Krevní plazma zachraňuje životy a nelze ji ničím nahradit. Přinášíme odpovědi na nejčastější otázky a obavy spojené s darováním plazmy a přiblížíme, proč má smysl stát se dárcem.
Představte si, že hodina vašeho času může někomu zachránit život. Přesně to umožňuje darování krevní plazmy – tekuté složky krve, která má nezastupitelnou roli v moderní medicíně.
Plazma obsahuje 90 % vody, 2 % minerálů a 8 % životně důležitých bílkovin. Z plazmatických bílkovin se vyrábějí léky pro pacienty s imunitní nedostatečností, popáleninami či hemofilií. Pro mnoho vážně nemocných neexistuje jiná alternativa léčby – krevní plazmu nelze uměle vyrobit.
Každý den se tak přibližně 300 tisíc pacientů v Evropě spoléhá na léky vyrobené z plazmy. Přesto mají lidé před první návštěvou plazma centra spoustu otázek a obav: Je darování bezpečné? Neoslabí mě to? Jak odběr probíhá a co se děje s odebranou plazmou?
V tomto článku na tyto časté dotazy odpovíme ve spolupráci s odborníky z amberplasma.com. Seznámíme vás s průběhem darování, bezpečností celého procesu i výhodami, které dárcovství přináší nemocným i samotným dárcům. „Daruji krevní plazmu, daruji naději na lepší život,“ řekla redakci NašeTéma.cz výstižně studentka Alena, která právě odcházela z děčínského darovacího centra Amber Plasma.
Jak probíhá odběr krevní plazmy
Darování plazmy probíhá metodou zvanou plazmaferéza. To je proces, při kterém se krev pomocí speciálního přístroje rozdělí na jednotlivé složky. Plazma je oddělena a odebrána, zatímco ostatní části krve (červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky) se okamžitě vracejí zpět do těla. Díky tomu darování plazmy nezpůsobuje výrazný úbytek krvinek ani nedostatek kyslíku v tkáních – na rozdíl od darování plné krve, kdy dárce přichází i o červené krvinky. Samotný odběr trvá přibližně 45 až 60 minut. Během této doby můžete odpočívat na odběrovém křesle, číst si, poslouchat hudbu nebo sledovat televizi; celý proces je zpravidla bezbolestný, cítíte jen lehké píchnutí při zavedení jehly.
Co se děje s odebranou plazmou? Každá odebraná dávka plazmy je pečlivě označena a hluboce zmražena při teplotách kolem -30 °C. Ještě před tím se z dárce odeberou vzorky na vyšetření virových onemocnění (HIV, hepatitidy, syfilis aj.) – toto testování se opakuje při každém odběru. Aby se vyloučila i sebemenší možnost přenosu nákazy, čeká plazma v karanténě asi 6 měsíců. Teprve když jsou následné testy opět negativní, putuje plazma ke zpracování.
Ve specializovaném farmaceutickém podniku se z plazmy získávají terapeutické bílkoviny (imunoglobuliny, albumin, srážecí faktory a další), ze kterých se vyrábějí život zachraňující léky. Tyto léky pomáhají např. hemofilikům, pacientům s poruchami imunity či s vážnými neurologickými a autoimunitními nemocemi.
Po představu: léčba jednoho pacienta s hemofilií vyžaduje až 1 200 odběrů plazmy ročně. Jediný odběr tedy může připadat jako kapka v moři, ale právě pravidelné dárcovství více lidí dohromady doslova tvoří rozdíl mezi životem a smrtí u pacientů, kteří tyto léky potřebují.
Nejčastější otázky a odpovědi
Co se děje s tělem po darování plazmy? Bezprostředně po odběru může dárce pociťovat mírnou únavu nebo žízeň – během plazmaferézy totiž dojde k odebrání určitého množství tekutin a minerálů spolu s plazmatickými bílkovinami. Organismus ale okamžitě zahajuje regeneraci: ztracené tekutiny doplní během hodin až jednoho dne, stačí se vydatně napít. Dárci v centrech obvykle dostanou vodu či iontový nápoj a malé občerstvení, aby se rychle zotavili.
Krevní objem se navrací k normálu velmi rychle a tělo také postupně nahrazuje odebrané bílkoviny. Na místě odběru je doporučeno chvilku posedět a odpočívat, aby si tělo oddechlo. Je dobré vyhnout se ten den fyzické námaze, sportu, sauně či alkoholu, aby mělo tělo klid na regeneraci.
