Nejúžasnější na práci zoologických zahrad je, když se jim daří vracet zvířata do volné přírody. Zoo Praha je v této oblasti velmi aktivní a na úspěšný projekt návratu koní Převalského do Mongolska navazuje nově transporty do Kazachstánu.
Obnovení populace koně Převalského
Zoo Praha tato krásná zvířata chová už od roku 1932 a od roku 1959 také vede světovou plemennou knihu koní Převalského. Má zásadní podíl na přežití tohoto druhu, který z přírody zmizel už před více než 50 lety. Díky celkem devíti transportům v letech 2011 až 2019 se Zoo Praha podílela na obnovení populace koně Převalského v západním Mongolsku.
Prezident Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) Endre Papp řekl: „V současnosti žije v zajetí zhruba dvojnásobek počtu koní, které jsou ve volné přírodě.“ V Pražské zoo se podařilo dosud odchovat více než 230 hříbat a po 2. světové válce to byl jeden z pouhých dvou chovů, které se podařilo udržet.
Už v 80. letech se začalo s přesunem koní do Číny a v 90. letech na to navázaly velké mezinárodní projekty s přemisťováním koní do Mongolska, k nimž se připojila i Zoo Praha. Pak se ale tyto projekty zastavily. Koně Převalského jsou posledními žijícími divokými koňmi. Typická je pro ně krátká vztyčená hříva a tmavý pruh na hřbetě. V létě jsou koně světle skořicoví, na zimu jim narůstá hustá světlá srst.
Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek k tomu trefně poznamenal: „Když jsem se v roce 2010 vydal do Dolního Dobřejova (chovná stanice koní Převalského, pozn. red.), uviděl jsem, jak úžasní ti koně byli. Bylo hodně sněhu a koně měli úchvatnou zimní srst, opravdu to byli plyšáci. Tehdy jsem litoval, že nám v tom Dobřejově stojí a já je nejsem schopen poslat do Mongolska.“
Stejnou zimu byly v Mongolsku velmi kruté mrazy, kdy v Gobi velká část koní nepřežila a jejich populaci bylo nutné posílit. „Problém byl, jak tam ty koně dopravit. Naštěstí vláda odsouhlasila použití armádních letadel Casa,“ řekl Miroslav Bobek. Ta byla použita k devíti cestám do Mongolska, a navíc ještě k jednomu vnitrostátnímu přesunu uvnitř Mongolska.
Za celou dobu se naštěstí nikdy žádnému koni nic nestalo. „Aby se koně nepřehřáli, běží naplno klimatizace. Ta je ve vojenském letounu rozvedená jenom rourami a z těch padá námraza. Cestou jsem byl úplně bez hnutí ztuhlý ve spacáku, takže mi vojáci říkali, že jsem jogín. Pak se v Mongolsku vypadne do plus 35 a člověk rychle roztaje,“ doplnil Miroslav Bobek.
Nová cílová destinace je ve Zlaté stepi
Další etapou v návratu koní do domovských asijských stepí jsou letošní transporty do Kazachstánu. Zatímco v Mongolsku bylo třeba vynaložit hodně energie na vyhledání vhodné lokality a jednání s místními úřady, v Kazachstánu už je projekt připravenější. Mezivládní memorandum bylo podepsáno loni v dubnu a už letos v červnu první koně poletí.
Jako nejvhodnější lokalita pro reintrodukci koně Převalského byla vybrána oblast stepí Altyn Dala (v překladu Zlatá step, pozn. red.) jižně od Kostanaj, kde ve spolupráci příslušných orgánů Kazachstánu a neziskové organizace ACBK (Asociace na ochranu biodiverzity Kazachstánu) dlouhodobě probíhá snaha o obnovu původních stepních společenstev.
„Na místě jsme již před lety vybudovali základní infrastrukturu, která byla využita zejména pro reintrodukci asijských oslů kulanů. Centrum Alibi bude nyní sloužit dalšímu druhu kopytníka a po nutných úpravách se stává vstupní bránou koní Převalského do Zlaté stepi,“ uvedl dnes v Praze Steffen Zuther, výzkumný pracovník Frankfurtské zoologické společnosti. Ta spolu s partnery v roce 2006 založila Iniciativu pro ochranu Altyn Dala, která usiluje o komplexní ochranu tamních stepních ekosystémů.
Za redakci NašeTéma jsme se Steffena Zuthera zeptali, zda se plánuje i návrat nějakých dalších zvířat kromě koně Převalského do stejné lokality. Odpověděl nám: „Již proběhl návrat kulanů a antilop sajga. Co tam ještě chybí, jsou větší predátoři, kteří dříve žili jižněji, třeba perský levhart a gepard, ale to se asi v nejbližších letech nepovede. Iniciativa Altyn Dala se na to zatím nesoustředí.“
Kulový blesk pro koně
Koně z různých zoologických zahrad a chovných zařízení budou převezeni postupně do Berlína a Prahy. Nejedná se tedy jen o koně z pražského chovu, ale o skutečně širokou mezinárodní spolupráci. S nadsázkou by se dalo říct, že se připravuje akce „koňský kulový blesk“. V červnu zamíří do kazašské stepi hned dva armádní speciály. Jeden poletí z Prahy, druhý z Berlína. Zajímavostí je, že jejich cílem bude letiště v Arkalyku, což je stejná lokalita, kde přistál náš kosmonaut Vladimír Remek po návratu z vesmíru.
„Počítáme s přepravou tří hřebců a pěti klisen z Prahy a Berlína dvěma letouny CASA C-295M Armády České republiky. Čtyři koně vypravíme jedním strojem z vojenského letiště Praha-Kbely, další čtyři vypraví z berlínského letiště Tierpark Berlín. Oba letouny odstartují v pondělí 3. června 2024 po poledni,“ uvedl brigádní generál Jaroslav Falta, velitel 24. základny dopravního letectví na Letišti Praha-Kbely.
Pana ředitele Bobka jsme se zeptali na další etapy přesunu koní do Kazachstánu: „Chceme jich tam dostat nejméně 40. V tomto roce jich bude 8 a plánujeme i transporty pro další roky, což máme i vzájemně potvrzeno.“
Projekt Návrat divokých koní je financován z konta Pomáháme jim přežít, na které – díky Magistrátu hl. m. Prahy – putuje mimo jiné 8 Kč z každé vstupenky do Zoo Praha. Pokud chcete návrat koní Převalského do asijských stepí i dalších zvířat do přírody podpořit, stačí navštívit pražskou zoo. „Čím více návštěvníků, tím více prostředků na tyto projekty. Třeba i na návrat geparda do jižního Kazachstánu,“ zakončil Miroslav Bobek.
Autor: Magdalena Boukhemisová. Zdroj: Tisková konference Zoo Praha
