Kontrola evropských financí na Slovensku odhalila vážné nedostatky v ochraně peněz z fondů Evropské unie. Závěrečná zpráva mise Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu (CONT), vedená europoslancem Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL), poukazuje na systémové problémy, politický tlak a nedostatečnou transparentnost. Mise, která proběhla koncem května, zkoumala nejen finanční toky, ale i stav právního státu a fungování kontrolních mechanismů.
„Setkali jsme se nejen s administrativními selháními, ale také s politicky nepřátelským prostředím vůči jakékoli formě kontroly, občanské společnosti i médiím,“ řekl europoslanec Zdechovský z frakce Evropské lidové strany (EPP). „Zpráva, kterou jsme připravili, je kritičtější, než je obvyklé – ale bohužel zcela oprávněně.“
Napjatá atmosféra a politické tlaky
Mise se setkala s otevřenou nevraživostí ze strany slovenské vlády. Premiér Robert Fico označil delegaci za zaujatou a Zdechovského osobně nazval „politickým nájemným vrahem“. „Z důvodu výhrůžek jsem byl přidělen pod policejní ochranu,“ uvedl Zdechovský, který čelil výhrůžkám poté, co Fico veřejně zpochybnil účel mise.
Zpráva zdůrazňuje, že premiérova prohlášení a kritika ze strany poslanců Národní rady přispěly k vytvoření nepřátelské atmosféry. „Tato prohlášení vedla k četným výhrůžkám na adresu vedoucího mise a následně k jeho umístění pod policejní ochranu,“ uvádí dokument.
Korupce a špatná správa fondů
Delegace odhalila závažné nedostatky v činnosti Zemědělské platební agentury (PPA), která spravuje evropské zemědělské dotace. „Kontrolní mechanismy jsou nefunkční, nebo zcela chybějí,“ zhodnotil Zdechovský.
Agentura podle zprávy vyplatila přes 60 milionů eur na projekty, které často nesloužily svému účelu. Například dotace určené na rozvoj cestovního ruchu byly použity na výstavbu luxusních vil místo penzionů, jak upozornili slovenští investigativní novináři.
OLAF na stopě hladových vlků
„Dostali jsme od občanů ze Slovenska tisíce veřejných podnětů, z toho téměř 200 je již předmětem šetření u OLAF (Evropský úřad pro boj proti podvodům) a EPPO (Úřad evropského veřejného žalobce), přičemž mnohá vyšetřování již probíhají,“ popsal Zdechovský.
Oslabení právního státu
Zrušení Úřadu speciální prokuratury mělo zásadní dopad na vyšetřování hospodářských trestných činů. „Zrušení Úřadu speciálního prokurátora a Národní kriminální agentury vedlo k poklesu počtu obžalob za závažné hospodářské trestné činy – jen dvě v roce 2025 oproti 120–150 o rok dříve,“ zdůraznil Zdechovský.
Tento krok podle zprávy oslabil schopnost Slovenska efektivně chránit evropské prostředky.
Systémové nedostatky a nedostatek transparentnosti
Zpráva také kritizuje nedostatečnou spolupráci slovenských úřadů, které poskytovaly protichůdné informace. Zástupci vlády často obviňovali předchozí administrativy, aniž by předložili konkrétní plány na nápravu. Delegace rovněž upozornila na záměrné „rozdrobování“ podvodných aktivit, aby se vyhnuly pozornosti evropských orgánů, jako je EPPO.
Navzdory tomu zpráva vyzdvihuje i pozitivní příklady, například úspěšnou realizaci projektů z Fondu obnovy (RRF) či modernizaci kardiologické nemocnice díky evropským prostředkům.
Doporučení pro Slovensko
Delegace navrhuje zavedení systému ARACHNE pro detekci podvodů, větší transparentnost při rozdělování dotací a zapojení občanských a romských komunit do plánování projektů.
Zdechovský zdůraznil, že cílem mise nebylo Slovensko trestat, ale chránit peníze evropských daňových poplatníků. „Peníze evropských daňových poplatníků nesmí končit v kapsách podvodníků. Mají sloužit lidem a pomáhat regionům růst,“ dodal europoslanec.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Chorvatsko se potýká s výkaly v moři. Chorvaté viní jachty
