Podle nejnovější studie Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se ukazuje, že Češi konzumují ovoce a zeleninu v nedostatečném množství. Výživové nerovnosti jsou přitom zřejmé u dětí z finančně zajištěnějších rodin. Ty jedí zdravěji a mají menší riziko nadváhy. Nejde ale jen o zeleninu a ovoce, odborníci upozorňují i na chybějící minerální látky či nadměrný příjem sodíku.
Česká republika má od roku 1994 propracovaný systém monitorování zdravotních rizik vyplývajících z prostředí a životního stylu. Každoroční studie Státního zdravotního ústavu (SZÚ) tak podávají detailní přehled o tom, jak se mění stav populace a jaké návyky se do něj promítají.
Podle hlavní hygieničky a ředitelky SZÚ Barbory Mackové, jsou studie „cenným zdrojem informací o tom, jak prostředí, ve kterém žijeme, ale i naše vlastní návyky, ovlivňují naše zdraví. Získané informace pomáhají nastavovat prevenci i rozpoznávat rizika pro náš organismus.“
Zjištění za rok 2024 potvrzují, že česká populace od dětí po seniory dlouhodobě postrádá dostatek minerálních látek. Prakticky všem chybí vápník. Více než 80 procent lidí starších 60 let ho podle odborníků přijímá méně, než je doporučeno. Společně s tím se ukazuje i nedostatečný příjem hořčíku, především u žen a u dospívajících dívek. V případě železa jsou na hraně hlavně děti mezi sedmi a deseti lety a ženy v reprodukčním věku. U obou skupin polovina nesplňuje doporučené množství. V kontrastu s tím stojí sodík, který naopak většina Čechů konzumuje v nadbytku.
„Nízký přívod vápníku jsme zaznamenali u více než 80 % lidí starších 60 let. Nedostatečný je ale také přívod hořčíku, a to zejména u žen a seniorů. Nižší přívod železa, než je doporučeno, vidíme u poloviny žen ve fertilním věku a také u poloviny dětí od 7 do 10 let. U sodíku pozorujeme naopak nadměrný přívod, a to vzhledem ke zdravotním rizikům, která z něj plynou,“ uvedla Irena Řehůřková z Centra zdraví, výživy a potravin.
Ovoce a zelenina? Stále spíše výjimka než pravidlo
Studie zároveň potvrzuje, že ovoce a zelenina jsou na talířích českých dětí vzácností. Jen čtyři procenta z nich jedí doporučených pět porcí denně. Většina rodičů i dětí si přitom myslí, že dvě až tři porce stačí. Podle Kristýny Žejglicové, vedoucí oddělení Systému monitorování Centra Zdraví a životního prostředí, hraje velkou roli příklad rodičů: „Významný vliv mají rodičovské návyky – děti rodičů, kteří dbají na zdravou stravu, mají nižší riziko nadváhy.“
Právě socioekonomické zázemí je klíčovým faktorem. Děti z lépe situovaných rodin mají vyváženější jídelníček, konzumují méně slazených nápojů a častěji dostávají na stůl ovoce a zeleninu. Tyto rozdíly se podle odborníků promítají i do nižší míry obezity. Výzkumy tak potvrzují, že vzdělání a finanční možnosti rodičů zásadně ovlivňují zdraví jejich dětí.
Statistika potvrzuje sestupný trend
Český statistický úřad uvádí, že v roce 2023 klesla spotřeba ovoce meziročně o více než dva kilogramy na obyvatele. Lidé v průměru snědli asi 85 kilogramů čerstvého ovoce. Spotřeba zeleniny včetně brambor dosáhla 87 kilogramů na osobu, což znamenalo jen mírný pokles oproti předchozímu roku. Přesto obě hodnoty zůstávají pod doporučeními odborníků, kteří mluví o 400 až 600 gramech ovoce a zeleniny denně, tedy zhruba pěti porcích.
Zajímavým trendem je i vývoj u jednotlivých druhů. Zatímco spotřeba zelí, kapusty nebo květáku dlouhodobě klesá, více se jí například rajčata, papriky nebo melouny. Přesto však celkový obrázek ukazuje, že Češi mají k doporučeným porcí ovoce a zeleniny stále daleko.
Následky na zdraví jsou zřejmé
Nedostatečný příjem ovoce, zeleniny a minerálních látek má přímý dopad na zdraví. Chybějící vápník oslabuje kosti a zuby, nízký příjem železa zvyšuje riziko chudokrevnosti a únava se projevuje především u žen. U seniorů i mladistvých pak hrozí řada komplikací spojených s oslabením imunity nebo svalové funkce.
Nadbytek sodíku naopak přispívá k vysokému krevnímu tlaku, poškození ledvin, kardiovaskulárním chorobám či dokonce vyššímu riziku rakoviny žaludku.
Problém se nevyhýbá ani dětem. Zdravotníci upozorňují, že preference nezdravých potravin, například slazených nápojů či ochucených mléčných výrobků, zvyšuje pravděpodobnost obezity. Naopak pravidelná konzumace ovoce a zeleniny toto riziko snižuje.
Zdravější rodiny, zdravější děti
Jedním z nejvýraznějších závěrů zprávy je potvrzení rozdílů mezi rodinami s různým příjmem a vzděláním. Zatímco děti z dobře situovaných rodin mají vyváženější stravu a nižší výskyt obezity, u dětí z méně zajištěných rodin je situace opačná. Nejde přitom jen o samotné peníze, ale také o znalosti a povědomí o výživě. Tam, kde rodiče kladou důraz na zdravý životní styl, se dobré návyky přenášejí i na děti.
Odborníci se shodují, že klíčová je prevence a vzdělávání. Větší informovanost o doporučených denních dávkách ovoce, zeleniny a minerálních látek by mohla přispět ke zlepšení situace. Změnit je potřeba i dostupnost čerstvých potravin, aby si je mohly dovolit i rodiny s nižšími příjmy.
Významnou roli mohou sehrát školy, kde by se děti mohly učit nejen o výživě, ale i prakticky ochutnávat různou zeleninu a ovoce. Důležitá je i role rodičů, protože právě jejich příklad je pro děti určující. Studie dále podtrhuje to, že pokud se mají statistiky v budoucnu zlepšit, je třeba působit na více úrovních, od rodiny přes vzdělávací systém až po zdravotnické kampaně.
Česká populace má tak dlouhodobý problém s nedostatkem ovoce, zeleniny a klíčových minerálních látek. Situace je nejhorší u dětí a u seniorů, přičemž velkou roli hrají příjmy a vzdělání rodin. Rozdíly mezi bohatšími a chudšími domácnostmi se tak projevují nejen ve výběru potravin, ale i v samotném zdraví populace.
NAŠE TÉMA DOPORUČUJE: V Česku se usadil invazní komár z Asie. Může šířit nebezpečné nemoci
