Česká národní banka (ČNB) dnes opět snížila základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu na 3,75 %. Důvodem je zhoršený výhled ekonomiky a obavy z dalšího zpomalení růstu. Centrální banka zároveň varuje před riziky spojenými s vývojem cen energií, potravin a mezd.
Česká ekonomika se sice postupně zotavuje z následků pandemie, ale její růst je pomalejší, než se očekávalo. Na vině je slabá zahraniční poptávka, vysoké ceny energií a nejistota ohledně dalšího vývoje. To se odráží i v nové prognóze ČNB, která očekává letos růst HDP pouze o 2 %.
V reakci na zhoršený výhled centrální banka dnes opět snížila základní úrokové sazby. Dvoutýdenní repo sazba, která je klíčová pro úročení komerčních úvěrů, tak klesla na 3,75 %. ČNB doufá, že levnější peníze podpoří investice a spotřebu a pomohou tak ekonomice k rychlejšímu růstu.
Guvernér ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci zdůraznil, že banka je připravena v případě potřeby úrokové sazby dále snižovat. Zároveň ale varoval před riziky, která by mohla inflaci znovu rozdmýchat. Mezi ně patří především růst cen energií a potravin, ale i tlak na zvyšování mezd.
„Musíme být obezřetní a sledovat vývoj inflace velmi pozorně,“ řekl Michl. „Pokud by se ukázalo, že inflační tlaky sílí, budeme muset reagovat a úrokové sazby opět zvýšit.“
Rozhodnutí ČNB snižovat úrokové sazby v době, kdy inflace stále překračuje 2% cíl, je kontroverzní. Někteří ekonomové varují, že by to mohlo vést k dalšímu růstu cen a znehodnocení úspor. Jiní naopak argumentují, že nízká inflace je v současné situaci menším zlem než recese.
Jisté je, že česká ekonomika se nachází v nelehké situaci. Vláda a centrální banka budou muset v následujících měsících a letech čelit řadě výzev, aby zajistily stabilní růst a prosperitu země.