V Česku byl potvrzen trvalý výskyt invazního komára japonského (Aedes japonicus). Tento druh, původem z východní Asie, může přenášet řadu virových onemocnění včetně západonilské horečky, horečky dengue či chikungunyi. Vyplývá to z aktuálních výsledků monitoringu, který realizovali odborníci ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a České zemědělské univerzity v rámci projektu OH SURVECTOR.
Podle vědců se komár v tuzemsku poprvé objevil v roce 2021 a od té doby se rychle rozšířil. Nyní je jeho přítomnost doložena na zhruba polovině z více než šedesáti sledovaných lokalit napříč republikou.
Aktivní přes den, zaměřuje se na savce
Vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci SZÚ Ing. Martin Kulma, Ph.D., vysvětluje, proč by lidé měli zbystřit: „Tento druh komára se hojně vyskytuje v okolí lidských sídel, kde se množí například v nádržích na dešťovou vodu, truhlících pod květináči, nebo třeba ve vázách s květinami. Podobná místa na rozmnožování v minulosti využíval původní český komár pisklavý (Culex pipiens), ten ale saje hlavně na ptácích, tudíž jeho přítomnost člověk příliš nepocítil. Oproti němu komár japonský jako svého hostitele preferuje hlavně savce, včetně člověka. Na rozdíl od komára pisklavého je komár japonský aktivní přes den, přičemž jeho aktivita je nejvyšší ráno a večer.“
Genetická analýza populace navíc ukazuje, že tento druh do Česka nepronikl jednorázově. „Naše výsledky ukazují, že populace komára japonského v Česku je z genetického hlediska poměrně různorodá. To dokazuje, že k zavlečení tohoto komára do Česka došlo několikrát nezávisle na sobě a z různých zdrojových oblastí,“ uvedl Bodhi van Wieringen z České zemědělské univerzity.
Riziko zatím není akutní, může se ale změnit
Přestože komár japonský patří mezi významné přenašeče tropických chorob, odborníci zatím uklidňují veřejnost. „Bezprostřední riziko pro lidi v Česku komár japonský zatím nepředstavuje,“ zdůraznil Jiří Černý z České zemědělské univerzity.
Dodal však, že se situace může vyvinout jinak, pokud by se na našem území objevil nakažený cestovatel: „To se ale může v budoucnu změnit. Rizikem jsou například cestovatelé, kteří by si přivezli některou z těchto nemocí z tropů a nakazili zdejší populaci invazních komárů.“
Jak se chránit: klíčem je odstranění líhnišť
Podle odborníků je nejúčinnější ochranou prevence a likvidace míst, kde se mohou larvy vyvíjet. Typicky jde o menší nádoby se stojatou vodou.
„Lidé by neměli dlouhodobě nechávat na svých pozemcích vodu v kýblech, konvích nebo dalších nádržkách. Vodu v truhlících pod květináči nebo ve vázách je pak optimální alespoň jednou za dva týdny vyměnit, aby se v ní nemnožily komáří larvy. U velkých sudů a nádrží na dešťovou vodu je pak dobré překrýt je moskytiérou, aby se k ní komárům zamezil přístup. Pozor je potřeba dát i na skladování předmětů, kde se může kumulovat voda a můžou tak sloužit jako líhniště. Typickým předmětem toho rázu jsou například pneumatiky,“ doporučuje Jakub Dvořák ze SZÚ a České zemědělské univerzity.
Importované případy nemocí v ČR
Podle dat SZÚ byly v Česku letos hlášeny desítky případů tropických onemocnění, ale jednalo se o importy z exotických destinací.
„Co se týká horečky dengue, v letošním roce máme v ČR zatím hlášeno 72 případů, horečky chikungunya 8 a 1 případ západonilské horečky. U všech těchto nákaz se jedná o importy z exotických destinací, to znamená, že si infekci přivezli lidé z cest. V letošní sezóně byly jednotky případů místního přenosu onemocnění virem dengue zaznamenány v Itálii, Francii a Portugalsku. Případy lokálně získaného onemocnění virem chikungunya byly zaznamenány ve Francii a Itálii a západonilské horečky v jižní Evropě, v letošním roce především v Itálii,“ uvedl Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.
Další invazní druhy na obzoru
České území není ohroženo pouze komárem japonským. Vědci už potvrdili i výskyt komára korejského (Aedes koreicus). Do budoucna je pravděpodobné, že se natrvalo usadí i komár tygrovaný (Aedes albopictus), který je spojen s šířením tropických onemocnění v jižní a západní Evropě.
Vědci vyzývají veřejnost ke spolupráci
Monitoring invazních druhů bude pokračovat i nadále. Do projektu se mohou zapojit i obyvatelé ČR – a to buď nahlášením nálezu přímo SZÚ, nebo prostřednictvím mobilní aplikace Mosquito Alert, kam lze nahrát fotografie podezřelých komárů.
NAŠE TÉMA DOPORUČUJE: Glosa: Babiš podvedl stát i EU, konstatuje soud. V normální zemi by skončil