Plán zavést v Česku povinné zálohování na PET lahve se stále setkává s různými názory a argumenty. Co říkají politici, výrobci nápojů a veřejnost o plánu zavést v Česku povinné zálohování na PET lahve?
Někteří tvrdí, že by zálohování PET lahví pomohlo snížit množství odpadů v přírodě a zvýšit recyklaci, zatímco jiní poukazují na vysoké náklady, komplikace a neefektivitu takového systému.
Jaký je vztah Čechů k zálohování PET lahví? A co si o tom myslí odborníci a zástupci samospráv? To bylo tématem odborné debaty, která se konala ve čtvrtek 16. listopadu 2023 v předsálí Konírny Poslanecké sněmovny.
Jak funguje povinné zálohování PET lahví a jaké jsou jeho výhody a nevýhody?
Povinné zálohování PET lahví znamená, že při koupi nápoje v PET lahvi musí zákazník zaplatit zálohu na obal, kterou dostane zpět, když vrátí prázdnou lahev do sběrného místa. Tento systém je používán v některých zemích, jako je Chorvatsko, Německo, Rakousko, Švédsko nebo Norsko, a má za cíl motivovat lidi k vrácení lahví a zabránit jejich vyhazování do odpadu.
„Po zavedení povinných záloh by lidé PET lahve namísto odkládání do kontejneru museli nosit či vozit v pytlích zpátky do obchodu, a to zcela neporušené, tedy nezmáčknuté. Sběrných míst v obchodech má být pouze 11 tisíc, což je o 179 tisíc méně než dosud v případě nádob na plasty. To pro občany není výhodné. Povinné zálohování se navíc nemá vztahovat na všechny PET lahve. Například ty od mléčných nápojů či ovocných a zeleninových šťáv by lidé měli dál třídit do žlutých kontejnerů v obcích. Zavedení povinných záloh na PET lahve by znamenalo povinnost platit při koupi nápoje zálohu na obal, která by měla činit čtyři až pět korun,“ říká Eliška Olšáková předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR.
Mezi hlavní výhody povinného zálohování PET lahví patří:
- Zvýšení míry sběru a recyklace PET lahví, které se tak mohou znovu použít jako surovina pro výrobu nových lahví nebo jiných výrobků.
- Snížení množství odpadů v přírodě, které znečišťuje životní prostředí a ohrožuje zdraví lidí a zvířat.
- Úspora energie a snížení emisí skleníkových plynů, které vznikají při výrobě, dopravě a spalování PET lahví.
Na druhou stranu, povinné zálohování PET lahví má také několik nevýhod, jako jsou:
- Vysoké náklady na zavedení a provoz systému, které musí nést výrobci nápojů, obchodníci, spotřebitelé nebo stát.
- Komplikace a nepohodlí pro spotřebitele, kteří musí nosit nebo vozit použité lahve zpět do obchodu, a to zcela neporušené, tedy nezmáčknuté.
- Nedostatek sběrných míst v obchodech, kterých má být pouze 11 tisíc, což je o 179 tisíc méně než dosud v případě nádob na plasty.
- Nejednotnost systému, který se nemá vztahovat na všechny PET lahve, ale jen na ty od některých nápojů. Například PET lahve od mléčných nápojů či ovocných a zeleninových šťáv by lidé měli dál třídit do žlutých kontejnerů v obcích.
- Zhoršení fungování stávajícího systému separace, který by byl oslaben odchodem PET lahví do zálohového systému. Tím by se snížila kvalita a množství tříděného plastového odpadu, který je využíván pro výrobu různých výrobků, jako jsou textilie, stavební materiály nebo automobilové součástky.
Jak třídí Češi PET lahve?
Češi patří mezi nejlepší třidiče PET lahví v Evropě. Podle oficiálních statistik se v roce 2020 vytřídilo 83 procent PET lahví, což je více než evropský cíl pro rok 2025, který je stanoven na 77 procent. Češi také třídí velmi efektivně, využívají žluté kontejnery, které jsou k dispozici v každé obci a jsou snadno dostupné. Z průzkumu, který provedla společnost INCOMIND pro Sdružení komunálních služeb a Spolek veřejně prospěšných služeb, vyplynulo, že 96 procent respondentů uvádí, že využívají žluté kontejnery, a pro 91 procent je důsledné třídění zcela standardním způsobem nakládání s PET lahvemi.
Češi také dobře vědí, že PET lahve jsou recyklovatelné a že jejich recyklací se šetří životní prostředí. V průzkumu uvedlo 93 procent respondentů, že PET lahve jsou recyklovatelné, a 86 procent si myslí, že recyklací PET lahví se šetří energie a snižují emise skleníkových plynů. Na druhou stranu, Češi si nejsou jistí, co se s PET lahvemi děje po jejich vytřídění. Jen 11 procent respondentů správně odhadlo, že PET lahve se rozdrtí na drobné kousky, které se pak taví a vytvářejí nové PET lahve nebo jiné výrobky. Skoro 40 procent věří, že PET lahve se vymyjí a znovu naplní, podobně jako je tomu u lahví na pivo.
Snížení odpadů z PET lahví
Povinné zálohování PET lahví není jedinou možností, jak snížit množství odpadů z PET lahví. Existují i jiné alternativy, které by mohly být efektivnější, levnější a pohodlnější. Mezi ně patří například podpora a rozvoj stávajícího systému separace, který je osvědčený, funguje dobře a má vysokou míru sběru a recyklace PET lahví. Tento systém by se mohl dále zlepšovat například zvýšením počtu a kvality kontejnerů, zlepšením informovanosti a motivace občanů.
