Být lékařem stále platí za prestižní povolání. Cesta k doktorátu zabere několik let studia na lékařské fakultě a další dlouhá léta příprav na atestaci. Co vše musí student medicíny zvládnout?
Kde studovat medicínu
Právě nyní se studenti posledních ročníků středních škol rozhodují o dalším studiu. Obvykle do konce února je třeba podat přihlášku ke studiu. Velký zájem bývá i o obor všeobecného lékařství, přestože nepatří k těm nejlehčím. Poptávka přesahuje nabídku volných míst, tudíž je zřejmé, že se dostane jen na ty nejlepší. Všeobecné lékařství je v Česku možné studovat hned na několika univerzitách v Brně, Plzni, Olomouci, Ostravě nebo Hradci Králové.
Šance na přijetí se podle portálu Vysoké školy v roce 2023 pohybovalaUnive mezi 19 až 30 procenty. Nejvyšší šanci na přijetí je na Lékařské fakultě OU v Ostravě, kde je až 30,84 procent. Z přihlášených 1.767 uchazečů v loňském roce se dostalo na fakultu 545 studentů. Naopak nejtěžší je dostat se na Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Zde je šance jen 19,2 procenta. Z celkového počtu 1.672 přihlášených bylo přijato jen 321 uchazečů. Nejvíce uchazečů se tradičně hlásí na 1. Lékařskou fakultu UK v Praze. V loňském roce se přihlásilo na 3.330 studentů, z nichž 711 studentů bylo ke studiu přijato.
Pokud má student o obor medicíny zájem, vyplatí se dát přihlášku na více lékařských fakult. Zvyšuje si tím šanci na přijetí. Výhodu mají ti studenti, jejichž průměr známek je natolik výborný, že je lékařská fakulta přijme i bez nutnosti vykonat přijímací zkoušky. Odpadá tak stres. Těm ostatním pak nezbývá nic jiného než se dostatečně dobře na přijímačky připravit.
Příprava na přijímací zkoušky
Zpravidla to znamená znát perfektně učivo střední školy z předmětů chemie, fyziky a biologie. Výhodu samozřejmě mají žáci gymnázií a přírodovědných lyceí, kteří se těmto předmětům věnují po celou dobu studia. Při přijímacích zkouškách jsou ale mnohdy požadovány i znalosti většího rozsahu, často zasahující do 1. semestru oboru všeobecného lékařství. Do přijímacích zkoušek nyní zbývá asi 120 dní, během kterých by měl student do sebe nasát potřebné vědomosti.
Některé lékařské fakulty na přijímací zkoušky pořádají přípravné kurzy, které vedou vysokoškolští kantoři. Rozhodně stojí za to je vyzkoušet. Platí to například pro Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, která nabízí víkendový přípravný kurz od začátku října do konce dubna s tím, že je nutné se přihlásit do listopadu daného roku. Kurz vyjde přibližně na 6 tisíc Kč.
Přijímací zkoušky na lékařskou fakultu
Přijímací zkoušky jsou zcela v režii jednotlivých lékařských fakult. Mohou mít různou podobu. Nejčastěji však probíhají formou písemného testu z chemie, fyziky a biologie.
- 2. lékařská fakulta UK v Praze testuje všechny předměty v jednom testu, na který je vymezený čas 75 minut. Ústní pohovor je pak v jiný den.
- Na 1. lékařské fakultě UK v Praze je třeba absolvovat tři písemné testy z jednotlivých předmětů, z nichž každý trvá 60 minut.
- 3. lékařská fakulta UK v Praze vyžaduje absolvování 180 minut trvající test, ústní pohovor a interpretaci odborného textu včetně otázek na všeobecný rozhled.
- Na Lékařské fakultě na Ostravské univerzitě po uchazečích požadují test z biologie v délce 25 minut, z chemie 30 minut a z fyziky 35 minut. Každý test přitom obsahuje 30 otázek.
- Lékařská fakulta UK v Hradci Králové má přijímací řízení v podobě testu trvajícího 120 minut (20 otázek z biologie, 20 otázek z chemie, 20 otázek z fyziky a 20 otázek ze somatologie).
Je zřejmé, že času na přemýšlení u jednotlivých otázek není zrovna mnoho. I proto je třeba učivo opravdu perfektně umět.
Jak se nenechat vyhodit
O prvním ročníku všeobecného lékařství se říká, že je nejtěžší. Na studiu anatomie a u její zkoušky pohoří docela hodně studentů. Jakou taktiku je vhodné zvolit? Na medicíně je důležité mít dobrou paměť a trpělivost se učit několik týdnů až měsíců v kuse na jednu zkoušku. Je třeba počítat s tím, že učivo je velmi obsáhlé, ke zkoušce je mnohdy třeba přečíst tisíce stran textu. A to několikrát, než se uloží do paměti.
