Strašidla, dýně a Kelti. Halloween má kořeny v britském Samhainu a legenda o bloudícím Jackovi nabízí vysvětlení, proč vyřezáváme dýně. Starý rituál se postupem času změnil v zábavu, která dobývá i Česko.
Halloween se v posledních zejména dvou dekádách postupně stále více zabydluje i v Česku. Někteří ho ale dodnes kritizují coby novotu, která u nás nemá tradici anebo ho dokonce spojují s pomyslným americkým komercializmem.
Dnes je Halloween především zábavným festivalem, který představuje pro obchodníky příležitost prodat spoustu dýní, nejrůznějších strašidelných ozdob, kostýmů, pamlsků a dalších produktů. A málokdo už si uvědomuje, jak starobylý a vážný svátek ve skutečnosti Halloween je… nebo přinejmenším býval.
Svátek s keltským duchem
Spousta zvídavějších lidí i u nás už ví, že dnešní Halloween má starodávné kořeny sahající až ke keltským tradicím. Konkrétněji ke svátku, který je známý jako Samhain či Sauin (nebo pod dalšími variacemi podle toho, o který jazyk či dialekt keltského původu se jedná). Ve skotské gaelštině a irštině jde i o název měsíce listopadu.
Stejně jako ostatní keltské svátky, ale i většinu mytologie a folklóru, známe ovšem i Samhain především z pozdních záznamů, které se dochovaly na britských ostrovech, zejména v Irsku. Zde se keltské tradice udržovaly nejdéle. Spousta zmínek pochází až z raného či vrcholného nebo i pozdního středověku. Tedy z období, kdy už keltská epocha v pravém slova smyslu dávno skončila.
Keltské kmeny žily i na našem území. Ale mnohem dříve. V tzv. laténském období (cca 5 stol. př. n. l. až po 1. stol př. n. l.), které se považuje za zlatý věk Keltů, sídlil v Čechách kmen Bójů, který dal této zemi i latinský název Boiohaemum, Bohemia. Slavili i tito Keltové svátek Samhain? O tom bohužel nic nevíme. Nemáme žádné přímé archeologické důkazy či zmínky například v dílech antických autorů, které by to potvrzovaly. Takovou možnost ale nelze ani přímo odmítnout.
Tvrdit tedy, že Halloween je vlastně starověký „český svátek“, by tedy bylo přinejmenším poněkud přehnané. Pokud ale nechceme být přímo akademicky přesní a dovolíme si trochu popustit uzdu fantazii, jak je to kupříkladu zvykem v rámci zejména před lety velmi módního hnutí známého jako keltománie, můžeme to klidně pronést.
O čem toho ale víme mnohem více a s větší jistotou je to, jakou podobu měl svátek Samhain v pozdější tradici u západních Keltů. Zde Samhain představoval jeden ze čtyř doložených sezónních svátků společně se svátky Imbolc, Beltane a Lughnasadh. Samhain je mezi nimi považován za velmi významný a představoval oslavu konce teplého období roku a nástupu tmy a zimy.
Druhý svět v keltské mytologii
Protože se slaví 1. listopadu, splývá Samhain do značné míry s křesťanským svátkem Všech svatých, se kterým se po staletí vzájemně ovlivňovaly. Pilířem svátku Samhain byla ovšem v keltské tradici víra, že právě v tento den se jistým způsobem smazávají hranice mezi dvěma světy. Světem živých a druhým světem, a že tyto světy se mohou prolínat a entity z druhého světa mohou taky pronikat do toho našeho.
Myšlenka „druhého světa“ má obecně ve známé keltské mytologii velmi významné postavení. Ve velšském středověkém mytologickém cyklu Mabinogi shromažďujícím báje s keltskými kořeny se tento svět vyskytuje pod názvem Annwn a i lidské bytosti do něj mohou vstoupit. V báji z Mabinogi se to stalo princi Pwyllovi, který si dokonce na rok vyměnil místo s vládcem onoho světa, Arawnem.
Proč je Halloween strašidelný?
Doba, kdy se hranice světů stírají, byla považována za velmi nebezpečnou. Nejrůznější rituály měly původně za úkol zaplašit zlé duchy a chránit lidi před jejich škodlivým vlivem. Původně náboženské a magické rituály a obřady se ale později takzvaně zprofanovaly čili ztratily svou posvátnou podstatu a staly se z nich spíše folklórní, světské zvyky nejasné podstaty. Tradice.
Například nejslavnější tradice v podobě vyřezávání dýní má pravděpodobně původ v irské pověsti o Jackovi. Ta vypráví o muži, který kvůli vlastnímu zisku oklamal ďábla. Po smrti ho ale Bůh nevzal do nebe a ďábel ho nechtěl ani v pekle, a tak se navždy toulá po světě. Děsivé dýně pak mají sloužit v podstatě jako strašák, který má neklidnou Jackovu duši zaplašit.
Je zjevné, že tento příběh už má silně křesťanskou povahu a je poměrně pozdní, ale může být i variací na starší, původně možná pohanský, keltský mýtus. Rovněž není bez zajímavosti, že původně se pro vyřezávání používala brukvovitá zelenina, jak uvádí server Britannica. To dává logický smysl, protože v Irsku, odkud pověst a tradice pocházejí, dýni ani vyřezávat nemohli, alespoň ne předtím, než byla dovezena z Ameriky, kde má tato plodina svůj původ.
Irští migranti si ale místo toho dovezli naopak svou tradici do Ameriky, kde zdomácněla a brukev nahradila zde dostupnější a pravděpodobně i pro daný účel vhodnější dýně.
Britský původ halloweenských tradic
Byly to právě Irové, Skotové a Velšané, tedy „keltští“ obyvatelé Británie, kdo do Ameriky přinesl i další halloweenské tradice včetně převlékání se do děsivých kostýmů a koledování po domech. To bylo v domovině zmíněných migrantů známé jako guising.
Většina tradic se do Ameriky dostala během největší migrační vlny z těchto zemí v 19. století. Především během irského bramborového hladomoru, který v polovině zmíněného století vyhnal z Irska za oceán na dva miliony lidí a v Irsku samotném si vyžádal skoro stejně tolik obětí.
Pokud se tedy dá o Halloweenu s jistotou něco říci, pak to, že je to velmi tradiční britský svátek s pravděpodobnými keltskými kořeny. A že je to svátek velmi mystický s pohnutou a zajímavou historií. Zda má jeho slavení své místo i v České republice, to už si musí rozhodnout zřejmě každý sám za sebe. Faktem je, že rozmach jeho popularity i u nás je pravděpodobně alespoň z nezanedbatelné části dílem marketingu prodejců, kteří mohou nabídnout spousty halloweenského „náčiní“.
Dýně jako zdravá sezónní zelenina
Pokud jde o dýně, coby hlavní symbol Halloweenu, i ty si jistě zaslouží místo na našich stolech a v kuchyních. Jde o sezónní podzimní plodinu plnou cenných látek. Zejména jsou bohaté na karotenoidy či některé vitamíny skupiny B, ale taky draslík, železo a další živiny. Štědrou studnicí nutrientů jsou pak i dýňová semena.
Dýně je navíc velmi univerzální a dají se z ní připravit různé polévky a krémy, pyré, placky na způsob bramboráků, rizota, pomazánky, ale i dezerty a moučníky.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Polévka z léčivého zázvoru, mrkve a máslové dýně
