Už tuto neděli 27. října nás čeká změna času na zimní čas. Ručičky hodin posuneme z 3:00 na 2:00, což znamená jednu hodinu spánku navíc. Změna nastane v noci ze soboty na neděli. Ale proč se vlastně hodiny posouvají?
Historie změny času
Změna času, ať už na letní nebo zimní, má své kořeny už v první polovině 20. století. V Evropě byla poprvé zavedena během 1. světové války, konkrétně v roce 1916, kdy se státy snažily ušetřit energii, zejména palivo potřebné pro válečný průmysl.
Po válce se tato praxe již neprosazovala a znovu do popředí se znovu dostala až během 2. světové války a poté v 70. letech, kdy svět zasáhla ropná krize. Tehdy si pravděpodobně politici mysleli, že posunem času dokáží efektivně využít denního světla a tím snížit energetické nároky.
Proč se střídá zimní a letní čas? Hlavní důvodem je právě využití denního světla. Letní čas má prodloužit světlo ve večerních hodinách a zimní zase posunout ranní světlo, abychom měli při probouzení více přirozeného světla.
Změna času a biorytmus
I když se změna na zimní čas zdá být na první pohled jako něco příjemného, mnoho z nás tyto změny jako stresovou zátěž. Náhlé posunutí denního režimu může narušit náš biorytmus.
Tělo může potřebovat několik dní, aby se přizpůsobilo novému režimu. Mezi nejčastější problémy patří únava, změny nálad a problémy se soustředěním. Někteří lidé si stěžují dokonce na problémy se spánkem, zejména starší populace.
Zajímavostí je, že změna času může mít vliv na náš zdravotní stav. Náhlá změna spánkového cyklu, i když jen o hodinu, může být pro citlivější jedince náročná. „Spánek je strašně důležitý pro naprostou většinu našich funkcí. Každý víme, že když méně spíme, tak jsme malátnější, méně výkonní a třeba i psychicky nám to méně zapaluje,“ uvedla neuroložka Soňa Nevšímalová z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice pro iRozhlas.
Méně denního světla znamená i úbytek vitamínu D v těle. Proto je vhodné upravit jídelníček a zařadit více potravin s vitamínem D, jako jsou ryby, hovězí játra, vaječné žloutky, sýry, mléčné výrobky, droždí a houby.
Tip, jak si změnu času usnadnit
Chcete-li změnu na zimní čas zvládnout bez depresí a stresu, začněte s přípravami v předstihu. Zkuste v týdnu před změnou postupně zkracovat večerní aktivity a zaměřte se na relaxaci. Pravidelný spánkový režim a dostatek odpočinku by mohl pomoci s přechodem na zimní čas.
Podzimní večery budou delší a zima je už opravdu za rohem.
Zrušení změny času
Změny času jsou i důvodem pro řadu akcí a petic. V Česku byla známá zejména aktivita Stanislava Pecky. Češi byli také u celoevropské ankety ke střídání zimního a letního času.
„Evropská komise představila svůj návrh na zrušení střídání času v září 2018 na základě veřejné konzultace, v níž drtivá většina ze 4,6 milionu evropských občanů, kteří se jí zúčastnili, požadovala ukončení této praxe. V první polovině roku 2019 pak návrh schválili poslanci Evropského parlamentu,“ píše web Euronews.
Jenže od té doby se v této záležitosti nestalo prakticky zcela nic. Evropa řešila Brexit a jeho následky, covid a válku na Ukrajině, takže se v otázce změny času zatím nijak nepostoupilo.
Aktuálně ještě nepanuje ani shoda na tom, zda ponechat celoročně standardní čas (zimní čas, pozn. red.), nebo trvale posunout hodinky o hodinu vpřed.
Obě varianty mají své příznivce i odpůrce. „Ukončení střídání letního a zimního času by se mohlo poprvé uskutečnit v roce 2026, ale podle některých europoslanců to reálněji vypadá až na konec této dekády,“ dodal Euronews.
Autorský text: Eva Klein
