Komentář: Co mě rozčiluje v reklamách?

Reklamní spoty se po vánoční pauze, kdy některé z nich byly i dojemné a vtipné, vrátily k běžnému místnímu standardu. A dost z nich mě hrozně rozčiluje i bez ohledu na to, co se snaží prodat.

REKLAMA

Ani v reklamě nemůže hrát každý

Tak se teď nově v reklamách na jeden řetězec s potravinami objevuje mimo jiné dáma s něčím podivným na hlavě, která mluví sice česky, ale zřejmě s polským (?) přízvukem. Proč? Koncept reklamy radši nehodnotím, to bych se asi rozčílila zase, ale skutečně je problém zacházet s naším mateřským jazykem s respektem i v reklamách?

Navíc je to jev velmi častý, že se cizinci tváří jako Češi, ale je slyšet, že to Češi nejsou. Nic proti zaměstnávání cizinců, ale to se opravdu u nás nenajde herečka v babičkovském věku a musíme si jí i se znatelným přízvukem dovážet ze Slovenska? Ostatně, do reklam odtud importujeme nejen babičky, české dívky zřejmě nejsou dost dobré ani pro mnohé další reklamy.

Chápu, že v rámci úspor, se točí jedna reklama pro více zemí, ale to je takový problém to nechat nadabovat opravdu česky? Klidně, ať je to slovenský herec a herečka, pokud to na jeho hlasovém projevu není znát, ale špičkoví slovenští herci, kteří umí česky perfektně, se v reklamách příliš nevyskytují. Kdysi dávno u nás šetřila takhle jedna německá firma, která nechávala reklamy namluvit někým, kdo žil velmi dlouho v Německu a na jeho řeči a výslovnosti to bylo hodně slyšet. Bylo to legrační a firma toho časem nechala. Ale proč si takové spoty musíme nechat líbit i dnes, když se většinou točí přímo u nás?

Ani cizí jazyky na tom nejsou lépe

Stejně tak mi rve uši česká výslovnost cizích značek. Třeba plísňový sýr je všude na světě vyslovován jako „kamambér“, ale u nás ne, u nás si dáváme na chleba kousek „kamembertu“. Podobně je na tom jedna kosmetická značka, jejíž francouzské jméno české reklamy taky nezvládají a v české, komentáři rvou na sílu er i tam, kde nemá co dělat. Můžeme se pak divit, že v pekařství zákaznice požadují krojsanty místo kroasánů? Stejně absurdní je, když se něco z cizího názvu vyslovuje česky a něco v původní verzi. Opravdu se musí vycházet vstříc nevzdělanosti místo jednoduché a přirozené edukace cílové skupiny?

Co komu ty písničky udělaly?

Pak jsou tady písničky v reklamách. Za poslední roky by se dal už vysílat nový pořad „Zpívá celá reklama“, až na to, že dost často se to nedá poslouchat. Reklamní textaři by se měli zeptat těch skutečných, jak se texty píší. Ony existují přízvučné a nepřízvučné doby a notami je dán i počet slabik. Snaha napasovat nevábný slogan zmiňující opakovaně produkt na podklad slavného hitu bez ohledu na to, jak to zní, mi připomíná slavný popis zpěváka Billy Macka na téma „jak narvat slovo Vánoce místo láska“ z jednoho slavného filmu. A největší průšvih je, když se ta reklama rapuje. No, rapuje… Když si někdo myslí, že to, co vypustil, je rapování.

Banky? To je spíš vabank!

Ale nejvíc mě vytáčí banky (až na čestné výjimky). To se v reklamě dozvídám, jak je určitá banka prý v něčem nejlepší (těch anket je tolik, že už ani nevím, kdo co kdy vyhrál). A je to přesně ta banka, jejíž služby byly tak mizerné, že od ní odešla hromada klientů, včetně mě, a vytočit mě dokázali ještě na poslední chvíli při zdržování mého odchodu jinam. Další banka zase kamsi vstupuje, až na to, že kašle na stávající klienty, a ani ta s velkou slávou propagovaná novinka podle recenzí moc nefunguje. Ještě, že jsou i banky, které se ve svých spotech neberou zas až tak moc vážně a aspoň pobaví.

Stojí to peníze

Současné reklamy jsou velmi silně zaměřené na emoce a dojmy spotřebitelů. I naštvání je emoce a může tedy jít i o záměr. Marketéři si při tvorbě reklamních sdělení velmi dobře uvědomují, že reklama je vnímána komplexně, a proto je vždy uspořádána záměrně, ne nahodile. Otázkou je, zda je výše zmíněné záměrem, nebo chybou. Já jsem se pomalu jistě dostala do stádia, kdy začne reklamní blok a já vypínám zvuk, kdykoli mám ovladač v dosahu Možná mě tedy tvůrci reklam dostali i tak. Když se jim nepodařilo mě zaujmout sdělením, aspoň si dané značky pamatuji, protože mě reklama naštvala. Špatná reklama, taky reklama.

Autor: Mirka Nová – NašeTéma. Zdroj: JÍROVÁ, Elizabeth. Vliv televizní reklamy na spotřebitelské chování dospělých. České Budějovice, 2017. Diplomová práce, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta

Diskuze Vstoupit do diskuze
Přidat na Seznam.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA