Vědci provedli výzkum, který se zaměřil na možné nepříznivé účinky jistých chemických látek, které jsou obsaženy také v domácích čisticích prostředcích. Výzkum se týkal účinků těchto látek na vývoj buněk mozku. Výsledky studie byly publikovány v časopisu Nature Neuroscience.
„Otázkou není, zda je něco jedovaté nebo ne, ale zda je to toxické,“ uvedl Oliver Jones, environmentální technik z RMIT univerzity.
Pro svůj výzkum použila molekulární bioložka Erin Cohnová lidské buněčné kultury a myši. Zjistila, že chemikálie, které se nacházejí v čisticích prostředcích či lepidlech, by mohly být potenciálně škodlivé pro tzv. oligodendrocyty, což jsou kritické buňky ve vývoji mozku
„Vědci zkoumali více než 1800 chemických látek, se kterými se lidé mohou dostat do kontaktu. Identifikovali chemikálie, které poškozují oligodendrocyty,“ píše web Science Daily. Podle nich se tyto chemikálie řadí do dvou tříd – organofosfátové zpomalovače hoření a kvartérní amoniové sloučeniny.
Erin Cohnové se podařilo zjistit, že kvartérní sloučeniny a organofosfáty, které jsou mimo jiné obsaženy v domácích dezinfekčních prostředcích, ovlivňují zrání a přežití oligodendrocytů – klíčových buněk zajišťujících izolaci neuronů a udržení účinné nervové signalizace v mozku.
„Zjistili jsme, že oligodendrocyty jsou jako jediné mozkové buňky překvapivě citlivé na kvartérní amoniové sloučeniny a organofosfátové zpomalovače hoření,“ uvádí Erin Cohnová, molekulární bioložka z Case Western Reserve University. Tuto studii provedla společně se svými kolegy a publikovala ji v časopise Nature Neuroscience.
I přesto, že byly odhaleny potenciální negativní účinky na náš vývoj mozku při používání čisticích prostředků s těmito látkami, odborníci nabádají k opatrnosti při interpretování výsledků. Při experimentu byly totiž použity vysoké koncentrace těchto látek, na rozdíl od malého procenta v prostředcích na domácí čištění.
Mezi kritické profese, které jsou vystaveny zvýšené koncentraci těchto negativních látek, patří například školní či nemocniční uklízeči. Tito lidé častěji používají průmyslové dezinfekční prostředky a měli by být proto obezřetní.
„Mohly by se dostat do pozornosti Stockholmské úmluvy, až ukončí svůj boj s organofluoriny,“ tvrdí o nebezpečných látkách Ian Rae, environmentální chemik a poradce Programu OSN pro životní prostředí.
Studie zaměřila svou pozornost také na dětskou moč. Podle ní se metabolity zpomalující hoření nachází i v dětské moči, což může potenciálně souviset s nepříznivými neurovývojovými výsledky.
„Naše zjištění naznačují, že je nutné komplexněji prozkoumat dopady těchto běžných chemikálií v domácnostech na zdraví mozku,“ vysvětluje Paul Tesar, profesor inovativní terapie a ředitel institutu pro gliové vědy na lékařské univerzitě.
„Doufáme, že naše práce přispěje k informovaným rozhodnutím týkajícím se regulačních opatření nebo behaviorálních intervencí s cílem minimalizovat vystavení chemickým látkám a chránit lidské zdraví,“ dodává na závěr pro Science Daily.
Autor: Nikola Strnadová.
