Turecko se připravuje na možné ničivé zemětřesení o síle až 7 stupňů, které by mohlo vyvolat tsunami na pobřeží Egejského moře. Seismologové varují před riziky v oblasti Mugla, zatímco nedaleký řecký ostrov Santorini dál sužují otřesy. Úřady spouštějí výstražné systémy a obyvatelé jsou ve střehu.
Turecko stojí před další potenciální přírodní katastrofou. Podle odborníků z řad seismologů hrozí v blízké době zemětřesení o síle až 7 magnituda, jehož epicentrum by mohlo ležet nedaleko západního pobřeží země. Takový otřes by mohl vyvolat vlnu tsunami, jež by ohrozila města podél Egejského moře, včetně turisticky oblíbených destinací. Turecké úřady proto nečekají a rozjíždějí preventivní opatření, aby minimalizovaly možné následky.
Nejvíce znepokojivá je situace na jihozápadě Turecka, konkrétně v provincii Mugla. Právě tato oblast je považována za nejohroženější. „Lidé v pobřežních zónách budou mít v případě vzniku tsunami přibližně 30 minut až jednu hodinu na reakci,“ uvedl seismolog Orhan Tatar v rozhovoru pro turecký portál Dunya.
Aby obyvatelé měli šanci včas zakročit, úřady instalovaly sirény a zavedly systém SMS varování, který má rychle informovat o hrozbě. „Pokud vlna dorazí, její dopad by nemusel být zničující. Směrem k severu, například k Izmiru, by její síla slábla,“ dodal Tatar, čímž nabízí jistou útěchu obyvatelům severnějších oblastí.
Turecko není na seismickou aktivitu nepřipravené – země má s ničivými otřesy bohaté a bolestivé zkušenosti. Jen před dvěma lety, v únoru 2023, zasáhlo jihovýchod země na hranici se Sýrií zemětřesení o síle 7,8 magnituda. Katastrofa tehdy zdevastovala města jako Gaziantep, zanechala za sebou přes 53 tisíc obětí a více než 200 tisíc zřícených budov. Trauma z této události je stále živé, což nyní motivuje rychlé a koordinované kroky úřadů i obyvatel.
Další rozměr nejnovější hrozbě dodává situace na nedalekém řeckém ostrově Santorini, jenž je od tureckého pobřeží vzdálený zhruba 200 kilometrů. Ostrov, který je sopečného původu, už několik týdnů zažívá sérii otřesů, z nichž některé dosahují síly přes 5 stupňů.
Tisíce obyvatel Santorini kvůli tomu opustily své domovy, a někteří experti spekulují o možném probuzení podmořské sopky Kolumbo, ležící severovýchodně od ostrova. „Pokud by došlo k erupci, mohla by vyvolat větší tsunami, které by zasáhlo širší oblast Egejského moře,“ varuje vulkanolog David Pyle z Oxfordské univerzity, jehož citoval portál Turkyie Today. Řečtí seismologové však zatím ujišťují, že otřesy na Santorini jsou spíše tektonické než vulkanické povahy.
Kromě Mugly jsou v ohrožení i další turecká města, například Bodrum či Marmaris, která leží v seismicky aktivní zóně podél Egejského moře. Tato oblast je ovlivněna pohybem několika tektonických desek – Anatolské, Egejské a Africké – jejichž interakce pravidelně způsobuje otřesy.
Turecko proto dlouhodobě investuje do posílení infrastruktury a vzdělávání obyvatel. Po zemětřesení v roce 1999, kdy v Izmitu zahynulo přes 17 tisíc lidí, přijala země přísnější stavební normy a zavedla povinné pojištění proti škodám způsobeným otřesy, známé jako DASK.
Aktuální přípravy zahrnují nejen varovné systémy, ale i posílení záchranných složek v rizikových oblastech. „Snažíme se být maximálně připraveni. Každá minuta může zachránit životy,“ uvedl mluvčí tureckého úřadu pro zvládání katastrof AFAD. Mezitím obyvatelé pobřežních měst shromažďují zásoby a připravují evakuační plány.
Situace zůstává napjatá i kvůli nejnovějším zprávám ze Santorini, kde seismická aktivita od ledna 2025 přesáhla 21 tisíc otřesů. Řecké úřady tam vyhlásily výjimečný stav a premiér Kyriakos Mitsotakis plánuje ostrov brzy navštívit. Turistický ruch na ostrově, který loni přivítal 3,5 milionu návštěvníků, se prakticky zastavil.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: AI mezi sebou mluví vlastním jazykem: Hrozba pro lidstvo, nebo technologický skok?