Šikana zůstává jedním z nejpalčivějších problémů českého školství. Podle aktuálního průzkumu společnosti GTS Alive, vydavatele studentských průkazů ISIC, se s ní děti setkávají ve třech čtvrtinách tříd na základních školách a v každé třetí třídě na střední škole. Nejčastěji jde o útoky namířené proti více spolužákům najednou, méně často proti jediné oběti.
„Na základních školách převažuje dle výsledků průzkumu slovní šikana následovaná šikanou psychickou typu vyloučení z kolektivu. Na středních školách je toto pořadí opačné. Fyzická šikana tvoří na obou typech škol kolem 13 procent případů. Poměrně častá je také šikana kvůli horšímu oblečení, botám nebo mobilu, následovaná kyberšikanou. Žáci nám u všech těchto typů šikany v průzkumu popisovali také alarmující konkrétní příklady, se kterými se setkali,“ sdělil redakci NašeTéma ředitel společnosti GTS Alive Radek Schich.
Pasivní přístup části škol
Přestože se šikana objevuje napříč školami, podle žáků se k její prevenci řada škol staví spíše vlažně. Polovina základních škol a 44 procent škol středních prý řeší prevenci pasivně. Skutečně aktivní je v tomto ohledu jen asi 13 procent škol obou stupňů. Nejčastěji využívanými opatřeními zůstávají schránky důvěry, třídnické hodiny či programy vedené školními psychology.
Pozitivní zprávou je, že dvě třetiny žáků vědí, na koho se ve škole mohou obrátit, pokud by se stali obětí šikany. Další čtvrtina má alespoň představu. Jen devět procent školáků neví vůbec. Významnou roli podle dětí hrají zejména třídní učitelé. Většina z nich se podle svých žáků tématu šikany věnuje aktivně, čímž do značné míry vyrovnávají pasivní přístup samotných škol.
Na druhém stupni škol se třídní učitelé dokonce ukazují jako ještě aktivnější než jejich kolegové na základních školách.
Oběti šikany často mlčí
Průzkum se zaměřil také na reakce dětí, které se samy staly obětí šikany. Nejčastější odpovědí bylo, že se nijak nebránily – nevěděly, co dělat, nebo se domnívaly, že to nemá cenu. Takto odpovědělo 37 procent dotázaných. Čtvrtina obětí šikanu oznámila, 13 procent se snažilo změnit hlavní důvod útoků a 12 procent reagovalo podobně agresivními prostředky, vyplývá z průzkumu.
Zajímavý je i pohled středoškoláků na to, kde se s šikanou setkali. Téměř dvě třetiny z nich uvádějí, že první zkušenosti s ní získali ještě na základní škole. Šikana se podle nich vyskytuje nejčastěji právě ve školním prostředí, s velkým odstupem pak následují sportovní oddíly, letní tábory nebo volnočasové kroužky.
Co by podle žáků pomohlo
Na otázku, jak by bylo možné šikanu účinněji potlačit, nejvíce dětí odpovědělo, že by pomohly přísnější tresty pro agresory. Dalším významným faktorem jsou podle nich lepší vztahy ve třídě podporované společnými aktivitami a také zvýšený dohled učitelů.
Naopak větší zapojení rodičů žáci příliš jako účinný nástroj nevnímají.
Agresoři často pod tlakem skupiny
Necelých 12 procent dotázaných přiznalo, že někdy sami někoho šikanovali. Motivy byly různé, od osobních antipatií přes vliv skupiny a strach z vyčlenění až po snahu pobavit sebe nebo ostatní. Často také uváděli, že si neuvědomovali, jak velkou újmu mohou svým chováním způsobit.
Průzkum probíhal v dubnu a květnu letošního roku mezi téměř osmi stovkami žáků všech typů středních škol a učilišť. Výzkumníci se zajímali nejen o jejich aktuální zkušenosti, ale i o vzpomínky na dobu, kdy navštěvovali základní školu.
Výběr z typických odpovědí žáků na otevřenou otázku „Pokud jsi se setkal/a se šikanou ty osobně nebo u spolužáků, popiš prosím bez uvedení jmen, jak konkrétně probíhala, jak byla případně řešena a jak toto řešení pomohlo.“
Základní škola
- „Nemůžeš sedět vedle mě,“ a kopala do mě nohama, abych si odsedla z posledního volného místa.
- „Nevrátím ti ten marcipán, mám na něj chuť.“
- „Nechci abys jela s námi na výlet.“
- „Nevrátím ti ten sešit, co ti řekne učitelka, až ji řekneš, že ho nemáš a byl v něm úkol?“
- „Roztrhla mi sešity, učebnice, učitelka mi to nevěřila, že to byla ona.“
- „Nechci tě ve skupině na projekt,“ tak jsem si ho udělala sama, bez ostatních, reakce učitelky? „Měla jsi pracovat s nimi, za 5.“
- „Udělej to za mě, jinak ti nevrátím telefon.“
Moje dítě je ve škole šikanováno. Co dělat?
Pokud máte podezření, že vaše dítě zažívá ve škole šikanu, je důležité postupovat klidně, ale rozhodně. Ujistěte dítě, že stojíte plně na jeho straně, naslouchejte mu a shromážděte co nejvíce informací o situaci.
O problému otevřeně informujte školu. Obraťte se na třídního učitele nebo ředitele, trvejte na osobní schůzce. Pokud nenajdete řešení, můžete se obrátit na školní inspekci či příslušný úřad.
Dítě nikdy nežádejte, aby útoky oplácelo, řešení musí převzít rodiče. Zároveň mu pomozte zvládat psychickou zátěž a naučte ho, jak reagovat v obtížných situacích. V případě podezření na trestný čin neváhejte kontaktovat Policii ČR.
NAŠE TÉMA DOPORUČUJE: Gemini po velké aktualizaci umí editovat obrázky