Jak funguje regenerace organismu a za jak dlouho se plazma obnoví? Dobrou zprávou je, že odebraná plazma se v těle kompletně obnoví do 48 hodin. Většina objemu je zpět už během prvních 24 hodin – tělo si samo hlídá stálost vnitřního prostředí a zvýší tvorbu plazmatických bílkovin, aby nahradilo odebrané množství. Pro minimalizaci zátěže někdy personál ještě před ukončením odběru infuzí vrací dárci fyziologický roztok.
Tím se doplní tekutiny a dárce odchází z centra v dobré kondici. Výsledkem je, že za pár hodin se člověk cítí jako obvykle. Důležité je pouze dodržovat doporučení – dostatečně pít, jíst vyváženou stravu a odpočívat, aby regenerace proběhla hladce.
Jak často je možné darovat plazmu? Právě díky rychlé regeneraci může zdravý člověk darovat plazmu poměrně často. Plazmu lze darovat každých 14 dní, přičemž u nás v Česku je povoleno maximálně cca 26 odběrů za rok (aby nebylo nadměrně zatíženo zdraví dárce, pozn. red.).
Tato frekvence zajišťuje, že si tělo vždy stihne plně odpočinout a obnovit zásoby bílkovin i tekutin. Pro srovnání – odběr plné krve je povolen mnohem méně často (u žen 4× ročně, u mužů 5× ročně), protože tělo potřebuje více času na obnovu červených krvinek a železa.
Některá zahraniční doporučení sice umožňují darovat plazmu i jednou týdně (např. v USA), ale v Evropě se dodržuje dvoutýdenní interval pro bezpečnost dárců. Vždy platí, že dárce musí být při každém odběru zdráv a projít lékařskou kontrolou, takže frekvence odběrů se může individuálně upravit podle doporučení lékaře.
Jak se vyhnout únavě a nedostatku minerálů po odběru? Klíčem je správná životospráva před i po darování. Den před odběrem i v den odběru doporučují odborníci zvýšit příjem tekutin a jíst lehká, netučná jídla. Vyvarujte se alkoholu a kofeinu, které odvodňují a mohou zhoršit pocit po odběru. Těsně před odběrem je vhodné sníst něco lehkého (např. ovoce, celozrnné pečivo) a napít se vody.
Po odběru pak doplňte tekutiny (vodu, džus) a můžete si dát malé občerstvení s obsahem soli a minerálů – v odběrových centrech obvykle dostanete např. slaný snack či sladkost. Dostatečná hydratace a minerály (zejména sodík) pomáhají předejít poklesu tlaku a únavě.
Pokud by se přece jen dostavila lehká závrať, personál je připraven vám pomoci – postačí si na chvíli lehnout a napít se. Při pravidelném darování je také vhodné jíst stravu bohatou na bílkoviny (libové maso, luštěniny, mléčné výrobky), aby měl organismus dostatek stavebních látek pro obnovu plazmatických bílkovin.
Jaké jsou zdravotní podmínky a kontraindikace k darování? Dárcem se může stát zdravý člověk ve věku 18–60 let (prvodárce nejvýše do 60, pravidelní dárci někdy až do 65 let s posouzením lékaře). Váha dárce musí být alespoň 50 kg (ale zároveň dárce nesmí trpět těžkou obezitou, protože ta s sebou nese zdravotní komplikace). Před každým odběrem a zejména před prvním darováním lékař posoudí váš zdravotní stav – vyplňuje se podrobný dotazník o prodělaných nemocech, alergiích, lécích, cestování atd., následuje lékařská prohlídka a rozbor krve.
Existuje řada kontraindikací, které mají zajistit bezpečí jak dárce, tak příjemců plazmy. Darovat nesmí například lidé s vážnými chronickými nemocemi (nemoci srdce, cukrovka na inzulínu, rakovina, onemocnění krve, ledvin, epilepsie, aj.) ani ti, kdo prodělali žloutenku typu B nebo C, syfilis, HIV apod.
