Symbolické hodiny soudného dne jsou letos nastaveny na 90 vteřin od zkázy. Vědecká a bezpečnostní rada Bulletinu jaderných vědců ručičkami nepohnula již dva roky kvůli zlověstným trendům směřujícím ke globální zkáze. „Tento čas reflektuje rostoucí geopolitické napětí a rizika spojená s jadernou válkou, která ohrožují globální bezpečnost,“ vysvětlují vědci na webu Bulletin of the Atomic Scientists. Redakce upozorňuje, že z teoretického hlediska je toto nebezpečí nepravděpodobné. Jaké dopady by měla případná jaderná válka pro život na naší planetě?
Hodiny soudného dne: 90 vteřin od zkázy
Hodiny soudného dne jsou symbolickým ukazatelem, který vytváří vědecký tým jaderných vědců pro web Bulletin of the Atomic Scientists. Ten má za úkol ilustrovat blízkost lidstva ke globální zkáze. Koncept hodin byl poprvé představen v roce 1947, kdy hodiny ukazovaly sedm minut do půlnoci. Hodiny jsou každoročně aktualizovány, aby reflektovaly aktuální světové události a hrozby.
Today, the Bulletin’s Science and Security Board once again sets the #DoomsdayClock at 90 seconds to midnight.
Humanity continues to face an unprecedented level of danger.
Read the full statement: https://t.co/PowB7RkzXw pic.twitter.com/aRyF2ZX3wB
— Bulletin of the Atomic Scientists (@BulletinAtomic) January 23, 2024
Aktuální pozice hodinových ručiček je podle jaderných vědců alarmující. Letos jsou hodiny nastaveny na 90 vteřin od zkázy, což je již druhý rok po sobě nejbližší bod k půlnoci v celé historii těchto hodin. „Tento časový údaj reflektuje rostoucí geopolitické napětí, rizika spojená s jadernou válkou a další globální hrozby, mezi které patří i klimatická změna a pokročilé technologie,“ vysvětlují pozici hodinových ručiček jaderní vědci ve svém akademickém žurnálu TheBulletin.org.
Vědci na webu Bulletin of the Atomic Scientists vysvětlují, že tato stabilní, ale kritická pozice hodin je způsobena pokračujícím nebezpečím, které nadále směruje náš svět ke globální zkáze.
Důsledky jaderné války
Jaderná válka má své kořeny v době studené války, kdy panovaly konfrontace mezi USA a SSSR. I v dnešní době je jaderný konflikt strašákem, protože geopolitické napětí stále roste. Je tak důležité si připomenout, jak devastující by takový konflikt mohl být. Ať už se jedná o přímé důsledky jaderných výbuchů, nebo dlouhodobé následky, jednotlivé vědecké prameny poukazují na to, že jaderná válka by měla katastrofické dopady na celé lidstvo. Redakce analyzovala jednotlivé vědecké studie a zrekapitulovala to, co by případná jaderná válka způsobila na naší planetě.
Okamžité důsledky jaderného výbuchu
Představte si metropolitní město, kde během několika sekund zmizí veškerá infrastruktura. Výbuch s teplotou několika milionů stupňů Celsia by pohltil vše v epicentru výbuchu. Tlaková vlna by smetla budovy jako domečky z karet. Tisíce lidí by zemřelo okamžitě, zatímco další by utrpěli smrtelné popáleniny a zranění.
Podle odborné simulace, která byla publikována na webu Princetonské univerzity, by jaderný konflikt mezi USA a Ruskem pravděpodobně během prvních hodin konfliktu způsobil více než 90 milionů mrtvých a zraněných. Vědci tvrdí, že rozsáhlé požáry, které by následovaly po výbuchu, by se rychle šířily a způsobily další devastaci.
Radioaktivní spad
Jedním z největších nebezpečí po jaderném výbuchu je radioaktivní spad. Radioaktivní částice by se dostaly do atmosféry a také by se začaly usazovat na zemském povrchu, čímž by kontaminovaly rozsáhlé oblasti a úrodnou půdu. Tato kontaminace by měla závažné zdravotní důsledky, včetně smrtelných onemocnění způsobených radioaktivním zářením.
Studie publikovaná v odborném časopise Science Advances poukazuje na to, že rozsáhlý jaderný konflikt by způsobil kontaminaci, která by vedla ke smrti milionů lidí. Radioaktivní spad by také zasáhl velké oblasti a způsobil by dlouhodobé ekologické a zdravotní problémy.
Podle National Cancer Institute dlouhodobé vystavení radioaktivnímu záření výrazně zvyšuje riziko vzniku různých typů rakoviny a změnu DNA. To by představovalo obrovskou zdravotní zátěž pro přeživší populace a zdravotnické systémy, které by se musely vyrovnávat s velkým přílivem pacientů trpících závažnými nemocemi.
