Navzdory pokrokům medicíny je rakovina na vzestupu. A co hůře, čím dál více postihuje i mladé lidi, vyplývá to z globální vědecké studie publikované v časopisu BMJ Oncology.
Rakovinná onemocnění patří rozhodně mezi vůbec nejzkoumanější. Navzdory tomu toho o nich stále nevíme dost. I když se léčba rychlým tempem vyvíjí, stále bohužel nemůžeme jako lidstvo prohlásit, že bychom rakovinu „zkrotili“.
V minulosti byla rakovina především nemocí starších lidí, v posledních dekádách se však rychle zvyšuje počet onemocnění už v relativně mladém věku před padesátým rokem, navíc často bez rodinné anamnézy. Data přitom ukazují, že na vzestupu jsou hlavně některé specifické druhy rakoviny. Týká se to například kolorektálního karcinomu (rakovina tlustého střeva a konečníku), rakoviny prsu či slinivky břišní, ale i dalších typů.
Rozsáhlá vědecká studie z roku 2023 publikovaná v časopisu BMJ Oncology zjistila zvýšení globálního výskytu rakoviny s časným nástupem o 79,1 % mezi lety 1990 až 2019 oproti předchozímu období. Počet úmrtí se zvýšil o 27,7 %. Tato čísla jsou mimořádně znepokojivá. Co za nimi stojí?
Statistická chyba?
Zmíněná studie je jen špičkou ledovce podobných výzkumů, které konzistentně přinášejí v principu podobné výsledky. V Lancet Public Health vyšla loni další vědecká studie, která potvrdila rostoucí tendenci výskytu 17 druhů rakoviny v USA po roce 1990. Studie vycházela z dat více než 23 milionů pacientů.
Někteří kritici argumentují tím, že důvodem rostoucích čísel může být například i mnohem pokročilejší screening a lepší záchyt rakoviny i u mladých lidí díky osvětě a častějším kontrolám. Případně že může jít o problém poněkud děravých a nekompletních dat z předchozích období.
Většina odborníků ale reálný nárůst rakoviny v populaci, a to i v nezvykle mladé populaci pod 50 let, připouští. Velká pozornost je pochopitelně věnována výzkumu možných důvodů a rizikových faktorů. Co se mohlo někdy v 80. letech zlomit, že se v posledních dekádách zejména některým nádorovým onemocněním tak „daří“? Tušené příčiny jsou různorodé…
Rostoucí míra obezity
To, že je obezita významným rizikem rozvoje mnoha druhů rakoviny je již podle amerického Národního onkologického institutu velmi dobře prokázaný fakt. Předpokládanou příčinou je vyšší chronický zánět, poškozená imunita i hormonální změny způsobené přemírou tukových zásob.
O epidemii obezity se mluví už mnoho let a jde opět o dílo zejména několika posledních dekád. Na rozdíl od „epidemie rakoviny“ je ovšem obezita takříkajíc mnohem víc vidět a také se o ní v médiích podstatně více píše.
Do jisté míry se tedy nárůst rakoviny a obezity překrývají, ale opravdu je zde kompletní kauzalita? Jinými slovy lze předpokládat, že za veškerý zvýšený nárůst rakoviny může právě obezita? Ve skutečnosti mohou být obě tyto události jen důsledkem jiného rizikového faktoru. Jedním z nich jsou možné špatné stravovací návyky a životní styl.
Nevhodný životní styl
„Podpora zdravého životního stylu by mohla snížit zátěž rakoviny s časným nástupem,“ uvádějí autoři v závěru výše uvedené studie z BMJ Oncology. Jasně poukazují na to, že právě stravovací návyky a životní styl mohou hrát zásadní roli v rozmachu rakovinných onemocnění.
Ultra průmyslově zpracované potraviny, jako jsou uzeniny a masné výrobky, oblíbené sladkosti, pochutiny, polotovary a podobně, jsou podle analýzy Global Food Research Program již obecně označovány jako rizikový faktor rozvoje nejrůznějších onemocnění. Včetně rakoviny a obezity. Samozřejmě při nepřiměřené, časté konzumaci. Nikoli při občasné, umírněné „expozici“.
Čím jsou tyto potraviny problematické? Vysoká kalorická denzita v kombinaci s nízkou nutriční hodnotou. Vysoce zpracované potraviny obsahují velké množství soli, přidaných cukrů (i ve formě glukozových a fruktózových sirupů a dalších sladidel). Kvůli výraznému mechanickému zpracování naopak obsahují již jen minimum vitamínů a dalších cenných látek. Typicky jsou chudé na vlákninu, ale tučné a obsahují chemická aditiva, jako jsou konzervanty, barviva, stabilizátory apod.
Podíl těchto potravin ve stravě roste přitom právě v posledních dekádách. Často na úkor zeleniny a ovoce, luštěnin a dalších celistvých potravin, které mají naopak ochranný efekt na zdraví. Přidejme k tomu rozmach méně aktivního až sedavého způsobu života kvůli pokročilým multimédiím, od kterých je velmi těžké se odtrhnout. A na problémy je „zaděláno“. Ale ani to nemusí být vše.
Toxiny a mikroplasty jako potenciální viníci
Dalším velmi bedlivě zkoumaným podezřelým z častějšího výskytu rakoviny jsou mikroplasty, ale taky látky označované jako PFAS známé taky jako „věčné toxiny“ a další chemikálie moderní doby. Působení těchto částic a látek jsme vystaveni neustále. Jsou v pitné vodě, v půdě, ve vzduchu a samozřejmě taky v jídle, ale i našem oblečení apod.
„Víme, že mikroplasty jsou téměř v každé tkáni, která byla zkoumána, a nedávné zjištění naznačují, že nyní hromadíme mnohem více plastů než před 20 lety,“ sdělila pro deník The Guardian doktorka Jaime Ross, americká neurovědkyně, která se problémem dlouhodobě zabývá.
Některé zdroje lze omezit a snížit tak kumulativní zátěž. Můžeme například minimalizovat používání plastových nádob, obalů a nástrojů, vyhnout se nákupu oblečení z rizikových zdrojů a podobně, vyplývá z článku publikovaného na webu SeznamZprávy. Zcela se ale expozici nevyhneme. Důsledky toho, že se v našich organismech hromadí mikroplasty a toxiny nejsou ještě dokonale prozkoumané. Možný vliv na rozvoj rakovinných onemocnění se předpokládá a je předmětem bedlivého zkoumání.
Snížení rizika rakoviny má do jisté míry každý v rukou
Z dosavadních poznatků a vývoje vyplývá, že největší naději pro budoucnost lze spatřovat v prevenci. Udržování zdravé tělesné váhy, preference kvalitních, nezpracovaných či málo zpracovaných potravin, dostatek pohybu, pravidelné kontroly, samozřejmě omezení alkoholu a kouření. To jsou kroky, které může udělat každý.
Mají prokazatelně smysl, přestože samozřejmě nepředstavují neprůstřelnou záruku pevného zdraví a dlouhověkosti. Vyřešit problém rostoucího znečištění naší planety, které se může odrazit i na zdraví každého člověka, to už je záležitost, k níž může jedinec alespoň přispět.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jídlo budoucnosti: Hmyz, mořské řasy i maso ze zkumavky možná zaplní obchody
