Vláda Andreje Babiše v pondělí schválila akcelerační zóny pro rychlejší povolování větrných a solárních elektráren, jejich rozsah ale proti původním plánům zmenšila téměř o 90 %. Bez jejich vymezení by Česko riskovalo ztrátu až 25 miliard korun z Národního plánu obnovy. Pirát Ivan Bartoš rozhodnutí označil za „vítězství fosilních baronů“.
Rozhodnutí ostře kritizoval poslanec Ivan Bartoš. Podle něj Babišova vláda ustoupila zájmům fosilního průmyslu a výrazným omezením akceleračních zón zbrzdila rozvoj obnovitelných zdrojů. „Fosilní baroni slaví. Jejich investice do Klausových Motoristů se jim vyplácí. Vláda raději chrání jejich byznys než české domácnosti a firmy. Škrtnout 90 % zón pro obnovitelné zdroje znamená méně levné elektřiny a větší závislost na drahých fosilních palivech,“ napsal na síti X.
Vláda kritiku odmítá. Tvrdí, že pouze plní závazek vyplývající z Národního plánu obnovy, který převzala po předchozí vládě Petra Fialy, a zároveň se snažila co nejvíce omezit dopady na krajinu i obce. „Vymezení akceleračních oblastí není politickým projektem této vlády. Česká republika tímto plní závazky přijaté v rámci Národního plánu obnovy už v předchozích letech,“ řekl novinářům ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Podle něj vláda při přípravě návrhu zohlednila také připomínky veřejnosti.
Rozsah akceleračních zón se během přípravy výrazně zmenšil. Z původně prověřovaných 2 685 km² a přibližně 110 lokalit vláda nejprve předložila k veřejnému projednání 94 oblastí o rozloze 474 km². Schválený návrh nakonec obsahuje 61 lokalit o celkové výměře 297 km², což představuje přibližně 0,38 procenta území Česka. Většina ploch je určena pro větrné elektrárny (284 km²), zatímco pro solární elektrárny připadá 13 km².
Ministerstvo pro místní rozvoj během přípravy návrhu vypořádalo více než 13 500 podání obsahujících zhruba 31 tisíc připomínek od krajů, obcí, úřadů i veřejnosti. Podle ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) se právě připomínky promítly do finální podoby dokumentu. „Řada lokalit byla z návrhu úplně vypuštěna, další byly významně zmenšeny a u všech zbývajících byly stanoveny podmínky na ochranu veřejných zájmů,“ řekla novinářům.
Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) uvedl, že z finálního návrhu vláda vyřadila lokality, které narážely na významné střety s ochranou přírody, krajinného rázu, kulturních památek nebo se zájmy obrany státu.
Vláda zdůrazňuje, že zařazení lokality do akcelerační zóny neznamená automatické povolení stavby větrné nebo solární elektrárny. Zrychlí se pouze část povolovacího procesu, protože některé veřejné zájmy byly posouzeny už při přípravě územního plánu. Každý projekt bude i nadále procházet standardním řízením, včetně posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), pokud to zákon vyžaduje. Investoři budou muset doložit například hlukové studie, vyřešit majetkoprávní vztahy a splnit podmínky ochrany zdraví i přírody. Obce i vlastníci pozemků zůstanou účastníky řízení.
Elektrárny půjde stavět i mimo vymezené zóny, ovšem bez zrychleného režimu.
Vymezení akceleračních zón je jednou z podmínek Národního plánu obnovy, které Česko přijalo za předchozí vlády. Pokud by vláda závazek nesplnila, mohlo Česko přijít až o 25 miliard korun z evropských fondů.
Právě rozsah akceleračních zón se stal hlavním bodem sporu. Vláda tvrdí, že splnila evropský závazek s co nejmenšími dopady na krajinu a obce. Podle Ivana Bartoše ale výrazné omezení zón zpomalí rozvoj obnovitelných zdrojů, povede k dražší elektřině a prodlouží závislost Česka na fosilních palivech.
Podle ministerstva životního prostředí začne změna Územního rozvojového plánu platit 15 dní po zveřejnění na úřední desce Úřadu vlády. Až poté budou moci investoři využít zrychlený povolovací režim v 61 schválených lokalitách.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tünde Bartha zatahuje nad Strakovkou oponu. Nový jednací řád posílí moc premiéra