Klimatické změny a nukleární zima
Kouř a saze z požárů způsobených jadernými výbuchy by se dostaly do stratosféry a blokovaly by sluneční světlo potřebné k životu na Zemi. Tento jev, známý jako „nukleární zima“, by vedl k dramatickému poklesu teplot na naší planetě. Podle studie Rutgersovy univerzity by i menší jaderný úder mohl způsobit globální pokles teplot o několik stupňů Celsia, což by mělo dalekosáhlé dopady na zemědělství a potravinovou bezpečnost.
Vědecké simulace ukazují, že například v případě jaderného konfliktu mezi Indií a Pákistánem by se do atmosféry dostalo až 5 milionů tun sazí, což by vedlo k výraznému ochlazení klimatu a globálním hladomorům. V případě jaderného konfliktu mezi USA a Ruskem by mohlo dojít k uvolnění až 150 milionů tun sazí, což by mělo ještě horší důsledky.
Vědecká studie publikovaná v prestižním časopise Nature Food odhaduje, že pokles teplot a změny v klimatických podmínkách by vedly k dramatickému poklesu produkce potravin. Globální produkce kukuřice, pšenice a rýže by se mohla snížit o více než 10 % v průběhu následujících let po konfliktu, což by vedlo k rozsáhlému nedostatku potravin a sociálním nepokojům.
Sociální a ekonomické následky
Kromě přímých fyzických a zdravotních následků by jaderná válka vedla k rozsáhlému sociálnímu a ekonomickému kolapsu. Destrukce infrastruktury by zkomplikovala poskytování základních služeb, jako je zdravotní péče, dodávky potravin a čisté vody. Společenské a ekonomické struktury by se začaly hroutit, což by vedlo k chaosu a masovým nepokojům.
Bývalý profesor ekonomie na Coloradské univerzitě William J. Weida ve své knize „Ekonomické důsledky jaderných zbraní“ (The Economic Implications of Nuclear Weapons, pozn. red.) píše, že ekonomické důsledky jaderného konfliktu by byly nedozírné, zahrnující globální recesi a dlouhodobé narušení mezinárodního obchodu a ekonomické stability. Ztráta infrastruktury by vedla k dlouhodobým ekonomickým problémům a znemožňovala obnovu postižených oblastí.
Ekonomické ztráty by byly enormní, zahrnující nejen okamžité náklady na obnovu zničené infrastruktury, ale i dlouhodobé důsledky pro globální ekonomiku. „Dlouhodobá destabilizace mezinárodních trhů a pokles globální produktivity by vedly k recesi, která by trvala až několik desítek let,“ odhaduje William J. Weida.
Psychologické dopady na přeživší
Jaderná válka by měla hluboké psychologické dopady na přeživší. Trauma z prožitých hrůz, ztráta blízkých a neustálá nejistota by vedly k rozsáhlým psychickým problémům, jako jsou posttraumatická stresová porucha (PTSD), deprese a úzkosti. Přeživší by se museli vyrovnávat s neustálým strachem z radiace a nejistou budoucností.
Psychologické dopady by byly na celou společnost dlouhodobé a rozsáhlé. Ovlivnily by nejen jednotlivce, ale celé komunity.
Globální politické důsledky
Jaderná válka by měla i dalekosáhlé politické důsledky. Vzniklý chaos by pravděpodobně vedl k destabilizaci vlád a mezinárodních institucí. Mezinárodní vztahy by byly napjaté a možnost dalších konfliktů by se jen rapidně zvýšila. V důsledku toho by mezinárodní společenství muselo vyvinout nové strategie a aliance, aby se zabránilo dalšímu jadernému konfliktu.
Jaderný konflikt by podle redakce NašeTéma vedl k rozsáhlým geopolitickým změnám, přičemž by mohly vzniknout nové mocenské aliance a další regionální konflikty.
Hrozbou je nově i AI
Z uvedených vědeckých pramenů jednoznačně vyplývá, že prevence jaderného konfliktu je nezbytná pro přežití naší civilizace. USA, Rusko a další velmoci, společně s Evropou, by měly usilovat o jaderné odzbrojování a pokusit se mírovými dohodami zabránit dalším eskalacím konfliktů, například i tomu mezi agresivním Ruskem a napadenou Ukrajinou.
Nutno podotknout, hrozbou nejsou jen jaderné zbraně samotné. S rychlým rozvojem umělé inteligence (AI) se i experti obávají toho, co by mohla nekontrolovatelná umělá inteligence ve spojitosti s přístupem ke zbraním napáchat. „Za varující aspekty jsou považovány zejména tzv. strojové učení (machine learning) a autonomnost, směřující k možnosti vyřazení lidské kontroly nad autonomními zbraňovými systémy,“ píše ve svém článku na webu Ústavu mezinárodních vztahů Praha Miroslav Tůma, člen Rady pro mezinárodní vztahy a nositel statusu „válečný veterán“.
Vědecká a bezpečnostní rada Bulletinu jaderných vědců by určitě ráda posunula ručičky symbolických hodin soudného dne o několik minut zpět, ale současná globální situace jí to neumožňuje.
Autor: Petr Ševčík, Milan Polák, Jana Mitalová
