydlení v porovnání s Německem, které ji lákaly k opakovanému návratu do pobřežního města v Jihoafrické republice.

Satzgerová říká, že díky tomu, že vydělává v eurech, se jí v Jihoafrické republice žije poměrně skvěle. Navzdory stoupajícím cenám v zemi může výplata v cizí měně být výhodou.

Realitní makléř v Kapském Městě Grant Smee BBC řekl, že cizinci mají větší moc než místní obyvatelé, protože mohou pronajímatelům zaplatit vyšší nájemné, než je požadovaná cena, nebo zaplatit na několik měsíců dopředu – což si mnoho Jihoafričanů nemůže dovolit.

Místní obyvatelka Dyubeniová říká, že tímto způsobem ji nakonec stoupající ceny „vypudí“ z města, ve kterém strávila celý život. Obává se, že si nikdy nebude moct dovolit odstěhovat se od rodičů a začít bydlet ve svém, jak si vždycky představovala. „Digitální nomádi dělají z Kapského Města místo, kde se nedá žít,“ tvrdí mladá Jihoafričanka.

Digitální nomádka z Německa Satzgerová na to reaguje slovy, že rozumí frustraci mnoha místních obyvatel, i ona si všimla, že se ceny bydlení ve městě začaly zvyšovat. „Nabízí se otázka, kdo je důležitější – Afričané, nebo Evropané?“ ptá se Dyubeniová z Kapského Města.

Poukazuje na to, že vnímá jakýsi dvojí standard v přístupu k cizincům z Evropy a Severní Ameriky a cizincům, kteří přicházejí ze zbytku afrického kontinentu.

„Na migranty ze zbytku Afriky se někdy nahlíží s podezřením a míra imigrace se stala hlavním tématem před parlamentními volbami, které se uskuteční příští měsíc,“ doplnila ČTK.

Autor: Petr Ševčík, ČTK

Diskuze Vstoupit do diskuze
Přidat na Seznam.cz
Reklama
Reklama
Reklama