Přesně před rokem, 1. června 2025, provedla ukrajinská tajná služba SBU jednu z nejodvážnějších vojenských operací poslední dekády. Operace s krycím názvem Pavučina zasáhla současně čtyři ruské letecké základny hluboko v týlu, některé tisíce kilometrů od ukrajinských hranic. SBU dnes výročí připomněla novým videem.
„Svět žasl nad úrovní ukrajinských dovedností a okupanti pochopili: ani hluboký týl Ruské federace už není nedosažitelný,“ uvedla Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) ve výročním prohlášení. Operaci nařídil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a řídil ji šéf SBU, generálporučík Vasyl Maliuk.
Celý plán stál na jednoduché, ale geniální logistice. Agenti SBU propašovali do Ruska drony ukryté pod střechami prefabrikovaných dřevěných domků, naložených na korbách běžných kamionů. Kamiony putovaly napříč Ruskem po normálních silnicích a nevzbuzovaly pozornost. Ve správný okamžik se střechy na dálku otevřely a drony vzlétly.
Celkem 117 dronů současně zaútočilo na pět ruských vojenských letišť: Belaja v Irkutské oblasti, Ďagilevo u Rjazaně, Ivanovo Severnyj, Olenya v Murmanské oblasti a Ukrajinka v Amurské oblasti, uvedl britský server Janes s odvoláním na satelitní snímky společnosti Umbra. Útok na Ukrajinku se nezdařil, protože kamion s drony vzplanul a explodoval ještě před vypuštěním dronů.
Šíře zásahu ohromila i vojenské analytiky. Základna Belaja leží zhruba 4 700 kilometrů od ukrajinských hranic, Olenya skoro 2 000 kilometrů. Akce pokryla vzdálenost přes 4 000 kilometrů a zasáhla cíle ve třech časových pásmech.
Třetina strategických bombardérů
Podle SBU operace poškodila nebo zničila 41 letounů, mezi nimi strategické bombardéry Tu-95MS, nadzvukové Tu-22M3, obří Tu-160, letoun včasné výstrahy A-50, transportní An-12 i tankovací Il-78. Odhadovaná škoda přesáhla 7 miliard dolarů, v přepočtu téměř 154 miliard korun. Nezávislé zdroje však potvrzují nejméně 12 až 13 zničených strategických bombardérů.
„Naprosto brilantní výsledek. Výsledek, kterého dosáhla výhradně Ukrajina,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X. „Jeden rok, šest měsíců a devět dní od začátku plánování po efektivní provedení. Naše nejdéle trvající operace.“ Citát převzala světová média a zpravodajské agentury napříč světem.
SBU tvrdila, že zasáhla 34 procent ruských strategických nosičů řízených střel. Právě tyto bombardéry roky pravidelně startovaly na bojové mise, při nichž ostřelovaly ukrajinská města balistickými raketami a střelami s plochou dráhou letu.
„Ruský Pearl Harbor“
Někteří prokremelští váleční blogeři přirovnali útok k Pearl Harboru, tedy k japonskému náletu na americkou námořní základnu v roce 1941, napsal server TRENDS Research & Advisory. Ruské ministerstvo obrany útok označilo za „teroristický čin Kyjevského režimu pomocí FPV dronů“ a potvrdilo, že cílem bylo pět leteckých základen. Kreml přiznal požáry letadel na základnách v Murmansku a Irkutsku, u ostatních cílů tvrdil, že obrana drony odrazila.
Část ruských propagandistů hrozila jadernými údery, jiní požadovali útok na letiště v zemích NATO. Sám prezident Vladimir Putin se k operaci veřejně nevyjádřil.
Pět dní po Pavučině Rusko odpovědělo podle ukrajinského generálního štábu masivním kombinovaným úderem na Ukrajinu, při němž nasadilo 452 leteckých prostředků. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 406 z nich. V Kyjevě při útoku zahynuli tři záchranáři a desítky lidí utrpěly zranění. Ruské ministerstvo obrany výslovně uvedlo, že šlo o odvetu za Pavučinu.
Řidiči kamionů, kteří nevěděli
Operace měla i temnou stránku. Kamiony s ukrytými drony řídili civilní řidiči, najatí na běžnou přepravu dřevěných modulárních domků. Nevěděli, co ve skutečnosti vezou, odhalil investigativní server Mediazona, který hovořil s rodinami postižených mužů. Jeden z pěti řidičů při explozi zahynul. Zbývající čtyři zatkla ruská FSB a čelí obvinění z terorismu s hrozbou desetiletí vězení, popsal v investigativní reportáži server Mediazona.
Agenti SBU, kteří akci připravovali přímo na ruském území, se podle Zelenského stihli včas stáhnout. Ruské bezpečnostní složky později objevily sklad v Čeljabinsku, kde se drony do kontejnerů nakládaly, ale operativci už byli pryč.
Zásah do jaderné triády
SBU ve svém výročním prohlášení zdůraznila, že operace zasáhla součást ruské takzvané jaderné triády, tedy strategických nosičů jaderných zbraní. „Právě jí Kreml po léta zastrašoval a vydíral celý civilizovaný svět,“ stojí v prohlášení.
Antikremelský komentátor Sergey Parkhomenko podle serveru Kyiv Independent tehdy řekl, že „útoky budou mít také dopad na vztahy Ruska se zeměmi NATO , protože si myslí, že se na operaci pravděpodobně podílely západní zpravodajské služby.“
Některé drony při ztrátě signálu přešly na autonomní režim s využitím umělé inteligence a pokračovaly po předem naplánovaných trasách k cíli, upřesnila SBU v prohlášení.
Generální tajemník NATO Mark Rutte připomněl, že Ukrajina zasáhla letouny, které Rusko používalo k útokům na civilní cíle. „Nezapomínejme, že šlo o prostředky, které Rusové používali k úderům na nevinné lidi v ukrajinských městech a obcích,“ řekl tehdy Rutte v Bruselu před jednáním ministrů obrany Aliance. NATO operaci Pavučina označilo za velmi úspěšnou.
Analytici britského think-tanku Chatham House upozornili, že operace ukázala budoucnost válčení, kde se cílem může stát cokoli a kdekoli díky levným a dostupným technologiím. Zároveň ale vyvolala otázky, zda je samotné NATO připraveno na podobné útoky.
Rok po operaci Pavučina
Operace Pavučina se stala jedním z nejvíce analyzovaných vojenských zásahů posledních let. Bezpečnostní experti ji rozebírají na konferencích od Washingtonu po Singapur.
Pro Rusko znamenala nejen miliardovou ztrátu, ale i psychologický úder. Podle ukrajinské televize Kanal 24 bude náhrada zničených bombardérů trvat roky. Nových Tu-160 vyrobilo Rusko za celou poslední dekádu jen několik kusů a kapacity na urychlení výroby chybí.
SBU ve výročním prohlášení slíbila, že podobné operace budou pokračovat. „SBU nadále systematicky ničí cíle hluboko v ruském týlu a odplácí za každý zločin,“ uzavřela kontrarozvědka.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ukrajinci zasáhli ropnou rafinerii v Saratově a uzel ropovodu Družba