Dočasné vyloučení platí například po operacích, endoskopických vyšetřeních, tetování, při těhotenství či kojení, nebo při užívání některých léků – podrobný seznam mají centra na svých webových stránkách. Obecně platí, že dárce musí být aktuálně zdravý, nebýt nachlazený či v době odběru užívat antibiotika, a také mít v pořádku krevní obraz (to se kontroluje při každém odběru). Všechny podmínky vám vysvětlí lékař při vstupní prohlídce a bez jeho schválení odběr neproběhne.
Jak probíhá registrace a vstupní prohlídka? Při první návštěvě dárce podstupuje registraci – vyplní formuláře s osobními údaji a zdravotním dotazníkem. Je nutné mít s sebou občanský průkaz (nebo pas) a kartičku zdravotní pojišťovny. Personál ověří totožnost a údaje, založí vaši kartu dárce a zkontroluje, že splňujete základní podmínky. Poté následuje lékařské vyšetření: lékař s vámi probere váš zdravotní stav, rodinnou anamnézu, prodělané nemoci, alergie a léky.
Změří se krevní tlak, tep, tělesná teplota, a z prstu nebo žíly se odebere malý vzorek krve na vyšetření. Tento vzorek laboratorně prověří hladiny hemoglobinu, bílkovin a další parametry, aby se potvrdilo, že darování pro vás bude bezpečné. Pokud jsou výsledky v pořádku, nic nebrání samotnému odběru plazmy. Celá vstupní prohlídka a registrace trvá asi 30–45 minut a jejím cílem je maximálně chránit vaše zdraví.
Jaká je odměna za darování plazmy – dobrovolné vs. placené dárcovství? V Česku existují dva režimy darování: bezpříspěvkové (dobrovolné) a s finanční náhradou nákladů. Bezpříspěvkoví dárci nedostávají za odběr peníze – typicky sem spadá darování krve a plazmy v nemocnicích či transfuzních stanicích pro potřeby nemocných v ČR. Tito dárci mají nárok na určitá benefity: každý odběr si mohou odečíst z daňového základu (aktuálně 3000 Kč, pozn. red.), zdravotní pojišťovny jim poskytují různé příspěvky a ocenění a ze zákona mají také nárok na den volna v práci s náhradou mzdy.
Naproti tomu u dárců, kteří darují plazmu v odběrových centrech (jako je např. Amber Plasma), je obvyklé vyplácení finanční náhrady za čas a náklady spojené s odběrem. V současnosti to odpovídá zhruba 700–900 Kč za jeden odběr (konkrétní výši si určuje centrum; amberplasma.com např. vyplácí 900 Kč, některá jiná centra kolem 700 Kč.
Na kvalitě a využití odebrané plazmy se však finanční odměna nijak nemění – ve všech případech putuje plazma na výrobu léčiv pro pacienty. Volba, zda darovat s odměnou či bez, je na každém; mnoho pravidelných dárců zdůrazňuje, že hlavní motivací je pro ně pomoc druhým, a finanční bonus berou jen jako příjemný doplněk.
Jak se liší darování plazmy od darování krve? Hlavní rozdíl je v tom, co se odebírá a jak často je možné darovat. Při darování plné krve dárce jednorázově daruje cca 450 ml krve, která obsahuje všechny složky – po odběru tedy tělu chybí jak tekutiny a plazma, tak červené krvinky, bílé krvinky a destičky. Naproti tomu při plazmaferéze se odebírá pouze plazma (cca 650–850 ml podle hmotnosti dárce) a ostatní krvinky se vracejí zpět. Díky tomu plazmu můžete darovat častěji (co 14 dní vs. krev jen co 2–3 měsíce) a regenerace je rychlejší (plazma 1–2 dny, červené krvinky zhruba 4–6 týdnů).
Plazmaferéza trvá o něco déle (45–60 min) než odběr plné krve (10–15 min), protože během jednoho sezení přístroj několikrát odebírá a vrací komponenty krve. Pocitově mnoho dárců uvádí, že po darování plazmy se cítí méně unavení než po darování krve, protože nepřicházejí o žádné červené krvinky a nedochází k úbytku železa.
Naopak u darování krve může člověk krátce pociťovat slabost kvůli nižšímu množství erytrocytů, proto se také nedoporučuje v den odběru krve řídit nebo vykonávat fyzicky namáhavou činnost. Oba typy dárcovství jsou však pro zdravého člověka bezpečné a prospěšné – liší se jen procesem a četností.
