Včely v Česku i na Slovensku čelí náročným časům kvůli vysokým úhynům včelstev, které zhoršují nemoci, suché zimy a nešetrné zásahy do přírody. To může vést k růstu cen medu a šíření falšovaných produktů na trhu.
Včelaři hlásí, že úhyny včelstev zůstávají na alarmující úrovni a v některých případech mají dokonce stoupající tendenci. Současné teplé a suché počasí situaci ještě zhoršuje, což by mohlo v letošním roce zvýšit ceny medu. Zároveň roste riziko, že se na trhu objeví více falšovaného medu, protože zákazníci často preferují nízkou cenu a odhalit padělek je i pro odborníky velmi obtížné. Tento trend tak bohužel usnadňuje pronikání nekvalitních produktů do domácností.
Podle dat z monitorovacího projektu Coloss, který v Česku sleduje ztráty včelstev, včelaři každoročně ztrácejí 10 až 20 % svých včel. Někteří ale tvrdí, že skutečnost je ještě dramatičtější.
„I přesto, že každý rok investujeme mnohem více času a financí do péče o včelstva, zaznamenali jsme loni největší úhyn za dobu, co včelaříme. Jde o to, že včely mají čím dál těžší život, ať už kvůli rozšíření infekcí, jako je Varroáza způsobená roztočem kleštíkem včelím, nebo kvůli necitlivým zásahům člověka do krajiny,“ sdělil redakci NašeTéma.cz včelař Josef Kölbl, zakladatel včelí farmy Včelařství Domovina z Vysočiny.
Podobné zkušenosti má i Daniel Prokeš, majitel další včelí farmy: „I my jsme loni přišli o spoustu včelstev, u nás byly na vině především přemnožené vosy, ale i Varroáza.“ Na Slovensku situaci potvrzuje Pavol Kameník, předseda Spolku včelárov Slovenska, podle něhož tamní včelaři evidují úhyny v rozmezí 1 až 70 %, v průměru 20–25 %. Josef Kölbl přitom zdůrazňuje, že pomoci včelám může každý – například sázením květin do truhlíků, vytvářením květnatých luk nebo méně častým sekáním trávníku s různou výškou trávy.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Med jako zázrak přírody aneb Jak včely ovlivňují náš svět
Počasí jako další nepřítel včel
Kromě nemocí a lidských zásahů včelám nepřeje ani počasí. Letošní zima přinesla podle ČHMÚ výrazně méně srážek – v únoru napadla jen necelá polovina běžného množství.
„Teplá zima a rychlý nástup jara nemusí být samy o sobě problém. Ten by nastal v případě dlouhodobých extrémních výkyvů teplot nebo v případě absencí dešťových srážek. To vše má velký dopad na to, že včely nestihnou dostatečně rychle posílit a být v plné síle na hlavní snůšku květového medu,“ vysvětluje Josef Kölbl.
Dopad na ceny medu
Vysoké úhyny včel přirozeně ovlivňují produkci medu. V minulosti podobné situace vedly k růstu cen o zhruba 10 Kč za kilogram. „Ačkoliv jsme loni zaznamenali vyšší úhyny, investovali jsme do provozu naší včelí farmy natolik, že letos ceny zvyšovat určitě nebudeme,“ ujišťuje včelař Kölbl.
Naopak Daniel Prokeš varuje: „Je dost pravděpodobné, že úhyny se letos na ceně medu na trhu projeví, a to i proto, že cena medu v Česku je na hranici rentability – český med je jedním z nejlevnějších v Evropě, což brání investicím do kvalitní péče o včely.“
Problém s falšovaným medem
Snaha o nákup levného medu přispívá k šíření falšovaných produktů. „Dnes spotřebitel většinou nemá možnost zjistit, zda je med pravý, nebo falešný, protože techniky falšování se vyvinuly natolik, že takový med často nelze odhalit ani v laboratořích. Proto je často jediným ukazatelem jeho nízká cena,“ upozorňuje Josef Kölbl.
Daniel Prokeš dodává naději: „Existuje však metoda, kterou vyvinuli vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Univerzity Karlovy a která dokáže falšovaný med odhalit. Ta ale zatím čeká na akreditaci. Doufáme, že se tak stane co nejdříve, protože současná situace ohrožuje zdraví spotřebitelů a poškozuje fungování celého trhu s medem.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kvalitní med časem tuhne, pančovaný nepoznáte, říká včelař Josef Kölbl