REKLAMA

Československo pod vedením Tomáše G. Masaryka pomohlo bolševickému Rusku během hladomoru

Československo v čele s prezidentem Tomášem G. Masarykem hrálo klíčovou roli v pomoci Rusku během jednoho z nejhorších hladomorů. S odkazem na slovenský Denník N se zaměřujeme na zoufalé přežití obyvatel. Kanibalismus se stal nevyhnutelnou součástí historie Ruska.

REKLAMA

„Humanitární pomoc hladovějící zemi posílalo také Československo,“ napsal před lety slovenský portál Denník N.

Hladomor, který zasáhl Rusko v letech 1921 až 1923, byl jednou z nejtemnějších kapitol v dějinách této země.

Hladomor byl důsledkem neúrody, zdecimované krajiny po občanské válce a drsné politiky bolševické vlády. Ta zabavovala rolníkům úrodu, rekvírovala obilí, dobytek a potraviny. Historické prameny podle rusisty Jakuba Šedivého uvádějí, že bylo zabaveno až devět desetin úrody, což rolníkům znemožnilo, aby v následujícím roce znovu zaseli.

„Říká se, že tímto hladomorem bylo postiženo až 40 milionů lidí v Rusku. V historických pramenech se uvádí, že zemřelo kolem 5 milionů lidí. Takže šlo od středověku o největší demografickou katastrofu v Evropě,“ řekl v rozhovoru pro Český rozhlas rusista a překladatel Šedivý.

REKLAMA

Ruský režim se snaží tuto tragédii vymazat z paměti národa (dokládá to například zákaz promítání dokumentu Golod v ruských kinech, jak uvedlo v roce 2022 tamní ministerstvo kultury, pozn. red.), ale nezapomenutelné vzpomínky na zoufalství a beznaděj zůstávají.

Obyvatelé bolševického Ruska se tehdy ocitli v bezvýchodní situaci, v níž byly nejhorší lidské instinkty vyzkoušeny na maximum. Kanibalismus se tehdy stal realitou.

Na podzim roku 1921 se začaly objevovat zprávy, které ohromily nejen místní obyvatele, ale i celý svět. Například jedna žena, která odmítla vydat tělo svého zesnulého manžela, prohlásila: „Nevzdáme se ho. Sami ho sníme.“ Tento příběh, zdokumentovaný americkým historikem Douglasem Smithem, ilustruje, jak daleko byli lidé ochotni zajít v boji o přežití. Případy, kdy skupiny lidí v noci vykopávaly čerstvě pohřbené mrtvoly, aby je zkonzumovaly, byly zcela běžné. Města byla nucena hlídat hřbitovy, aby zabránila těmto ohavným činům.

Historik Bertrand M. Patenaude ze Stanfordské univerzity poukazuje na to, že pojídání mrtvol bylo rozšířenější, než se původně předpokládalo. „Nejednalo se o epidemii, ale počet případů byl šokující,“ říká.

REKLAMA

Sergej Lukaševský, ruský historik, dodává, že se objevily i případy kanibalismu, kdy lidé zabíjeli své blízké, aby se najedli. „Jen ve čtyřech uralských okresech bylo oficiálně oznámeno 350 případů kanibalismu,“ tvrdí Lukaševský s tím, že skutečný počet byl mnohem vyšší.

Smutnou kapitolou byly i případy, kdy rodiče z nedostatku potravin snědli své vlastní děti. V dokumentu Golod (Hladomor, pozn. red.) se hovoří o tom, že vztah ruských rolníků k dětem byl odlišný od toho, jaký znají na Západě. Místní obyvatelé si často neuvědomovali, proč by měli upřednostňovat pomoc dětem, když pro rodinu nepřinášejí takový užitek jako dospělí.

V této tragické situaci se Československo pod vedením prezidenta Tomáše G. Masaryka rozhodlo jednat. Aleš Ziegler, absolvent historie, ve své doktorské práci popisuje, jak byla zorganizována humanitární pomoc, kterou Československo poslalo do postižených oblastí. Na žádost Maxima Gorkého se prezident Masaryk obrátil na ministra zahraničí Edvarda Beneše a naší zemi zapojil do záchranných operací.

Československo se stalo prvním evropským státem, jehož vláda vytvořila zahájený projekt na záchranu hladovějících. „Naše země byla jednou z nejaktivnějších v poskytování pomoci. Přidělené oblasti zahrnovaly regiony na Volze, kde jsme zachránili před hladomorem přibližně 20 tisíc lidí, a Záporoží, kde jsme nasytili dalších 13 tisíc,“ dodává Ziegler.

Mezinárodní výbor pro pomoc Rusku, jehož předsedou byl Fridtjof Nansen, vznikl také na popud Československa. Pomoc byla důležitá a trvala až do léta 1923, kdy se americká ARA z Ruska stáhla.

Zajímavá je skutečnost, že i v USA není obecně známo, že Američané podporovali takovou pomoc, pravděpodobně kvůli tomu, že během studené války nebylo příliš vhodné připomínat spolupráci s komunistickým režimem.

Československo, tedy země, která se tehdy ještě hledala, ukázala, co znamená lidskost a solidarita v těžkých časech.

Autor: Jan Brož. Zdroje: Dennikn.sk, Český rozhlas

Diskuze Vstoupit do diskuze
REKLAMA
REKLAMA

NEJNOVĚJŠÍ ZPRÁVY

Máte tetování? Podle studie může až ztrojnásobit riziko vzniku rakoviny

Nová studie dánských a finských vědců varuje, že tetování může výrazně zvýšit riziko rakoviny. Tetovací inkoust v...

Černochová pokárala Havlíčka za slova o čachrech a kšeftech na obraně

Výměna ostrých slov mezi Karlem Havlíčkem z hnutí ANO a ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) ukazuje na...

Ministr zemědělství Marek Výborný přišel o papíry

Šéf lidovců a ministr zemědělství Marek Výborný je už přes tři měsíce bez řidičského průkazu. Policisté mu...

Hygienici varují před elektronickými cigaretami. Hrozí otrava i smrt

Hygienická stanice hlavního města Prahy bije na poplach kvůli nebezpečným elektronickým cigaretám s nadlimitním obsahem nikotinu. Podle...

Ukrajinou otřásá korupční kauza na ministerstvu obrany. Zmizelo téměř půl miliardy...

Ukrajinské ministerstvo obrany čelí rozsáhlé korupční aféře. Podle Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU) došlo ke zpronevěře více...

Meteorologové vydali na víkend předběžnou výstrahu. Vrátí se mráz i sníh

Zatímco v pátek nás ještě čeká počasí připomínající jaro, už v sobotu dorazí studená fronta, která výrazně...

Myslí AI jako člověk? Odpověď na tuto otázku odhaluje zajímavá studie

Umělá inteligence dokáže ohromit svými odpověďmi, ale myslí skutečně jako člověk? Nová studie odhaluje, že i ty...

Dámské halenky – široké možnosti stylingu

Dámské halenky představují důležitý prvek každého šatníku. Díky široké škále střihů a designů je lze snadno přizpůsobit...
REKLAMA

VÝBĚR ČLÁNKŮ

REKLAMA