Myšlenka tlumení slunečního záření za účelem ochlazení planety Země zní lákavě. Podle vědců z Kolumbijské univerzity v USA by však snaha zpomalit globální oteplování a neuvážené zásahy do klimatu mohly přinést více škody než užitku.
Globální oteplování postupuje stále rychleji a vědci se snaží najít způsoby, jak jeho dopady na naší planetu zpomalit. Zkoumají různé možnosti, jak ovlivnit klima. Budoucí možné experimenty ale mohou být nebezpečné.
Výzkum vedený Mirandou Hackovou, vědkyní zabývající se aerosoly na Kolumbijské univerzitě v USA, zdůrazňuje, že metoda stratosférické aerosolové injekce čelí obrovským logistickým, technickým a politickým překážkám. Nová studie, publikovaná v časopise Scientific Reports, dochází k závěru, že takové experimenty by měly být zvažovány až po důkladném posouzení jejich skutečné proveditelnosti.
„Pokud se o to pokusíte, může se stát řada věcí a my tvrdíme, že rozsah možných následků je mnohem širší, než si kdokoli uvědomuje,“ varuje v článku na webu Kolumbijské univerzity Faye McNeillová, odbornice na aerosoly. Upozorňuje, že zásahy do atmosféry by mohly vyvolat nečekané klimatické změny a spustit katastrofální procesy, které by lidstvo už nemuselo být schopno zvrátit.
Inspirováno přírodou
Koncept stratosférické aerosolové injekce pochází z inspirace v přírodě, například sopečnou erupcí, která může krátkodobě ochlazovat planetu odrážením slunečního záření mračny popela v atmosféře. Vědci, inspirovaní touto skutečností, zkoumali aerosolovou injekci pomocí počítačových simulací jako možný nástroj geoinženýrství ke zmírnění globálního oteplování. McNeillová však zdůrazňuje, že tyto modely neodrážejí realitu.
„I když jsou simulace stratosférické aerosolové injekce v klimatických modelech sofistikované, jsou jen idealizované. Vědci modelují dokonalé částice, které mají perfektní velikost. Ale když začnete porovnávat, kde se skutečně nacházíme s tímto idealizovaným scénářem, odhalí se v konkrétních predikcích spousta nejistoty,“ vysvětluje.
Její vědecký tým analyzoval implementační strategie a dospěl k závěru, že nejbezpečnější přístup by vyžadoval jeden centralizovaný globální systém, který by koordinoval všechny injekce, což je v aktuální rozdělené geopolitické realitě těžko proveditelné.
Výzva k opatrnosti
Vědci také poukázali na závažná omezení, pokud jde o materiály. Látky jako diamantový nebo zirkonový prach by sice možná byly účinné, ale překročily by světovou produkční kapacitu. Případné použití minerálů, jako je vápenec nebo síra, by zatěžovalo dodavatelské řetězce a mělo by podle vědců sklon k hrudkování v atmosféře, což by mohlo snižovat samotnou účinnost.
Vědci zvažovali i použití aerosolů, ale podle vědkyně Hackové podcenili, jak složité by ve skutečnosti bylo každoročně rozptýlit tak obrovské množství materiálu do atmosféry.
Autoři studie docházejí k závěru, že dokud nebudou tyto technické a geopolitické problémy vyřešeny, experimentování s metodou stratosférické aerosolové injekce není realistickým řešením ke snížení globálního oteplování.
„Vzhledem k chaotické realitě metody stratosférické aerosolové injekce nedojde k výsledkům tak, jak to modeluje 99 procent simulací,“ uvedl profesor Daniel Steingart z Centra pro elektrochemickou energii na Kolumbijské univerzitě, který na zmíněné studii spolupracoval s Faye McNeillovou. Podle něj počítačové modely neberou v úvahu nepředvídatelné faktory, které mohou skutečný průběh takových experimentů zásadně ovlivnit.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Mobil je pro děti jako droga. Zvyšuje riziko agresivity a sebevražedných myšlenek, varují odborníci