Jak dlouho trvá odběr a kolik plazmy se odebere? Samotný odběr plazmy (plazmaferéza) obvykle trvá kolem 45–60 minut. Celkově si ale na návštěvu centra vyhraďte přibližně 1,5 hodiny času – před odběrem se vždy kontroluje váš zdravotní stav (měření tlaku, pulsu, teploty, vážení, vyplnění dotazníku) a po odběru je dobré cca 10–15 minut odpočívat v čekárně.
Množství odebrané plazmy se řídí vaší tělesnou hmotností – typicky jde o 650 ml u lehčích osob až 850–890 ml u dárců s vyšší hmotností. Existují stanovené limity, aby odběr nepřekročil bezpečné množství vzhledem k objemu vaší cirkulující plazmy. Díky tomu každý dárce daruje jen tolik, kolik si může bezpečně dovolit.
Odebíraný objem zahrnuje i protisrážlivý roztok, který se při plazmaferéze mísí s krví – čisté plazmy je tedy o něco méně, zhruba kolem 600–700 ml. Při dalších návštěvách už proces netrvá tak dlouho jako poprvé, protože registrace a vstupní vyšetření se v plném rozsahu dělá jen jednou; před každým dalším odběrem proběhne jen rychlá kontrola zdravotního stavu a vyplnění krátkého dotazníku.
Odběr krevní plazmy metodou plazmaferézy – dárce je připojen k přístroji, který odděluje plazmu a ostatní krevní složky vrací zpět do oběhu. Proces trvá necelou hodinu a probíhá v pohodlném pololeže za dohledu zdravotníka.
Bezpečnost a možná rizika
Mnoho lidí má před prvním darováním obavy o své zdraví. Je darování plazmy bezpečné? Mohu se při odběru něčím nakazit nebo si nějak ublížit? Odborníci ujišťují, že darování plazmy je považováno za velmi bezpečný zákrok, který organismus výrazně nezatěžuje. V plazma centrech platí přísné bezpečnostní standardy stejně jako na transfuzních odděleních v nemocnicích. Veškerý odběrový materiál je sterilní a na jedno použití – jehla, odběrové hadičky i sběrné vaky s plazmou jsou vždy nové, rozbalené až před odběrem, a po použití se likvidují jako zdravotnický odpad.
Krev dárce protéká pouze tímto uzavřeným sterilním systémem a nedostane se do kontaktu s žádným vnějším prostředím ani s krví jiných dárců, takže nákaza například žloutenkou či HIV při odběru není možná. Dárce je navíc předem testován na hlavní infekční choroby a rizikoví jedinci (např. po prodělané hepatitidě B/C nebo s rizikovým chováním) nejsou k odběru vůbec připuštěni
V ojedinělých případech se může v místě vpichu objevit malá modřina nebo krevní výron, případně se člověku udělá přechodně nevolno či „na omdlení“ vinou momentálního poklesu krevního tlaku
Tyto situace nejsou časté a když nastanou, personál okamžitě zasáhne – přeruší odběr, zajistí vám pohodlí a dohled. Nejčastěji pomůže položit dárce do vodorovné polohy, zvednout nohy a podat nápoj; během pár minut potíže odezní. Jde o obdobné možné reakce, jaké se vzácně stávají i u darování krve či třeba odběru krve na vyšetření.
Závažné komplikace jsou u darování plazmy mimořádně vzácné. Dárce nepřichází o významné množství červených krvinek, nehrozí mu postižení orgánů ani oslabení imunity – tělo si vše rychle doplní. Dlouhodobá bezpečnost pravidelného dárcovství je důkladně sledována.
Za posledních několik desítek let proběhlo nesčetné množství studií zkoumajících dopady pravidelného darování plazmy na zdraví dárců. Výsledky jsou uklidňující: neprokázal se žádný negativní vliv opakovaných odběrů na zdraví. Nedávná rozsáhlá německá studie (projekt SIPLA) například potvrdila, že dárci plazmy zůstávají zdrávi a darování pro ně není škodlivé.
Pokud dodržujete doporučené intervaly mezi odběry a netajíte před lékaři žádné relevantní zdravotní potíže, nemusíte se o své zdraví bát. Jak říká primář transfuzního oddělení, darování plazmy je bezpečné a má minimální rizika – a pro pacienty znamená doslova záchranu života.
