REKLAMA

Kdy a kde se zrodilo sociální pojištění? Reformu prosadil německý kancléř Bismarck

Otázky sociálního a nemocenského pojištění stále patří k ožehavým tématům diskusí. Zamysleli jste se ale někdy nad tím, kdy myšlenka podpory lidí v nouzi získala svou první ucelenou koncepci?

REKLAMA

Stávka kvůli zpožděným mzdám

Pojďme se vrátit do minulosti. Podpora potřebných, tedy hlavně starých a nemocných občanů, přicházela na přetřes už v dávné minulosti, protože každý člověk nebyl vždy schopný postarat se o sebe sám. Leckdo se mohl dostat do potíží a neměl nikoho, na koho by se mohl obrátit o pomoc, když přišel o práci, nebo náhle onemocněl. Nemusel ale ani o zaměstnání přijít, stačila jenom opožděná výplata peněz za odvedenou práci, jako se to stalo dělníkům na stavbě egyptské královské hrobky pro faraona Ramese III. roku 1159 př. n. l. v Dér-el-Medíně u Théb.

„Dělníci čekali 18 dní po výplatě a odmítli čekat déle. Odložili své nástroje a vydali se na pochod do Théb, aby se domáhali toho, co jim bylo dluženo,“ uvádí novinář Joshua J. Mark na webu Worldhistory. Došlo tak k první doložené stávce v dějinách. Egyptská vláda nakonec dlužné mzdy zaplatila.

První pokusy o koncepci

Co se dělo v dalších historických etapách? Přístřeší a almužnu těm, kteří se dostali do problémů, poskytovala ve středověku církev. Řemeslné cechy se také snažily podporovat své členy v nesnázích. Později se objevovaly první snahy řešit situaci celoplošně a zásahem státu. Například v roce 1601 byl v Anglii přijat tzv. chudinský zákon s cílem poskytovat pomoc chudým. Rakouská monarchie zase zaopatřila státní zaměstnance, a to dvěma zákony z let 1771 a 1781. Penze náležela těm, kteří se po minimálně deseti letech služby stali neschopnými práce, a také vdovám a sirotkům po zaměstnancích.

Moc dělnických organizací rostla

Sociální a nemocenské pojištění v dnešním smyslu tohoto slova ale vzniklo až v 80. letech 19. století. Německý kancléř Otto von Bismarck se stal jeho průkopníkem. Všiml si, že dělnické svépomocné spolky mají stále větší členskou základnu a podporu, protože v továrnách panovaly tvrdé pracovní podmínky. Pokud dělník přišel o práci, či onemocněl, neměl téměř žádné prostředky na živobytí. Často na jeho výdělku závisela i celá rodina. Proto rostla důležitost a síla dělnických organizací. To nešlo přehlédnout.

REKLAMA

Kancléř bedlivě sledoval, jak roste spolupráce mezi dělnickými odbory a některými zaměstnavateli a dospěl k názoru, že zavedení sociálního pojištění je nezbytné.

Příklad pro ostatní

Zákon o povinném nemocenském pojištění přijalo Německo v roce 1883. Dvě třetiny příspěvku podle něj pocházely od zaměstnavatele, třetina od zaměstnance. O rok později začal platit zákon o úrazovém pojištění a v roce 1889 o pojištění pro případ invalidity a stáří. Bismarckovým cílem bylo dostat takto dělnické podpůrné spolky pod dozor státu. Představovaly totiž mocnou politickou sílu, která disponovala poměrně vysokým obnosem peněz z vybraných příspěvků. To bylo pro německou vládu nebezpečné.

Rakousko-Uhersko podobný model následovalo v roce 1888 ve formě zákonů 1/1888 o úrazovém pojištění a 33/1888 o nemocenském pojištění. Systém přejaly i další země, hlavně ty pod německým kulturním vlivem.

Československý zákon o nezaměstnanosti

Odlišná situace panovala ve Francii, kde v roce 1905 začalo fungovat dobrovolné pojištění v nezaměstnanosti, ale povinné nemocenské pojištění bylo schváleno až v roce 1930.

REKLAMA

„Dva nejdůležitější systémy – německý a francouzský – si byly podobné ve svých snahách pokrýt dělnickou třídu, kombinovat starobní a invalidní pojištění a dotovat pojistné prostřednictvím příspěvků zaměstnavatele a státního přídavku ke každému splatnému důchodu. Lišily se způsobem výpočtu pojistného, výší důchodů a administrativními opatřeními,“ uvádí historik Abe Bortz na webu Socialwelfare Library. Rakousko-uherský koncept, vycházející z německého, později přejalo i nově vzniklé Československo, a to zákonem o nezaměstnanosti 63/1918 Sb., schváleným 10. prosince 1918.

Autor: Helena Stejskalová – NašeTéma. Zdroje: Kniha – Dušan Janák – Kapitoly z dějin sociální práce, Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik v Opavě, 2011, MUNI, Kapitoly z historie sociální práce a vybrané osobnosti

Diskuze Vstoupit do diskuze
REKLAMA
REKLAMA

NEJNOVĚJŠÍ ZPRÁVY

Předváděcí vozy Škoda aneb Možnost, jak ušetřit při koupi (téměř) nového...

Nové auto si dnes koupí málokdo. Důvody? Rostoucí ceny, čím dál tím delší dodací lhůty – a...

Well-being na pracovišti: Co skutečně funguje?

Pohoda na pracovišti zvyšuje produktivitu a loajalitu. Well-being jako konkurenční výhoda. Jak ji dosáhnout? Odborníci z Colliers...

Průzkum: Volby by vyhrálo ANO s 35,1 %. SPOLU posílilo na...

Volby se blíží a volební model agentury Ipsos ukazuje jasného favorita. Hnutí ANO s přehledem vede, zatímco...

Polívková, Pechlát, Nosek a Seidlová v nové komedii Něco za něco

Nová česká komedie Něco za něco s Annou Polívkovou, Martinem Pechlátem, Mirou Noskem a Barborou Seidlovou zamíří...

Pečené plněné papriky podle francouzského receptu

Využijte sezónu paprik a připravte si lahodné pečené plněné papriky podle francouzského receptu. Tento vcelku zdraví pokrm...

Pentagon zastavil dodávky některých raket a munice na Ukrajinu

Pentagon pozastavil dodávky některých raket protivzdušné obrany a přesné munice na Ukrajinu z důvodu obav z příliš...

Policii se podařilo rozbít drogový gang, který dodával drogy do věznice...

Kriminalisté obvinili osm osob, které se podíleli na pašování drog do věznice Nové Sedlo na Lounsko. Do...

Od července se mění pravidla. Týká se to úřadů, dopravy i...

Od 1. července vstupuje v platnost řada novinek. Řidičský průkaz si nově vyzvednete z výdejního boxu, mění...
REKLAMA

VÝBĚR ČLÁNKŮ

REKLAMA