Zálohování a výkup PET lahví: Pro a proti
Jaké jsou názory občanů na povinné zálohování PET lahví a kdo by měl profitovat z recyklace? Z průzkumu, který provedla společnost INCOMIND pro Sdružení komunálních služeb a Spolek veřejně prospěšných služeb, vyplynulo, že občané mají různé názory na povinné zálohování PET lahví. Někteří jsou pro, někteří proti, a někteří jsou nejistí nebo jim je to jedno. Celkově je ale více odpůrců než zastánců tohoto opatření. Podle průzkumu je proti povinnému zálohování PET lahví 46 procent respondentů, zatímco pro je jen 35 procent. Zbývajících 19 procent je nejistých nebo jim je to jedno.
Mezi hlavní důvody, proč jsou lidé proti povinnému zálohování PET lahví, patří:
- Zvýšení cen nápojů a poplatků za komunální odpad, které by museli platit spotřebitelé.
Nepohodlí a komplikace při vracení lahví do obchodů, které by byly časově a prostorově náročné. - Zhoršení fungování stávajícího systému separace, který by byl oslaben odchodem PET lahví do zálohového systému.
- Omezení práva volby, zda si koupit nápoj v zálohovaném nebo nezálohovaném obalu.
- Nedůvěra v nápojářské firmy nebo jejich operátora zálohového systému, kteří by měli profitovat z recyklace PET lahví.
Naopak, mezi hlavní důvody, proč jsou lidé pro povinné zálohování PET lahví, patří:
- Snížení množství odpadů v přírodě, které by zlepšilo životní prostředí a zdraví lidí a zvířat.
- Zvýšení míry sběru a recyklace PET lahví, které by šetřilo energii a snižovalo emise skleníkových plynů.
- Motivace a odměna pro lidi, kteří by vraceli lahve a dostávali zpět zálohu.
- Jednotnost a přehlednost systému, který by byl stejný pro všechny PET lahve.
Z průzkumu také vyplynulo, že občané mají jasno o tom, kdo by měl profitovat z recyklace PET lahví. Většina respondentů (58 procent) si myslí, že by to měly být obce, které by mohly použít tyto prostředky na rozvoj svých služeb a infrastruktury. Dalších 18 procent si myslí, že by to měly být neziskové organizace, které by mohly podporovat ekologické nebo sociální projekty. Jen 9 procent si myslí, že by to měly být nápojářské firmy nebo jejich operátor zálohového systému, kteří by měli zájem na zavedení povinných záloh. Zbývajících 15 procent nemá jasný názor nebo jim je to jedno.
„Systém třídění vytváříme pro občany, nikoli pro stát. A musí být jednoduchý, přehledný a pro občany snadno dostupný. Takový systém v obcích máme a má velmi dobré výsledky. Dnes vysbíráme osm PET lahví z 10 uvedených na trh a do budoucna to máme zvýšit o jednu lahev. Proč se nejde cestou intenzifikace stávajícího systému, který má zřejmý potenciál pro splnění cílů? My jako obce musíme plnit cíle ke všem komunálním odpadům. Vnímáme jako problém, pokud nám jsou ze systému uměle vybírány dobře recyklovatelné odpady a jsou nám nechány ty nerecyklovatelné. Občanům se pak logicky zvýší poplatky,“ připomíná Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR.
Jana Krutáková, předsedkyně Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny, doplnila zástupce SMO ČR s tím, že: „Nesouhlas stále většího počtu obcí a měst s navrhovaným systémem zálohování vnímáme ve Sněmovně velmi vážně. Nedávno se ke kritikům přidala také další velká města Olomouc a Přerov. V západní Evropě aktuálně zálohový systém odmítla francouzská vláda, a to právě s odůvodněním, že je nevýhodný pro obce a města a ty se proti němu postavily. Chápu, že i obce a města v ČR chtějí pokračovat v rozvoji stávajícího systému separace.“
Podle průzkumu jsou lidé proti zavedení povinných záloh, pokud se jim zvýší poplatky za komunální odpad. V případě, že by zavedení zálohování PET lahví vedlo ke zvýšení poplatků za komunální odpad, je nesouhlas s tímto opatřením dokonce v míře 68 procent důrazně pak nesouhlasí 31 procento Čechů. Míra nesouhlasu je vesměs plošná napříč sociodemografickými kategoriemi. Mírně vyšší je u padesátníků a lidí se středními a vyššími středními příjmy. Důrazněji nesouhlasí Moravané, zejména obyvatelé Olomouckého a Jihomoravského kraje.
Podle dřívější analýzy Centra ekonomických a tržních analýz by výpadek v příjmech obcí a měst činil kvůli zálohování přes 30 korun za rok na občana. Současně dojde k výpadku příjmu na straně stávajících obecních či firemních třídicích linek a svozových společností, který bude s největší pravděpodobností opět kompenzován na úkor obcí. Dle profesních svazů se negativní dopad na obce/občany pohybuje v reálném rozpětí 52 až 58 korun na osobu za rok. Na město velikosti Prahy dělá negativní ekonomický dopad povinných záloh cca 70 milionů korun za rok. Neméně důležitý je však také dopad na ceny nápojů a dalších výrobků na občany.