Výhody darování plazmy
Proč darovat plazmu? Důvodů je mnoho a význam takového rozhodnutí je obrovský. Vaše plazma může pomoci zachránit život nebo zlepšit kvalitu života těžce nemocného člověka. Pacienti s vrozenými poruchami imunity, s hemofilií, s těžkými popáleninami nebo třeba s vážnými neurologickými chorobami – těm všem často pomáhají jen léky vyrobené z krevní plazmy. U mnoha onemocnění nemají pacienti jinou možnost léčby než léky z plazmy, které díky dárcům existují.
Darováním tedy dáváte naději na další den desetitisícům lidí, kteří se bez pomoci plazmových derivátů neobejdou. Tento pocit, že děláte něco smysluplného pro druhé, je pro mnoho dárců největší odměnou. „Nikdy by mě nenapadlo, kolik plazmy je potřeba na výrobu léků pro jednoho pacienta. Daruji pravidelně, abych přispěl na záchranu života,“ říká například dárce Milan, povoláním policista.
Každá vaše návštěva v odběrovém centru znamená konkrétní pomoc – ať už půjde o surovinu pro výrobu léků, nebo třeba o plazmu pro přímou transfúzi při záchraně pacienta s popáleninami.
Darování plazmy ale přináší výhody i samotným dárcům. Kromě dobrého pocitu z pomoci druhým získáte pravidelnou kontrolu svého zdraví – před každým odběrem máte zdarma měření tlaku, pulsu, tělesné teploty a vyšetření malého vzorku krve. Díky tomu můžete včas zjistit například začínající chudokrevnost, infekci nebo jiný problém, o kterém jste nevěděli.
Dárci mají také nárok na zmíněné benefity (den volna, daňové úlevy, příspěvky pojišťoven) a v plazma centrech často dostanou drobné občerstvení či dárky. Nemalou motivací může být i finanční náhrada, pokud darujete v centru, které ji poskytuje – několik stovek korun za odběr přijde vhod studentům, rodičům na mateřské i komukoli jinému jako přilepšení.
Odběrová centra Amber Plasma mají i věrnostní program (podívejte se na jejich bonusový program), soutěže a odměny pro pravidelné dárce. Například dárkyně Eva (30 let) popisuje: „Nejprve jsem měla obavy, ale pobočka Amber Plasma v Teplicích mě mile překvapila. Prostředí je čisté a příjemné a odběr nebolí. Už jsem tu byla desetkrát s kamarádkou – máme čas si popovídat, uděláme dobrý skutek, a navíc se mi hodí finanční náhrada za odběr“.
Kromě finanční stránky tedy mnozí oceňují i příjemnou atmosféru na odběrových místech – dárci jsou zde váženými hosty, o které se stará kvalifikovaný zdravotnický personál. Mnozí lidé si z darování udělali pravidelný pozitivní rituál: každé dva týdny si na hodinku „odpočinout“ na odběr, vědět, že tím pomáhají, a pak si třeba zajít na kávu či snídani – i tak může vypadat rutina moderního hrdiny.
Dárcovství plazmy je „brnkačka“
Darování krevní plazmy je jedním z nejcennějších darů, které můžeme jako zdraví lidé nabídnout. Odběr plazmy je bezpečný, trvá necelou hodinu a tělo odebranou tekutinu do dvou dnů doplní. Plazmu lze darovat každých 14 dní, pokud splňujete zdravotní podmínky a projdete vyšetřením. Přísné kontroly zajišťují bezpečnost pro dárce i pacienty – sterilní pomůcky vylučují nákazu a výzkumy potvrzují, že pravidelné dárcovství dárci neškodí. Vaše plazma poslouží k výrobě léků pro vážně nemocné, pro které jsou tyto léky často jedinou nadějí.
Jako dárci získáte nejen dobrý pocit a vědomí, že pomáháte zachraňovat životy, ale také malé benefity – od zdravotních prohlídek až po finanční kompenzaci. Chcete-li se i vy stát dárcem krevní plazmy, stačí se zaregistrovat na webu amberplasma.com na některé centrum ve vašem městě. Pokud jste zdraví, ve věku 18–60 let a máte alespoň 50 kg, můžete i vy přispět svou kapkou do moře naděje. Každá kapka se počítá. Darujte plazmu – darujte naději. Vaše rozhodnutí může znamenat svět pro někoho, kdo na svou šanci žít čeká.
Tento článek jsme připravili ve spolupráci s odborníky z Amber Plasma.
