Josef Kajetán Tyl žil v milostném trojúhelníku: Jeho srdce bylo rozděleno mezi dvě sestry

Vlastenec z časů národního obrození, spolutvůrce české hymny a plodný autor i překladatel – to byl Josef Kajetán Tyl. Stejně zajímavý byl i jeho osobní život. Žil totiž se dvěma sestrami.

Reklama

V dobách národního obrození patřil Josef Kajetán Tyl mezi významné a oblíbené osobnosti. Ne nadarmo byl přezdívám „miláčkem národa“. Jeho profesní působení bylo široké. Byl autorem i překladatelem mnoha divadelních her, psal prózu, působil jako herec, novinář i jako ředitel divadla.

Společnosti mnohým přispěl, nejvýrazněji si ho však spojujeme s českou hymnou. Té vdechl život hrou „Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka“, jejíž text a následně zhudebnění od Františka Škroupa znárodněli.

Seznámení s manželkou

Jedna z kapitol života ho zavedla ke kočovnému divadlu. Působení v německé společnosti K. Hilmera bylo zásadní pro jeho osobní život. Seznámil se zde s operní zpěvačkou a herečkou Magdalenou Forchheimovou. Spojoval je stejný zápal pro věc a rovněž o něj pečovala v čase, kdy vážně onemocněl. Cítil tak jistou vděčnost a povinnost se jí revanšovat.

Byť Tyla srdce volalo jiným směrem, zhruba o dekádu později od jejich seznámení ji požádal o ruku. Ctil své zásady, proto chtěl dodržet slib, který Magdaleně, která byla o pět let starší, kdysi učinil. „Dostál slibu, který byl před devíti lety své někdejší ošetřovatelce v těžké chorobě učinil, nic nedbaje hlasu srdce, jehož jemná struna nesplývala v souzvučný akord s tónem duše manželčiny,“ píše Josef Ladislav Turnovský v knize Život a doba Josefa Kajetána Tyla.

Magdalena brzy otěhotněla, o dítě však přišla a již nebyla schopna znovu počít. Zde tak přichází na řadu, její sestra Anna.

Druhá sestra

Zatímco Tyla k Magdaleně vázala spíše rozumová část mysli, k její výrazně mladší sestře Anně zahořel romantickými city. Ačkoliv do domácnosti Tylových přišla s cílem zlepšit jejich manželství, nakonec to byla právě ona, kdo rány ještě více rozjitřil. V domě tak zůstali žít všichni tři. Zatímco Magdalena plnila roli oficiální manželky, s Annou Tyl zplodil devět dětí.

Těžko soudit, zda byla Magdalena pouze tolerantní, nebo jí uspořádání nakonec vyhovovalo. Jelikož jí vlastní potomstvo nebylo dopřáno, mateřskou lásku alespoň dávala dětem Tyla a Anny. Pohled na manžela, který hoří láskou k její mladší sestře, však nemohl být příjemný. Nelze však popřít, že na počátku jejich seznámení hořeli pro stejnou věc a nalezli porozumění. Magdalena bývala veselá, nadšená do literárních debat a schopná herečka a zpěvačka. Po svatbě se však změnila v usedlou manželku, které na mysli ležel především chod domácnosti.

Josef Kajetán Tyl se trápil

Takové uspořádání bylo na 19. století hodně neobvyklé, není tak divu, že se jeho osobní život stal terčem pomluv. „Tento nelad domácích poměrů Tylových dal mnohým nízkým duším proti němu zbraň, jíž rozrývaly trapnou ránu jeho,“ dodává Josef Ladislav Turnovský, který se později s Annou oženil a sepsal bohatou biografii o Tylově životě.

Sám Josef Kajetán Tyl se vztahovým uspořádáním trápil, své trýznění tak alespoň přenesl do novely Láska vlastencova, v níž líčí boje svého srdce, a novely Sestry, ve které si vybájil šťastný konec, v jaký doufal, seč mu nikdy nemohl být dopřán – sňatek s mladší sestrou.

„Byly to hrozné boje, jež musel probojovat. Měl pocit odpovědnosti za všecky své činy, ale měl i touhu žít. Věděl, že jen láska může podnítiti jeho ducha k novým a novým dílům. Potřeboval někoho, kdo by mu rozuměl, kdo by ho podporoval, když klesal, kdo by ho těšil při neúspěchu a kdo by s ním žil zvláštní, nesvětský život ideální,“ popisuje Tylovy tužby a pocity Vojtěch Kristián Blahník v knize J. K. Tyla Had z ráje: život – divadlo.

Starost o rozrostlou rodinu však nebyla jednoduchá a Josef Kajetán Tyl se často ocital ve finanční nouzi. Nakonec tak i zemřel – v bídě, nemocen a působící u kočovné společnosti. Prožil však bohémský život, plný úspěchů i škobrtnutí, v náruči své lásky Anny.

Ta se navzdory pohnuté minulosti a dětem po Tylově smrti provdala. Osobní prožitky mu posloužily jako nejlepší zdroj inspirace. Dnes si ho nepamatujeme pro jeho milostný život, nýbrž pro literární dílo a umělecký význam, které v naší společnosti zanechal. Psal o sobě, o obyčejném životě, který se nakonec tak obyčejně jevit nemusí.

Autor: Pavla Krejčí. Zdroje: Kniha – FILÍPEK, Václav. Jos. Kaj. Tyl, jeho snažení a působení: životopisný nástin. V Praze: Kober a Markgraf, 1859. Kniha – TURNOVSKÝ, Josef Ladislav. Život a doba Josefa Kajetána Tyla. Praha: Hynek, 1892. Kniha – BLAHNÍK, Vojtěch Kristián. J. K. Tyla Had z ráje: život – divadlo. Praha: Prometheus, 1926.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Přidat na Seznam.cz
Reklama
Reklama
Reklama