Cestování časem: Mýtus nebo realita?

Cestování časem je fenomén, který odjakživa fascinoval a zároveň rozděloval společnost. Zatímco někteří věří v jeho existenci a vidí ho jako možnost vstoupit do minulosti či budoucnosti, jiní ho považují za pouhou fikci.

Reklama

Cestování časem: Fikce nebo realita?

Cestování časem je fascinující téma, které láká mnoho lidí, kteří si přejí vidět minulost nebo budoucnost. V mnoha sci-fi filmech jsme viděli, jak postavy používají různé metody, jako jsou stroje času, magické předměty nebo futuristické stroje, aby se dostaly do jiné doby. Ale je to jen fantazie, nebo by se to mohlo někdy stát skutečností?

Existuje několik vědeckých teorií, které se zabývají možností cestování časem. Jednou z nich je Einsteinova teorie speciální relativity, která říká, že čas plyne různě pro různé lidi, v závislosti na tom, jak rychle se pohybují. To znamená, že někdo, kdo by cestoval vesmírem rychlostí blízkou rychlosti světla – což je asi 671 milionů mil za hodinu – by prožíval čas pomaleji než někdo, kdo by zůstal na Zemi.

To se stalo astronautovi Scottu Kellymu, který strávil 520 dní na Mezinárodní vesmírné stanici, která obíhá kolem Země. Scott je nyní o něco mladší než jeho bratr dvojče Mark Kelly, který je také astronautem, ale zůstal na Zemi. Scott byl původně o 6 minut mladší než Mark. Nyní je o 6 minut a 5 milisekund mladší, uvádí portál Space.com.

Čas se může lišit v různých místech. Další teorií, která se zabývá cestováním časem, je koncept červích děr, které jsou hypotetickými tunely ve vesmíru, které by mohly spojovat dvě vzdálená místa. Pokud by někdo dokázal vytvořit červí díru a pak pohyboval jedním koncem rychlostí blízkou rychlosti světla, mohl by vytvořit časový rozdíl mezi oběma konci. Někdo, kdo by vstoupil na rychlejší konec a vyšel z pomalejšího konce, by se ocitl v jiné době.

Červí díry jsou však pouze teoretické. Dosud nebyla nalezena žádná. Navíc by bylo velmi obtížné cestování lidí skrz ně.

Záhada cestování časem

Cestování časem by také mohlo způsobit některé paradoxní situace. Například, co by se stalo, kdyby se někdo vrátil v čase a zabránil svým prarodičům, aby se potkali? To by znamenalo, že se nikdy nenarodil, a tedy nemohl cestovat zpět v čase.

Slavný fyzik Stephen Hawking se pokusil otestovat možnost cestování časem tím, že uspořádal večírek pro cestovatele časem, ale pozval je až po skončení večírku. Doufal, že někdo z budoucnosti, kdo by měl schopnost cestovat zpět v čase, by přišel. Ale nikdo se neobjevil.

Jak řekl Hawking: „Nejlepší důkaz, který máme, že cestování časem není možné a nikdy nebude, je, že nás nenavštívily davy turistů z budoucnosti.“

Dalekohledy nám umožňují vidět minulost

Když se astrofyzici dívají na oblohu pomocí silných dalekohledů, mají možnost cestovat časem. Vidí totiž vesmír takový, jaký byl v dávných dobách. Světlo z hvězd a galaxií putuje dlouhou dobu, než dosáhne naší planety, a nese s sebou informace z minulosti. Když astrofyzici zkoumají nějakou hvězdu nebo galaxii dalekohledem, nevidí ji takovou, jaká je aktuálně, ale takovou, jaká byla, když světlo vyrazilo k Zemi před miliony či miliardami let.

Dalekohledy jsou tedy jakousi formou stroje času – dávají nám náhled do minulosti. Nejmodernější vesmírný dalekohled NASA, James Webb Space Telescope, je schopen pozorovat galaxie, které vznikly krátce po velkém třesku, tedy před asi 13,7 miliardami let.

Ačkoli zatím nemáme stroje času, jako jsou ty z filmů, vědci stále hledají a zkoumají nové možnosti. Ale prozatím si budeme muset užívat myšlenku cestování časem v našich oblíbených knihách, filmech a snech.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Přidat na Seznam.cz
Reklama
Reklama
Reklama