Podle Ukrajiny chystá Rusko ozbrojenou operaci pod falešnou vlajkou na území Ruska a okupovaných území Ukrajiny. Rozsáhlá operace má podle Služby zahraniční rozvědky Ukrajiny (SZRU) posloužit jako záminka připravit Rusko i zahraničí na další eskalaci.
„Rusko pokračuje ve speciální operaci, jejímž cílem je zmařit mírová jednání zprostředkovaná Spojenými státy,“ uvedla 2. ledna Služba zahraniční rozvědky Ukrajiny (SZRU).
Po údajném „útoku na Putinovu rezidenci“, který Kreml označil za ukrajinskou akci, ruské úřady zintenzivnily šíření nových dezinformací. Ty mají podle ukrajinské rozvědky „připravit domácí i zahraniční publikum na další eskalaci konfliktu“.
„S vysokou mírou pravděpodobnosti předpovídáme přechod od manipulativního informačního vlivu k ozbrojené provokaci ze strany ruských tajných služeb s významnými civilními ztrátami,“ uvedla zpravodajská služba ve svém prohlášení.
K útokům pod falešnou vlajkou má podle varování dojít v předvečer nebo během oslav Vánoc podle juliánského kalendáře. Cílem se může stát náboženský objekt nebo jiné místo s výraznou symbolickou hodnotou, a to jak na území Ruska, tak v dočasně okupovaných oblastech Ukrajiny.
„K zfalšování důkazů o zapojení Ukrajiny se plánuje použití fragmentů úderných dronů západní výroby, které budou na místo provokace dopraveny z frontové linie,“ uvedla ukrajinská rozvědka.
Zastrašování veřejnosti a násilné činy s oběťmi prováděné pod falešnou vlajkou zapadají podle SZRU do dlouhodobých postupů ruských tajných služeb. Podle ukrajinské rozvědky Moskva tuto taktiku v minulosti opakovaně využívala.
Američtí představitelé podle deníku The Wall Street Journal uvedli, že CIA dospěla k závěru, že „Ukrajina neprovedla útok na rezidenci Vladimira Putina v Novgorodské oblasti Ruska“. Tento závěr USA je v přímém rozporu s tvrzením Ruska, které z dronového útoku obvinilo Ukrajinu.
Rusko má s operacemi pod falešnou vlajkou dlouhodobé zkušenosti. Historie nabízí momenty, kdy taková operace posloužila jako záminka k válce. Na podzim roku 1939 sovětská armáda ostřelovala vlastní pohraniční vesnici Mainila a útok podle ČT24 připsala Finsku. O několik dní později následovala invaze a začala zimní válka.
Podobný scénář měl i nástup čečenské války. První konflikt si vyžádal tisíce mrtvých ruských vojáků a veřejnost byla vůči dalším bojům výrazně skeptická. Kreml potřeboval náladu ve společnosti zlomit a získat podporu pro nové vojenské tažení.
Další ruská operace přišla v září 1999 v Rjazani. Policie tam oznámila zmaření teroristického útoku a zadržela tři muže s výbušninou. Už o den později se ukázalo, že šlo o agenty ruské tajné služby FSB. Případ se dál nevyšetřoval. Tehdejší šéf služby Nikolaj Patrušev tvrdil, že šlo pouze o cvičení. Krátce poté dal Vladimir Putin zelenou bombardování Čečenska.
Operace pod falešnou vlajkou patří k dlouhodobě používaným nástrojům Kremlu. Slouží k vytváření chaosu, k ospravedlnění budoucích vojenských kroků i k mobilizaci domácí veřejnosti, která má získat dojem, že Rusko pouze reaguje na hrozby.
Stejný vzorec bylo možné podle Evropské komise sledovat už v roce 2014 před anexí Krym. Ruské úřady tehdy systematicky šířily dezinformace o údajných „ukrajinských nacistech“, kteří měli ohrožovat rusky mluvící obyvatele poloostrova. Podobná argumentace se objevila i před plnohodnotnou invazí na Ukrajinu v roce 2022. Moskva využila incidenty a exploze na Donbase k tvrzení, že Kyjev je agresorem a že je nutné zahájit takzvanou speciální vojenskou operaci (SVO).
Kreml se stejnou logikou reagoval také po pokusu o otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala v roce 2018. Místo vysvětlení následovaly dezinformace, kdy ruští představitelé podle serveru Seznam Zprávy obvinili Velkou Británii, že si útok sama zinscenovala, aby mohla svalit vinu na Moskvu.
Dezinformační narativ se šíří především skrze ruská státní média a koordinované sítě takzvaných trollích farem. Ty cíleně působí na uživatele sociálních sítí na území Evropské unie, kde mají podle Ministerstva vnitra ČR ovlivňovat veřejnou debatu a posouvat její rámování ve prospěch Kremlu.
Cílem dezinformačních kampaní je dlouhodobě diskreditovat NATO, EU a vykreslovat Ukrajinu jako agresivní a nebezpečný stát. V tomto obrazu vystupuje Rusko výhradně jako stát, který je nucen se bránit. Právě takový rámec pomáhá Kremlu udržovat domácí podporu a připravovat půdu pro tvrzení, že případná další vojenská akce je nevyhnutelná.
Stupňující se obvinění přitom nemusí mířit jen k okamžitému efektu. Mohou být součástí širší strategie hybridní války, jejímž cílem je předem zpochybnit západní a ukrajinskou interpretaci událostí nebo vytvořit alibi pro budoucí vojenské operace.
Služba zahraniční rozvědky Ukrajiny v pátek apelovala na média, aby k materiálům zveřejňovaným Kremlem přistupovala kriticky, důsledně je ověřovala a nepodílela se na šíření ruských dezinformací.
Zdroj: autorský text
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ukrajinci na Nový rok zasáhli v Rusku rafinerii a ropný závod
