Nejhorší povodně v českých dějinách: Po pražském Staroměstském náměstí pluly lodě

Jarní tání sněhu dělá lidem starosti a někdy dokáže pěkně zavařit i vydatný déšť. Riziko povodní stoupá. Velké vody se u nás báli lidé už v dávné historii. Které povodně trhaly na Vltavě rekordy?

Reklama

Hladina Vltavy ve výši 89 metrů

Podíváme se na vše očima Pražana, který bedlivě sleduje průtok vody korytem Vltavy.

Podle moderního překladu dostupného na portálu Českého hydrometeorologického ústavu už Kosmas ve svém kronice k roku 1118 napsal: „V měsíci září byla taková povodeň, jaké tuším nebylo od potopy světa na zemi.“ Sám se stal jejím svědkem (zemřel roku 1125) a k výši hladiny dodal: „Neboť jindy, ač se to málokdy stává, povrch vody sotva dosahoval podlahy mostu, za této povodně vystoupila voda přes deset loktů (593 cm – pozn. red.) nad most.“ To by znamenalo 8–9 metrů nad normální hladinu, protože most se pnul do výše 2–3 metry nad ni. Budoucím generacím přenechal první doloženou zprávu o povodni u nás.

Bradáč ukazoval stav vody

Juditin most voda vážně pochroumala roku 1272, definitivní dílo zkázy přišlo v roce 1342 po zimním tání sněhu a ledu. Živel poničil všech 20 mostních oblouků. Karel IV. proto rozhodl, že bude lepší postavit most nový, který dnes nese jeho jméno. Než dílo v roce 1402 dělníci dokončili, lidé zřejmě chodili přes vodu po dřevěných lávkách položených mezi torzy oblouků.

Z Juditina mostu zbyl Bradáč, reliéf vousatého muže. Až do 16. století sloužil ve zdi Karlova mostu jako ukazatel stavu vody na řece. Když hladina olízla jeho vousy, lidé žijící u řeky museli opustit svoje příbytky. Jestliže se přiblížila k ústům, voda se vlévala do staroměstských ulic. A když vystoupala až k temenu? Po Starém Městě se dalo plout na lodi. K tomu došlo 22. července 1432, když tři dny předtím mohutně pršelo. Staroměstské náměstí se ocitlo pod vodou. Nebylo to poprvé ani naposledy. Náhlé oteplení způsobilo povodeň v zimě roku 1655. Kulminační průtok činil asi 4 000 m3.

Příručka o chování při záplavách

Ohromné kupy ledu se roku 1784 nahromadily na Vltavě. Místy byly silné až 120 centimetrů. Ze záměru radních rozstřílet je kanony sešlo, což se stalo osudným. 24. února 1784 přišla náhlá obleva. V průběhu jediného dne se hladina řeky zvedla asi o 4 metry. Vory a led ucpaly oblouky Karlova mostu a některé podemlely. Pražští radní si uvědomili svoji chybu. Když o patnáct let později zrála situace k podobné katastrofě, s předstihem připravili dokument, co dělat při povodni.

Rány připomínaly kanonádu

V srpnu 1890 přišly vydatné deště, které zvedly hladiny jihočeských řek. Masa vody se valila korytem Vltavy směrem na Prahu. V noci na 4. září 1890 řeka kulminovala. Její hladina u dnešní Novotného lávky stoupla do výše 582 cm. Za sekundu se korytem prohnalo 3 970 m3 běsnícího živlu.

Pro srovnání: Průtok na Výtoni se 18. února 2024 pohyboval na hodnotě 132 m3 za sekundu. Co se v září roku 1890 stalo? V 5.30 hodin ráno se Karlův most po ohlušujících ranách připomínajících bombardování téměř roztrhl na dvě poloviny mezi pátým a šestým pilířem (ze staroměstské strany). Dílo dokonala torza vorů a plováren, která narážela do dalších pilířů. Zbortil se oblouk mezi sedmým a osmým pilířem.

Pražané ale měli tentokrát větší štěstí. Od roku 1841 stál druhý most přes Vltavu (spojuje Národní třídu s Újezdem), a tak se přes řeku dostali snadno. Tuto největší katastrofu trumfla až povodeň v roce 2002, kdy se 14. srpna 2002 korytem valilo dokonce 5 160 m3 vody za sekundu.

Autor: Helena Stejskalová – NašeTéma. Zdroje: Kniha – BRÁZDIL Rudolf a kol.: Historické a současné povodně v České republice. Masarykova univerzita v Brně, ČHMÚ v Praze, 2005, ISBN 80-210-3864-0. Portál ČHMÚ, Augustin, František: Povodeň roku 1890, Kosmova kronika

Diskuze Vstoupit do diskuze
Přidat na Seznam.cz
Reklama
Reklama
Reklama