Smažené hranolky nejsou jen tučné a kalorické. Podle letos publikované studie mohou dokonce výrazně zvyšovat riziko rozvoje diabetu II. typu. Stačí přitom pouhé tři porce týdně, tvrdí vědci.
Tvrzení, že hranolky – alespoň při častější konzumaci – nejsou příliš zdravé jídlo, asi nikoho nepřekvapí. Zvýšené riziko obezity, vysokého cholesterolu a kardiovaskulárních chorob se v souvislosti s tučným, smaženým jídlem nabízí.
Málokdo by si ale na první dobrou spojil oblíbenou křupavou pochoutku v podobě do zlatova vysmažených proužků brambor s diabetem. Vědce ale taková možnost zajímala a výsledky nejnovějšího výzkumu jsou lehce znepokojivé. Alespoň pro milovníky hranolků.
Hranolky patří mezi symboly nezdravé kuchyně
Hranolky jsou zřejmě nejvíce ikonická fast-foodová příloha. Ačkoli si spousta lidí toto jídlo spojuje s typickou americkou kuchyní, ve skutečnosti jde o jídlo původem z Francie nebo Belgie (uvádí zdroje zmíněné na Wikipedii, pozn. red.), čemuž odpovídá i jejich název v americké angličtině, french fries. Hranolky jsou ale populární na celém světě a mnoho lidí jich konzumuje nadměrné množství.
Velmi často se hranolky smaží či fritují na relativně málo nutričně hodnotném tuku, jako je slunečnicový olej, který má nevýhodný poměr omega3 a omega6 mastných kyselin. Není neobvyklé ani opětovné ohřívání či přepalování oleje, což dále zhoršuje jeho vlastnosti.
Hranolky jsou v důsledku „olejové lázně“ nasáklé tukem, což taky zásadně zvyšuje jejich kalorickou hodnotu. Ta se pohybuje kolem 280 kcal na 100 g oproti pouhým cca 80 kcal v případě vařených brambor. Hranolky tedy rozhodně nejsou pokrm ideální pro časté zařazení do redukční diety. Ale to není převratný objev. Co si ale mnoho lidí uvědomuje méně, hranolky mají taky celkem vysoký glykemický index.
Vědce už možnost zvýšení rizika diabetu při časté konzumaci na škroby bohatých brambor v minulosti napadla. V roce 2015 vyšla v odborném časopisu Diabetes Care studie, která skutečně potvrdila domněnku, že celkově vyšší spotřeba brambor – ať už pečených, vařených či v podobě kaše nebo hranolků – riziko rozvoje diabetu II. typu zvyšuje.
Některým odborníkům se ale zdálo, že výsledek takříkajíc hází všechny brambory do jednoho pytle. Letos tak vyšla v BMJ obsáhlá studie, která shrnuje a koriguje výsledky zmíněné starší studie i několika dalších na toto téma. A výsledky jsou pro velkou část bramborových příloh přece jen poněkud pozitivnější.
Tři porce týdně zvyšují riziko diabetu
Analýza zjistila, že konzumace brambor v různých úpravách (kromě hranolků) třikrát týdně skutečně mírně zvyšuje riziko diabetu II. typu. Ale pouze o nízké jednotky procent. Pro kontext a ještě lepší „očištění jména“ brambor se sluší dodat, že zvýšení rizika je známé i například u bílé rýže – a to dokonce v o něco vyšší míře, což připomíná i samotná studie. Není to tedy tak, že by brambory byly jediná příloha či surovina, která má tento škraloup.
Obecně jde o potraviny bohaté na sacharidy, ale vcelku chudé na vlákninu. Přímým opakem jsou například celozrnné obiloviny, jejichž pravidelná konzumace riziko diabetu II. typu dokonce snižuje. Vařené brambory či kaše jsou ale ve výsledku spíše malý viník. Alespoň ve srovnání se smaženými hranolky, u nichž se prokázalo signifikantně vyšší riziko – a to rovnou o 20 % při konzumaci tří porcí hranolků (porce činila ve studiích 110 až 180 g) týdně.
Takto zvýšené riziko už není zcela zanedbatelné. A tři porce hranolků týdně není pro mnoho lidí žádný problém zkonzumovat.
Zdravější volba. Po čem sáhnout místo hranolků?
Obava z brambor jako takových tedy podle odborníků není příliš na místě. Autoři studie nicméně v závěru uvádějí, že nahrazení brambor v jakékoli podobě celozrnnými obilovinami se pojí se sníženým rizikem diabetu II. typu – a to konkrétně o 8 %. Pokud byste tedy chtěli následovat zdravější směr, cesta vede právě tudy.
Příkladem vhodné obiloviny může být například celozrnný bulgur, který se jako příloha velmi dobře hodí a má poměrně vysoký obsah vlákniny. Za zmínku stojí celozrnná rýže, jáhly či pohanka – a samozřejmě třeba i ovesné vločky a podobně.
Pokud máte chuť na smaženou pochoutku, existují i různé alternativní suroviny pro přípravu hranolků. Osvědčené jsou například batáty, ale použít lze i mrkev či cuketu. Studie se sice vlivem hranolků z těchto surovin nezabývala, ale jde o druhy zeleniny, které mají oproti bramborám nižší obsah sacharidů a nižší glykemický index.
Hranolky lze případně připravovat i na sucho – v troubě či horkovzdušné fritéze. Ušetříte tím přinejmenším spoustu kalorií. Potažmo lze oleje použít méně, ale kvalitnějšího, například olivového, který je bohatý na antioxidanty.
Ať už s informacemi, které studie přinesla, naložíte jakkoli, je dobré mít na paměti, že výraznější obliba smažených hranolků nemusí být jen neškodný malý zlozvyk.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Polévka z léčivého zázvoru, mrkve a máslové dýně